Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020

Evropská komise dnes zveřejnila srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020, který porovnává efektivnost, kvalitu a nezávislost systémů soudnictví ve všech členských státech EU. Letošní srovnávací přehled ukazuje na neustálé zlepšování efektivnosti soudních systémů ve velkém počtu členských států. Zároveň se podle dnes zveřejněného průzkumu Eurobarometr v celé řadě členských států nadále zhoršovalo to, jak veřejnost vnímá nezávislost soudnictví.

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová k tomu uvedla: „Srovnávací přehled EU o soudnictví je zavedeným nástrojem pro analýzu trendů v oblasti soudních systémů v Unii. Jsem ráda za to, že soudní systémy v mnoha členských státech fungují lépe a že se Evropané mohou účinně domáhat spravedlnosti. Znepokojuje mě, že v některých zemích dosahuje nezávislost soudnictví v očích veřejnosti velmi nízké úrovně a že jedním z hlavních důvodů, proč tomu tak je, jsou politické tlaky.“

Komisař odpovědný za oblast spravedlnosti a ochranu spotřebitele Didier Reynders dodal: „Srovnávací přehled o soudnictví poskytuje cenné informace o právním státu ve všech členských státech EU a jeho výsledky budou podkladem pro první výroční zprávu Komise o právním státu v tomto roce. Z přehledu za rok 2020 lze vyčíst, že ve velké většině členských států došlo ke zlepšení účelnosti soudních systémů, což je dobrá zpráva. Můžeme však také pozorovat, že občané plně nedůvěřují svým právním systémům, což je problém, kterým se musíme zabývat.“

Hlavní zjištění vydání za rok 2020:

• Pozitivní vývoj v oblasti efektivnosti soudních systémů: Od roku 2012 lze pozorovat pozitivní vývoj ve většině členských států, které byly v rámci evropského semestru označeny jako státy čelící specifickým výzvám. Téměř ve všech těchto členských státech se délka soudních řízení u soudu prvního stupně snížila nebo zůstala stabilní. Takřka všechny členské státy oznámily vysoký podíl vyřízených věcí (více než 97 %), což znamená, že soudy jsou obecně schopny řešit nově přicházející případy a zároveň dosahovat pokroku ve vyřizování nedořešených případů. Srovnávací přehled rovněž zkoumá efektivnost v konkrétních oblastech práva EU, vybraných z důvodu jejich významu pro jednotný trh a podnikatelské prostředí. Mezi ně patří i spotřebitelské právo, kde kupříkladu v sedmi členských státech trvalo přijetí rozhodnutí méně než tři měsíce; rovněž praní špinavých peněz, v jehož případě se délka soudních řízení u soudu prvního stupně různí od jednoho roku v průměru (v polovině členských států) až po dva roky (v několika členských státech, které čelí problémům v souvislosti se stíháním trestných činů praní peněz).
• Vnímání nezávislosti soudnictví se ve srovnání s rokem 2019 snížilo: Podle dnes zveřejněného nového průzkumu Eurobarometr se míra nezávislosti justice podle vnímání občanů ve dvou třetinách členských států zlepšila v porovnání s rokem 2016. Avšak ve srovnání s loňským rokem se vnímání nezávislosti v očích veřejnosti snížilo přibližně ve dvou pětinách všech členských států a přibližně v polovině členských států, které čelí zvláštním problémům. Nejčastěji uváděným důvodem vnímané nedostatečné nezávislosti soudů a soudců jsou zásahy nebo tlak ze strany vlády a politiků a následně tlak vyvíjený na základě ekonomických či jiných specifických zájmů.
• Zlepšení v oblasti přístupnosti a rovnosti žen a mužů: Skoro všechny členské státy zpřístupňují o svém soudním systému určité informace online a většina z nich poskytuje informace uzpůsobené osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením, jakož i nerodilým mluvčím. Členské státy se začínají připravovat na vydávání strojově čitelných rozsudků, i když pokrok dosažený při přípravě opatření se v jednotlivých členských státech liší. Rozsudky v tomto formátu jsou uživatelsky vstřícnější a přístupnější širší veřejnosti. Téměř všechny členské státy mají zavedena alespoň některá opatření pro děti, jako například jednání vstřícná k dětem. Internetové stránky s informacemi o soudnictví, které by mohly snadno používat děti, však neexistují ani v polovině členských států. I když ženy stále představují méně než 50 % soudců ve většině nejvyšších soudů členských států, údaje od roku 2010 ukazují na to, že jejich podíl se ve většině členských států postupně zvyšuje.

Další kroky

Jak bylo oznámeno v politických směrech předsedkyně von der Leyenové, Komise prostřednictvím nového evropského mechanismu v oblasti právního státu prohlubuje sledování situace v oblasti právního státu ve všech členských státech. Srovnávací přehled o soudnictví za rok 2020 bude podkladem pro první výroční zprávu Komise o právním státu, která má být zveřejněna později v tomto roce.

Souvislosti

Srovnávací přehled EU o soudnictví, vydávaný od roku 2013, je jedním z nástrojů EU na podporu právního státu, které Komise používá k monitorování reforem soudnictví prováděných členskými státy. Srovnávací přehled hodnotí nezávislost, kvalitu a efektivnost vnitrostátních soudních systémů. Zahrnuje rovněž aktualizované ukazatele týkající se disciplinárních řízení proti soudcům a jmenování členů soudcovských rad.

Letos poprvé obsahuje srovnávací přehled také konsolidovaný přehled opatření týkajících se justice vstřícné k dětem a informace o soudních poplatcích a poplatcích za právní služby.

Srovnávací přehled neprosazuje konkrétní typ systému soudnictví a přistupuje ke všem členským státům rovnocenně. Jelikož se srovnávací přehled za rok 2020 vztahuje na období od roku 2012 do roku 2019, neodráží důsledky krize COVID-19.

Další informace

Srovnávací přehled EU o soudnictví:

Shrnutí srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2020: Informativní přehled

Komentované grafy s úplnými číselnými údaji

Otázky a odpovědi

Průzkum Eurobarometr „Jak veřejnost vnímá nezávislost vnitrostátních soudních systémů v EU“

Průzkum Eurobarometr „Jak podniky vnímají nezávislost vnitrostátních soudních systémů v EU“

Sdělení o dalším posilování právního státu v rámci Unie

Informativní přehled o souboru nástrojů EU na podporu právního státu

Internetové stránky věnované srovnávacímu přehledu EU o soudnictví