Evropský rozměr boje proti koronaviru

Přehled

Opatření přijatá na úrovni EU

Dne 22. prosince 2021 předložila Evropská komise návrh na vytvoření další generace vlastních zdrojů rozpočtu EU sestávající ze třech nových zdrojů příjmů: prvního založeného na příjmech z obchodování s emisemi, druhého čerpajícího ze zdrojů vytvořených navrhovaným mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a třetího na základě podílu zbytkových zisků od nadnárodních společností.
Dne 20. prosince 2021 Evropská komise udělila podmíněnou registraci pro vakcínu proti covidu-19 vyvinutou společností Novavax. Jedná se o pátou vakcínu proti covidu-19 povolenou pro užití v EU.
Dne 1. prosince 2021 Evropská komise znovu vyzvala k posílení očkování, rychlému nasazení přeočkování, ostražitosti a rychlé reakci na variantu omicron.
Dne 25. listopadu 2021 Evropská unie nahradila stávající mechanismus povolování vývozu vakcín proti covidu-19 novým monitorovacím nástrojem. Od 1. ledna 2022 tak již výrobci vakcín nebudou muset žádat o povolení k jejich vývozu mimo EU. Transparentnost vývozu bude i nadále zajišťována právě prostřednictvím nového monitorovacího mechanismu, který Evropské komisi poskytne včasné údaje o vývozu vakcín od jednotlivých společností.
Dne 11. listopadu 2021 Evropská agentura pro léčivé přípravky vydala souhlasné stanovisko ke dvěma způsobům léčby covidu-19 – přípravkům Ronapreve a Regkirona. Oba přípravky jsou určeny pro použití během raných fází infekce založené na antivirových monoklonálních protilátkách.
Dne 10. listopadu 2021 Evropská komise schválila smlouvu s farmaceutickou společností Valneva, která umožní členským státům EU koupit v roce 2022 téměř 27 milionů dávek a v roce 2023 doobjednat až 33 milionů dalších očkovacích látek.
Dne 12. října 2021 vydala Evropská komise první zelený dluhopis NextGenerationEU. Čímž získala 12 miliard eur, které jsou určeny výhradně na zelené a udržitelné investice v celé Unii.
Dne 28. září 2021 vyplatila Evropská komise v rámci Nástroje pro oživení a odolnost České republice předběžnou platbu ve výši 915 milionů eur.
Dne 22. září 2021 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezident USA Joe Biden nové partnerství mezi EU a USA, s cílem dosáhnout 70 % globální míry proočkovanosti do zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2022.
Dne 21. září 2021 podepsala Evropská komise s farmaceutickou společností Eli Lilly rámcovou smlouvu o společném zadávání veřejných zakázek na dodávku léčivého přípravku na bázi monoklonálních protilátek určeného pro pacienty s covidem-19.
Dne 31. srpna 2021 bylo v Evropské unii plně naočkováno 70 % dospělé populace.
Dne 10. srpna 2021 navýšila Evropská komise ze 40 na 75 milionů eur svůj balíček pomoci na zavedení bezpečných a účinných očkovacích látek proti covidu-19 a urychlení očkovacích kampaní v 6 zemích Východního partnerství: Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, v Moldavské republice a na Ukrajině.
Dne 4. srpna 2021 schválila Evropská komise předběžnou dohodu o nákupu vakcín s farmaceutickou společností Novavax, podle které by EU mohla nakoupit až 100 milionů dávek očkovací látky s možností přikoupení dalších 100 milionů dávek v průběhu let 2021, 2022 a 2023.
Dne 22. července 2021 Evropská komise navýšila financování výzkumu o 120 milionů eur z programu Horizont Evropa, které půjdou na 11 nových projektů zaměřených na boj proti koronaviru a jeho variantám.
Dne 19. července 2021 Evropská komise schválila plán České republiky pro oživení a odolnost ve výši 7 miliard eur.

Zajištění vakcíny proti COVID-19

Již 17. června 2020 Evropská komise předložila evropskou strategii na urychlení vývoje, výroby a zavádění účinných a bezpečných očkovacích látek proti koronaviru. Cílem této strategie bylo zajistit do 12 až 18 měsíců všem občanům EU kvalitní, bezpečné, účinné a cenově dostupné očkovací látky proti covidu-19. Na základě této strategie Komise společně s členskými státy domlouvá záruky předběžného nákupu s výrobci očkovacích látek, které členským státům zajišťují právo na nákup určitého množství dávek očkovací látky za určitou cenu, jakmile bude daná vakcína k dispozici.

