Plzeňský kraj měl čtvrtou nejkratší dobu trvání pracovní neschopnosti - Dočasná pracovní neschopnost v Plzeňském kraji v roce 2019

Plzeňský kraj patří ke krajům s relativně vyšší četností výskytu dočasné pracovní neschopnosti, která však v porovnání s ostatními kraji vykazuje kratší průměrnou dobu trvání. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců byl v porovnání s ostatními kraji po Libereckém kraji druhý nejvyšší. V mezikrajském hodnocení průměrné doby trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém nejnižším místě. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v kraji zvýšilo.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných dosáhl v roce 2019 v Plzeňském kraji hodnoty 46,44 a byl v rámci krajů druhý nejvyšší. Nejnižší hodnoty byly v tomto ukazateli zaznamenány v Hl. městě Praze (33,46) a v Jihomoravském kraji (38,87), naopak nejvyšší počet nově hlášených případů (49,79) měl Liberecký kraj. Oproti průměru ČR byl počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v Plzeňském kraji vyšší o 5,98. Hodnota tohoto ukazatele vzrostla meziročně ve všech krajích. Nejvyšší nárůst byl ve Zlínském kraji o 5,5 %, nejnižší pak o 0,8 % v Plzeňském kraji.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti činila v roce 2019 v Plzeňském kraji 39,6 kalendářního dne a v porovnání s ostatními kraji byla 4. nejnižší. Nejkratší doba trvání 1 případu v počtu kalendářních dní byla zaznamenána v Libereckém kraji (38,8) a v Hl. městě Praze (38,8), nejdelší dobu trvání měly kraje Zlínský (49,5) a Moravskoslezský (48,7). V porovnání s průměrnou dobou trvání 1 případu v ČR (42,4) byla doba trvání v Plzeňském kraji kratší o 2,8 kalendářního dne. Meziročně se tento ukazatel zvýšil o 3,1 %.

Denní stav práce neschopných dosáhl v roce 2019 v Plzeňském kraji 11 471 osob. Na celkovém denním stavu práce neschopných ČR (222 479) se podílel Plzeňský kraj 5,2 %. Denní stav práce neschopných se v Plzeňském kraji meziročně zvýšil o 435 osob, tj. o 3,9 %.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti umožňuje sledovat, kolik ze 100 nemocensky pojištěných je v průměru každý den v pracovní neschopnosti. V roce 2019 dosáhla hodnota tohoto ukazatele v Plzeňském kraji 5,033 % a byla v porovnání s ostatními kraji na osmém místě. Nejnižší průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v Hl. městě Praze (3,560) a Jihomoravském kraji (4,612), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (5,750) a Zlínském (5,601). V ČR činila hodnota průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti 4,701 a Plzeňský kraj byl v porovnání s tímto průměrem vyšší o 0,332 procentního bodu. Meziroční zvýšení průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji činilo 0,190 procentního bodu.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE po vyloučení individuálních údajů bylo v roce 2019 nejvyšší v ČR v oddílech Výroba usní a souvisejících výrobků (8,785), Bezpečnostní a pátrací činnosti (7,866) a Podpůrné činnosti při těžbě (7,565).

Nejdelší průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE po vyloučení individuálních údajů v roce 2019 byla v ČR zaznamenána v oddílech Bezpečnostní a pátrací činnosti 68,67 kalendářního dne a Vodní doprava 63,66 kalendářního dne.

Na vyšším počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných se v Plzeňském kraji v roce 2019 podílely hlavně okresy Tachov (57,19) a Rokycany (51,91). Nejnižší hodnoty v tomto ukazateli dosáhl okres Plzeň-město (42,84). Na 100 nemocensky pojištěných měl okres Tachov v porovnání s okresem Plzeň-město více o 14,34 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech byla v roce 2019 nejvyšší v okrese Plzeň-jih (46,0) a v okrese Rokycany (44,0) a opět nejnižší byla v okrese Plzeň-město (36,1). Oproti okresu Plzeň-město byla v okrese Plzeň-jih průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti delší o 9,9 kalendářního dne.

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti v roce 2019 bylo zaznamenáno v okresech Tachov (6,423) a Rokycany (6,251). Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v okrese Plzeň-město (4,238). Rozdíl mezi okresy s nejvyšším a nejnižším průměrným procentem dočasné pracovní neschopnosti, Tachov a Plzeň-město, činil 2,186 procentního bodu.

V časové řadě 2014–2019 se zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných z 35,53 případů v roce 2014 na 46,44 případů v roce 2019, tj. zvýšení o 10,91 případů na 100 nemocensky pojištěných osob. Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se ve sledované časové řadě zkrátila o 2,7 kalendářního dne. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti vzrostlo v roce 2019 od roku 2014 o 0,916 procentního bodu. Průměrný denní stav práce neschopných se zvýšil z 8 962 v roce 2014 na 11 471 případů v roce 2019, tj. zvýšení o 28,0 %.

Rozdíly v ukazatelích pracovní neschopnosti v jednotlivých okresech a krajích jsou ovlivněny celou řadou faktorů, mezi které můžeme zahrnout, jakou zdravotní prevenci a dostupnou lékařskou péči mají nemocensky pojištěné osoby a v jakých pracovních podmínkách pracují a v jakém životním prostředí žijí. Z demografického hlediska rovněž záleží na věkové a vzdělanostní struktuře nemocensky pojištěných.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle pohlaví bylo vždy vyšší u žen než u mužů. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti činilo v roce 2014 u žen (4,684) a u mužů (3,614) a rozdíl mezi oběma pohlavími dosahoval 1,070 procentního bodu. V roce 2019 dosahovalo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti u žen 5,710 a u mužů 4,416 a rozdíl mezi oběma pohlavími se prohloubil a činil 1,294 procentního bodu. Mezi příčiny vytvářející rozdíly v pracovní neschopnosti mezi ženami a muži patří především rozdílný přístup k jejich zdravotnímu stavu a prevenci vůbec. Ženy dbají více o své zdraví než muži a častěji navštěvují lékaře, muži mají naopak větší tendenci svůj zdravotní stav podceňovat.