Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí oživla (Ranní zpráva z finančního trhu)

Včerejší data z americké ekonomiky a jednání ECB zlomily předchozí několikadenní propad finančních trhů. Dnes však určí další směřování série údajů HDP z Evropy. Německá ekonomika podle nás zaznamenala díky mírnějšímu poklesu v druhém čtvrtletí i mírnější oživení ve čtvrtletí třetím. Pro zbytek eurozóny ale očekáváme mezikvartální dvouciferné růsty. To by se mělo odrazit i na celkových číslech měnové unie. Podobný obrázek zveřejní i Český statistický úřad pro tuzemskou ekonomiku. Poslední měsíční data ukazují na solidní růst, nicméně hlavní obavy budí závěr roku, v kterém se projeví aktuální nová vládní protipandemická opatření. Eurozóna i nadále zůstává v deflačním pásmu a ani nadcházející měsíce na tom nic nezmění. Koruna umazala ztráty předchozích dní a vyčkává na další impulz z domácí ekonomiky. Agentura S&P dnes zveřejní hodnocení tuzemské ekonomiky.

Eurozóna zůstává v deflaci

První odhad HDP za třetí čtvrtletí by v Německu měl ukázat silné oživení ekonomiky. Po hlubokém poklesu o 9,7 % q/q by měl následovat nárůst o 6,8 % q/q. Měsíční data ukazují, že největším tahounem by měla být spotřeba domácností. Maloobchodním tržbám se výrazně dařilo, zatímco průmysl podporoval růst o něco méně. I tak ale objednávkové knihy jsou dostatečně zaplněné a zásoby klesají. To by napovídalo, že i čtvrté čtvrtletí by z pohledu průmyslu nemuselo být špatné. Pozitivním překvapením je i německý trh práce, kde míra nezaměstnanosti klesá rychleji, než se očekávalo.

HDP za třetí čtvrtletí dnes zveřejní i Český statistický úřad. Po jarním poklesu ekonomiky o 8,7 % q/q očekáváme nárůst o 5,3 % q/q. Podle dostupných měsíčních indikátorů se dařilo průmyslu i odvětví obchodu, kde k poměrně rychlému oživení ekonomické aktivity docházelo již krátce po uvolnění restriktivních vládních opatření na jaře a tento trend pokračoval také během léta. Pomohla obnovená chuť domácností spotřebovávat, která se překvapivě odrazila i ve slušných prodejích automobilů. Dobře nastartovanou ekonomiku však s příchodem podzimu zastavila druhá vlna koronaviru. Tuzemské hospodářství tak v posledním čtvrtletí letošního roku nejspíše znovu klesne a velká část či celé oživení ze třetího čtvrtletí přijde vniveč. Pro letošní rok očekáváme pokles tuzemské ekonomiky o více než 7 %.

Dnešní sérii zveřejnění HDP pak zakončí eurozóna. Po mezikvartálním propadu o 11,8 % v druhém čtvrtletí očekáváme pro třetí čtvrtletí oživení o 10,7 %. Hlavním tahounem by měla být Francie, následovaná Španělskem a Itálii. Německo paradoxně díky lepšímu výsledku v druhém čtvrtletí v mezinárodním srovnání zaostává. Celkově nás ale současný vývoj nutí revidovat letošní propad eurozóny z -6,6 % na -7,3 %.

Inflace v eurozóně by po zářijovém propadu na nejnižší úroveň v historii (-0,3 % y/y) měla zůstat stabilní. Jen o desetinu výš na 0,3 % by měla zrychlit jádrová inflace. Poslední data z jednotlivých zemí však ukazují, že výsledek může být o něco nižší. Na obdobných hodnotách by však měla celková i jádrová inflace setrvat i po zbytek roku a v příštím roce by měla jen mírně zrychlit na 0,8 %, resp. 0,7%.

Dnes po konci obchodování na finančních trzích zveřejní ratingová agentura S&P své hodnocení tuzemské ekonomiky. Stejně jako v případě ostatních agentur i zde vidíme riziko zhoršení výhledu či snížení celého ratingu České republiky. Zásadní ale bude, do jaké míry projde změnou nová prognóza agentury S&P pro tuzemské veřejné finance. Ta stávající totiž počítá s výrazně optimističtějším vývojem v následujících letech ve srovnání s naší prognózou. Více k ratingu i naší nové prognóze naleznete v Ekonomických výhledech na https://bit.ly/KB20Q4CZ.

Koruna umazává ztráty předchozích dní

Německé spotřebitelské ceny potvrdily další pokles, když v říjnu vykázaly meziroční tempo -0,5 %. Ve spojení se slabšími daty ze Španělska se zdá, že i celkové číslo za eurozónu bude nižší, než jsme původně očekávali. ECB včera podle očekávání ponechala nastavení měnové politiky beze změny. S dalšími kroky chce vyčkat až na prosincovou makroekonomickou prognózu. Rada guvernérů však vidí rizika dalšího vývoje jasně směrem dolů. Pro následující měsíce bude podle prezidentky Lagardové zásadní vývoj pandemie a případné vakcíny, a vývoj kurzu eura. Podle jejího vyjádření je však již dnes téměř jisté, že dojde ke změně nastavení měnové politiky na prosincovém zasedání. To je v souladu i s naší prognózou dalšího navýšení nákupů finančních aktiv. Celkové vyznění tiskové konference tak bylo silně holubičí, což se ukázalo i na následné reakci trhu. Americké HDP za třetí čtvrtletí lehce pozitivně překvapilo, když vykázalo nárůst o 33,1 % q/q anualizovaně. Hlavním tahounem podle očekávání byla spotřeba domácností. Rychlé oživení vykázaly ale i soukromé investice či stavebnictví.

Euro vůči americkému dolaru včera ztratilo 0,70 % a vrátilo se na nejslabší hodnoty od konce září, tj. 1,166 USD/EUR. Za tím stojí právě kombinace holubičího zasedání ECB a lepších dat z americké ekonomiky. Obecně pro finanční trhy ale včerejší zprávy přinesly úlevu po předchozích několikadenních propadech pramenících ze zavádění dalších bezpečnostních opatření v Německu a Francii. Region tak i přes slabší euro umazává ztráty předchozích dní. Nejvíce si polepšila koruna se ziskem 0,3 % vůči společné evropské měně. Svůj pokles zastavily i korunové úrokové sazby a celý trh se tak stabilizuje. Dnes však budou trhy sledovat výsledky HDP jednotlivých zemí včetně České republiky, které by měly vyslat impulz, kam by se měly trh vydat.