Na základě této strategie Evropská unie doposud uzavřela smlouvy s osmi společnostmi vyvíjejícími vakcíny, které členským státům EU zajišťují portfolio více než 4,2 miliardy dávek vakcíny.

Od prosince roku 2020 udělila Evropská unie podmíněnou registraci pěti výrobcům vakcín: společnostem (Pfizer a BioNTech 21. prosince 2020), Moderna (6. ledna 2021), Astra Zeneca (29. ledna 2021), Johnson & Johnson (11. března 2021) a Novavax (20. prosince 2021).

Očkování proti nemoci covid-19 bylo napříč Evropskou unií zahájeno 27. prosince 2020 a na konci srpna 2021 bylo dosaženo cíle 70% proočkovanosti dospělé populace Unie.

Evropská unie se zároveň soustředí na řešením problému nových variant covidu-19, aby se co nejrychleji vyvinuly a začaly masově vyrábět vakcíny účinné i proti těmto mutacím. S reakcí na tuto hrozbu pomůže plán nazvaný Inkubátor HERA.

Evropská unie se dále zavázala, že zajistí dostupnost bezpečných očkovacích látek ve všech koutech světa. Komise a země EU jednak přislíbily téměř 3 miliardy eur pro COVAX, celosvětovou iniciativu, jejímž cílem je zajistit rovný přístup k očkovacím látkám proti covidu-19, jednak podporují očkování obyvatelstva v partnerských zemích.

Podpora inovativních řešení pro boj s koronavirem

Od počátku roku 2020 Evropská komise vyčlenila v rámci programu Horizont 2020 více než 660 milionů eur na vývoj vakcín, diagnostických testů a léčebných postupů s cílem zachránit životy a zabránit šíření koronaviru.

Kromě toho Evropská komise nabídla finanční podporu na vývoj očkovací látky poskytnutím úvěru Evropské investiční banky ve výši 75 milionů eur společnosti CureVac, jež je vysoce inovativním evropským výrobcem vakcín. Evropská investiční banka také podepsala dohodu o financování ve výši 100 milionů eur na vývoj očkovacího programu s imunoterapeutickou společností BioNtech SE. Financování Evropské investiční banky je podporováno jak programem Horizont 2020, tak Investičním plánem pro Evropu.

Za účelem podpory inovativních řešení pro boj proti koronaviru uspořádala Evropská komise spolu s členskými státy celoevropský hackathon #EUvsVirus s cílem propojit inovátory, partnery a kupující v celé Evropě a usnadnit spolupráci na vývoji inovativních řešení pro boj s covidem-19, který se uskutečnil v dubnu roku 2020. Za vítěze hackathonu bylo 30. dubna 2020 vybráno 117 inovativních řešení na podporu obnovy po pandemii covidu-19. V soutěži uspělo i několik českých subjektů.

Opatření k ekonomickým dopadům pandemie koronaviru

V průběhu roku 2020 přijala Evropská unie řadu opatření za účelem zmírnit ekonomické dopady pandemie koronaviru. V rámci tzv. Investiční iniciativy v reakci na koronavirus avizovala Komise mobilizaci až 1 bilionu korun (37 mld. eur) ze strukturálních fondů pro celou EU. Tyto peníze jsou určeny pro zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední podniky a oživení trhu práce a dalších citlivých částí ekonomiky.

Prostřednictvím iniciativy, která byla schválena Radou a Evropským parlamentem v rekordně krátkém čase, byly mobilizovány hotovostní rezervy v kohezní politice. Členské státy tak nemusely vracet nevyužité předfinancování v rámci koheze do rozpočtu EU, ale mohly je ponechat v národních rozpočtech. V rámci EU se jednalo o částku téměř 8 miliard eur. České republice byla v této souvislosti ponechána částka ve výši cca 300 milionů eur (přibližně 8,1 miliard korun).

V rámci boje proti ekonomickým dopadům pandemie se vedoucí představitelé EU shodli na ozdravném balíčku ve výši 2,018 bilionu eur, který kombinuje rozpočet EU na roky 2021–27 a nástroj NextGenerationEU. Podle dohody si Komise může na trzích půjčit přibližně až 800 miliard eur. Dne 15. června 2021 Komise ve své první transakci NextGenerationEU získala 20 miliard eur prostřednictvím desetiletého dluhopisu splatného 4. července 2031 na financování zotavení Evropy z koronavirové krize a jejích důsledků.

Do ledna roku 2022 Evropská komise posoudila a schválila 22 předložených národních plánů obnovy a odolnosti. Národní plán obnovy předložený Českou republikou byl schválen 19. července 2021. Dne 28. září 2021 vyplatila Evropská komise České republice 915 milionů eur formou předběžného financování v rámci Nástroje na podporu oživení a odolnosti.

