Mzdy v Plzeňském kraji - Mzda v průmyslu byla čtvrtá nejvyšší mezi kraji

V Plzeňském kraji se snížil počet velkých průmyslových podniků a klesl i průměrný evidenční počet zaměstnanců. V porovnání s rokem 2018 se snížily tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy o 2,3 %. Zpracovatelský průmysl se podílel na celkových tržbách v průmyslu 98,0 %. I když nejvyšší podíl na tržbách z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy ve zpracovatelském průmyslu mělo odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, meziroční pokles v tomto odvětví patřil k nejvyšším. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu dosáhla 36 559 Kč a v mezikrajském porovnání se jednalo o čtvrtou nejvyšší mzdu. Produktivita práce se jen velmi nepatrně zvýšila a Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na šestém nejvyšším místě.

V Plzeňském kraji se v roce 2019 oproti předcházejícímu období snížil počet velkých průmyslových podniků (se 100 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje) o 7 subjektů. Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) se snížil z 61 496 v roce 2018 na 59 524 zaměstnanců v roce 2019, tj. pokles o 3,2 %. V rámci mezikrajského porovnání byl průměrný evidenční počet zaměstnanců šestý nejvyšší. Na celkovém průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v ČR se tito zaměstnanci podíleli 7,0 %. V roce 2019 v porovnání s rokem 2014 vzrostl průměrný evidenční počet zaměstnanců o 1 878, tj. zvýšení o 3,3 %.

V roce 2019 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu v Plzeňském kraji 36 559 Kč a v porovnání s rokem 2018 se zvýšila o 2 041 Kč. V mezikrajském srovnání se jednalo o čtvrtou nejvyšší měsíční hrubou mzdu, která byla o 66 Kč nižší než průměrná mzda v průmyslu v ČR celkem (36 625 Kč). Výši průměrné měsíční hrubé mzdy v ČR významně ovlivňovaly dosažené mzdy v krajích Středočeském (44 834 Kč) a Hl. město Praha (42 998 Kč). Oproti roku 2014 se zvýšila průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji o 8 722 Kč, tj. nárůst o 31,3 %.

Zaměstnanci a tržby podle vybrané převažující výroby zpracovatelského průmyslu
v Plzeňském kraji (podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Plzeňském kraji)

Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy (bez DPH) dosáhly v roce 2019 v běžných cenách hodnoty 229 564 mil. Kč, v porovnání s rokem 2018 klesly o 2,3 %. Meziroční pokles byl v těchto tržbách zaznamenán v pěti krajích (Královéhradeckém, Moravskoslezském, Jihomoravském, Plzeňském a Olomouckém). Nejvyšší meziroční snížení tržeb o 17,2 % měl z těchto pěti krajů Královéhradecký kraj. Nejvyššího růstu tržeb oproti roku 2018 dosáhly kraje Pardubický (5,5 %) a Hl. město Praha (5,3 %). V tržbách z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy se Plzeňský kraj podílel na tržbách v ČR 6,0 %. V časové řadě 2014–2019 rostly tržby v kraji nejvíce v roce 2018, druhý nejvyšší růst byl zaznamenán v roce 2019. V porovnání s rokem 2014 byly tržby v roce 2018 vyšší o 12,6 % a v roce 2019 o 10,0 %.

Podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy činil v roce 2019 v Plzeňském kraji 64,0 %, meziročně se tento podíl zvýšil o 0,1 procentního bodu. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj v tomto ukazateli umístil na osmém nejvyšším místě. Podíl tržeb z přímého vývozu v Plzeňském kraji překročil podíl tržeb v ČR o 2,7 procentního bodu. Nejvyššího podílu tržeb z přímého vývozu dosáhl Středočeský kraj (74,4 %), naopak nejnižšího Hl. město Praha (42,0 %). V časové řadě 2014–2019 byl podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách celkem nejvyšší v roce 2014, kdy činil 69,5 %. V roce 2019 byl tento podíl oproti roku 2014 nižší o 5,5 procentního bodu.

