Víkendář: Villeroy o dalším postupu ECB a vývoji v evropské ekonomice

François Villeroy de Galhau působil od roku 2015 v čele francouzské centrální banky a je členem vedení ECB. V rozhovoru pro der Spiegel uvedl, že v současné době si 90 % francouzské ekonomiky vede docela dobře, turistický ruch, automobilky či letecké společnosti ale trpí. Vládní pomoc by měla být nasměrována právě k těmto sektorům. Co by podle jeho názoru měla dělat ECB a jaký by mohl být další ekonomický vývoj?

Ekonom míní, že ECB reagovala na pád ekonomiky a hrozící finanční krizi velmi razantně a její postup zafungoval. Situace se zlepšila, ale pokud by se měla opět obrátit, ECB je připravena znovu zasáhnout. Der Spiegel na to ovšem uvedl, že podle Jense Weidmanna současná politika ECB již odráží i tuto možnost. Villeroy reagoval s tím, že jeho německý kolega je také jeho dobrým přítelem a že se vzájemně nepřou. Pokud se změní fakta, změní se názory, dodal ekonom.

Podle Spiegelu chtějí někteří členové vedení ECB ukončit současnou stimulaci během příštího léta, ale ekonom uvedl, že skončí ve chvíli, kdy pomine krize. V tuto chvíli by tak bylo s ohledem na pokračující nejistotu chybou rozhodovat se o konci stimulačního programu. Nebude pro ECB inspirací Fed, který na konci srpna oznámil změnu své strategie s tím, že nyní bude cílit průměrnou inflaci? Ekonom odpověděl, že ECB provádí svou vlastní nezávislou revizi své politiky. Fed pak „jen potvrdil, že má inflační cíl ve výši 2 %“. Co se týče symetrického vnímání tohoto cíle, pak vedení ECB i Christine Lagardeová „již nějakou dobu říkají, že i ECB má symetrický cíl“.

Znamená to tedy, že i ECB by byla ochotná nechat inflaci po nějakou dobu nad 2 %? Ekonom míní, že „matematicky“ ještě není ECB tak daleko jako Fed a chce si udržet svou flexibilitu. Také ovšem nechce vyloučit, že „v budoucnu se inflace dostane nad 2 % podobně, jako tomu bylo v minulosti“. Der Spiegel doplnil, že inflace se ale nyní v eurozóně pohybuje na minus 0,3 % a to budí otázky, zda jsou centrální banky stále schopny s nízkou inflací bojovat?

Villeroy míní, že ano a dokazuje to podle něj i současný vývoj. Pandemie a s ní spojený ekonomický vývoj totiž zvýšily dezinflační tlaky, a to v době, kdy se inflace již pohybovala na nízkých úrovních. Kroky ECB ale dokázaly odvrátit deflaci a navíc je nutno počítat s tím, že se v ekonomice promítnou s určitým zpožděním. Takže během několika měsíců by již inflace měla být pozitivní, příští rok by se měla pohybovat kolem 1 % a v roce 2022 na 1,3 %. Takže „jsme na správné cestě, i když příliš nízko“.

Bankéř hodnotí pozitivně i vytvoření evropského fondu obnovy a vedení ECB „již nějakou dobu říká, že monetární politika nemůže být tím jediným, co se bude nyní používat“. Fond by se měl zaměřovat zejména na inovace a transformaci evropské ekonomiky, která by po krizi měla mít „větší sklon k Schumpeterovi“. Evropa přitom podle ekonoma zvládla současnou situaci lépe než USA po zdravotnické stránce, ale recese tu naopak bude hlubší, a to i v Německu.

Zejména ekonomové z Německa často tvrdí, že nízké sazby a uvolněná monetární politika vytváří zombie společnosti, které se stále drží při životě, i když měly již dávno zbankrotovat. Villeroy ale s takovým pohledem nesouhlasí. Pokud by totiž ECB neprovedla potřebné kroky, nyní by se evropská ekonomika nacházela pravděpodobně v deflaci a „ta by byla pohromou“. A to i co se týče životaschopnosti nových společností a firem zaměřených na inovace. Monetární politika prostě zasahuje plošně a cílená má být fiskální a strukturální politika.

Zdroj: Der Spiegel

Foto: https://www.ecb.europa.eu/ecb/orga/decisions/govc/html/index.cs.html