Monitorování situace a doporučení

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které je agenturou EU, každý den zveřejňuje aktuální epidemiologické údaje o celosvětové situaci a posiluje tak připravenost zdravotnických systémů jednotlivých členských států.

Evropská komise také pravidelně svolává Výbor pro zdravotní bezpečnost, který jedná o ohniscích nemoci a o souvisejících opatřeních v oblasti připravenosti a reakce. Jedná se například o cestovní informace, lékařská protiopatření nebo laboratorní a diagnostické kapacity.

Dne 17. března 2020 Evropská komise vytvořila poradní skupinu složenou z epidemiologů a virologů z různých členských států EU, která vytváří doporučení ohledně kroků potřebných k boji s šířením koronaviru.

Boj s dezinformacemi

V polovině dubna 2020 Evropská komise vytvořila na svých webových stránkách sekci, kde vyvrací dezinformace a mýty o koronaviru a uvádí pravdivá a ověřená fakta. Zároveň Evropská komise úzce spolupracuje s online platformami, které vybízí k propagaci spolehlivých zdrojů a upozadění obsahu, který byl na základě ověření faktů označen za nepravdivý nebo zavádějící.

Dne 10. června 2020 Komise představila řadu opatření k posílení boje proti dezinformacím v souvislosti s pandemií koronaviru, jako je posílení strategické komunikace a veřejné diplomacie v bezprostředním sousedství EU a po celém světě a také podpora nezávislých médií a novinářů ze strany EU.

Evropská komise je v úzkém kontaktu s platformami sociálních médií ohledně opatření na podporu zlepšení informovanosti uživatelů a omezení dezinformací o koronaviru a související reklamy. Dosud bylo odhaleno více než 700 dezinformačních narativů o koronaviru, které byly zveřejněny na webu www.EUvsDisinfo.eu. Tato stránka Evropské unie pro boj s dezinformacemi ohledně koronaviru také poskytuje materiály pro boření mýtů a ověřování faktů.

Uzavření vnějších hranic EU

Evropská komise navrhla dočasně zakázat občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Tento návrh podpořila Evropská rada, která jednala prostřednictvím videokonference 17. března 2020 a od té doby je naprostou většinou členských států implementován.

Tento zákaz by se neměl dotýkat následujících kategorií:

státní příslušníci všech členských států EU a států přidružených k schengenskému prostoru za účelem návratu domů, jejich rodinní příslušníci a státní příslušníci třetích zemí s dlouhodobým pobytem v těch zemích
osoby, které cestují ze závažného důvodu nebo potřeby, tj.
- zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí výzkumníci a odborníci v oblasti péče o seniory;
- příhraniční pracovníci;
- přepravní personál zapojený do přepravy zboží a další přepravní personál v nezbytném rozsahu;
- diplomaté, pracovníci mezinárodních organizací, vojenský personál a pracovníci humanitární pomoci při výkonu jejich funkcí

Dne 11. června 2020 Evropská komise doporučila členským státům schengenského prostoru a státům k němu přidruženým, aby do 15. června 2020 zrušily kontroly na vnitřních hranicích a aby do 30. června 2020 prodloužily dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytné. Od 1. července 2020 začaly členské státy postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty některých třetích zemí. Seznam těchto zemí, který vychází z kritérií a podmínek uvedených v doporučení přijatém Radou 30. června 2020., je každé dva týdny revidován a v případě potřeby aktualizován.

Dne 14. prosince 2020 byla spuštěna bezplatná mobilní aplikace Re-open EU, která občanům poskytuje nejnovější informace o zdravotních, bezpečnostních a cestovních opatřeních, která přijaly jednotlivé země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, dostupné ve všech 24 úředních jazycích EU.

Doporučení pro studenty na Erasmu+

Evropská komise rozeslala oznámení na Národní agentury Erasmu a Evropského sboru solidarity s instrukcemi o postupu ohledně vyslaných studentů v zahraničí. Vysílající organizace by měly informovat svoje studenty o možnosti kontaktovat ambasády, či konzuláty svých zemí, zvážit případnou repatriaci a možnost dokončení výjezdů online.

V případě navýšení nákladů na mobilitu mají Národní agentury použít klauzuli „vyšší moci“ (force majeure) a postupovat dle „Guide for National Agencies“. V případě vyšší moci je možné uhradit i vícenáklady spojené s předčasným návratem. Národní agentury mohou také odsouhlasit prodloužení, či posunutí mobilit. Zároveň Evropská komise v oznámeních informuje Národní agentury o posunutí termínů aktuálních výzev pro oba programy