Produktivita práce, tedy podíl tržeb v prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy na zaměstnance (v běžných cenách), se v Plzeňském kraji nepatrně zvýšila. Z hodnoty 3 822 tis. Kč dosažené v roce 2018 vzrostla produktivita práce na 1 zaměstnance v kraji na 3 857 tis. Kč v roce 2019, tj. zvýšení o 0,9 %, oproti průměru ČR byla nižší o 638 tis. Kč. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil v tomto ukazateli na šestém nejvyšším místě, přičemž nejvyšší produktivita práce byla dosažena ve Středočeském kraji (7 358 tis. Kč), a naopak nejnižší v kraji Karlovarském (2 409 tis. Kč). Produktivita práce v Plzeňském kraji se meziročně zvýšila o 35 tis. Kč a v porovnání s ostatními kraji byla poslední meziročně rostoucí produktivitou. Jen ve třech krajích (Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském) se hodnota tohoto ukazatele meziročně snížila, nejvyšší meziroční zvýšení produktivity práce zaznamenal Pardubický kraj (o 350 tis. Kč). Na dosažené produktivitě práce v ČR (4 495 tis. Kč) se významně podílely kraje Středočeský (7 358 tis. Kč), Ústecký (5 709 tis. Kč), Pardubický (5 614 tis. Kč) a Moravskoslezský (4 952 tis. Kč).

V časové řadě 2014–2019 produktivita práce v Plzeňském kraji v prvních dvou letech klesala a od roku 2017 se začala zvyšovat. Nejvyšší meziroční zvýšení produktivity bylo dosaženo mezi lety 2017 a 2018, kdy se produktivita práce na 1 zaměstnance zvýšila o 241 tis. Kč. V časovém rozmezí 2014–2019 se produktivita práce zvýšila o 235 tis. Kč. Ve sledované časové řadě s výjimkou roku 2017 si Plzeňský kraj v rámci mezikrajského srovnání udržel šestou pozici.

Objem tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy ve zpracovatelském průmyslu dosáhl v roce 2019 výše 224 967 mil. Kč, což v porovnání s rokem 2018 představovalo pokles o 2,3 %. Tržby ve zpracovatelském průmyslu představovaly 98,0 % z tržeb celkem. Na výši tržeb ve zpracovatelském průmyslu se především podílela odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (31,3 %), výroby strojů a zařízení j. n. (13,6 %) a výroby nápojů (9,5 %).

Po vyloučení individuálních údajů se meziročně nejvíce zvýšily tržby v odvětví výroby strojů a zařízení j. n. (o 13,0 %), výroby potravinářských výrobků (o 7,3 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (o 7,0 %). Naopak nejvíce poklesly tržby v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků (o 19,8 %) a výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (o 6,4 %). I když odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů stále tvořilo nejvyšší podíl tržeb ve zpracovatelském průmyslu, meziroční pokles v tomto odvětví (4 809 mil. Kč) patřil k nejvyšším.

Nejvyšší produktivitu práce ve zpracovatelském průmyslu (po vyloučení individuálních údajů) dosahovala v Plzeňském kraji odvětví výroby nápojů (8 066 tis. Kč) a výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (5 264 tis. Kč).

Podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách činil v roce 2019 v oblasti zpracovatelského průmyslu 64,8 %. Po vyloučeních individuálních údajů byl dosažen nejvyšší podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách v odvětvích výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (95,7 %), ostatním zpracovatelském průmyslu (90,7 %) a zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (86,0 %). Naopak nejnižší podíl tržeb z přímého vývozu byl zaznamenán v odvětví výroby nápojů (7,5 %).

Průměrná měsíční mzda ve zpracovatelském průmyslu v Plzeňském kraji činila 36 478 Kč, v porovnání s rokem 2018 vzrostla o 5,9 %. Po vyloučení individuálních údajů byl zaznamenán nejvyšší meziroční růst průměrných měsíčních mezd v odvětvích výroby potravinářských výrobků (14,9 %) a výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (11,1 %), naopak k nejnižšímu meziročnímu zvýšení mezd (3,5 %) došlo v odvětví výroby strojů a zařízení j. n. Nejvyšší průměrná měsíční mzda (52 629 Kč) byla dosažena v odvětví výroby nápojů. Nejnižší průměrnou měsíční mzdu (30 636 Kč) naopak pobírali zaměstnanci v odvětví ostatní zpracovatelský průmysl.

Pozn.: Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností (B–Těžba a dobývání, C–zpracovatelský průmysl, D–Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se 100 a více zaměstnanci podle sídla podniku.

Srovnání dat v meziročním vývoji může být ovlivněno skutečností, že se jedná o soubory subjektů, které splňují stanovená kritéria (převažující činnost, sídlo v kraji, hranice počtu zaměstnanců) vždy v příslušném roce. Nejsou prováděny přepočty na srovnatelnou organizační strukturu.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz