Vlada.cz (Vláda)
Investice  |  10.07.2020 14:00:46

Projev premiéra k plánu na podporu oživení Evropy


Předseda vlády Andrej Babiš informoval 9. července 2020 poslance o pozici vlády k plánu na podporu oživení Evropy.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

Plán na podporu oživení ekonomiky je pro mě nyní nejdůležitějším evropským tématem. Jsem opravdu rád, že se mu dnes věnuje i plénum Poslanecké sněmovny.

Komise předložila svůj legislativní návrh na konci května. Příští týden se poprvé po čtyřech měsících sejde fyzicky Evropská rada a pokusíme se najít kompromis přijatelný pro všechny.

Angela Merkelová, která před týdnem převzala předsednictví v Radě EU, je velmi odhodlaná rozpočet EU a plán obnovy schválit letos v létě.

I já budu tvrdě pracovat na tom, aby se to povedlo, ale snadné to nebude. Pozice členských států se velmi liší. Největší nově navrhovaný nástroj pro obnovu musí být férový a přínosný pro všechny, i pro Českou republiku. Na tom budu muset trvat.

Je to téma, které se týká nejen nás všech, bez ohledu na politické zařazení, ale i našich dětí a vnuků. V evropském rozpočtu nejsou jiné peníze než peníze členských států, i když často slyšíme, že Evropská Komise chce “dát” na obnovu ekonomiky velké částky. Vždy to budou buď příspěvky členských států, nebo dluh, který si Evropská komise na náš účet vypůjčí na trhu a členské státy ho budou muset v budoucnu splatit.

Řekněme si otevřeně, že plán obnovy budeme financovat z vypůjčených peněz, které rozpočet EU bude splácet 30 let po roce 2028.

Příští týden na Evropské radě se budeme se bavit o dvou pilířích: o aktualizovaném návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na roky 2021-2027 ve výši maximálně 1 100 mld. EUR a o zcela novém Nástroji EU na podporu oživení ve výši 750 mld. EUR. Evropská Komise mu říká New Generation EU.

Podrobné podklady na jednání Evropské rady příští týden zatím nejsou k dispozici a stále čekáme na upravený tzv. negobox předsedy Evropské rady Michela.

K celému balíčku tak, jak jej navrhla Komise, schválila vláda dne 29. června dvě rámcové pozice: jedna řeší výdajovou stranu a druhá, jak to bude celé financováno.

Představím Vám priority vlády pro nadcházející vyjednávání.

Předem mohu konstatovat, že mám s návrhem řadu problémů a vysvětlím proč.

Úvodem vytknu před závorku, že by pro mě bylo logické nejprve sestavit klasický víceletý finanční rámec a teprve potom (například v příštím roce nebo později) řešit obnovu ekonomiky, jakmile budeme znát skutečnou hloubku dopadu viru na naše ekonomiky a skutečný propad HDP.

Už jsem ale pochopil, že jiné státy to chtějí jinak, chtějí vše projednat v balíku a co nejdříve, a já se snažím být konstruktivní.

Zdá se, že panuje shoda i ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Nebyla by to moje první volba, ale ani tomu nebudu bránit, když si to všichni přejí.

Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné.

l plánu

Všichni se shodneme, že musíme společně reagovat na krizi.

V předloženém balíčku Komise navrhuje využít celkem 1,85 bn. EUR mezi roky 2020-2027. To je mnohem více, než byl objem dosavadních víceletých rozpočtů EU. Skoro dvojnásobně.

Plán na podporu oživení má v letech 2021-2024 posílit výdaje rozpočtu EU, a to jak prostřednictvím navýšení prostředků na existující programy, tak vytvořením zcela nových nástrojů.

Máme tu: dočasné posílení kohezních programů (REACT-EU), Fond spravedlivé transformace (JTF), samotný Nástroj obnovy a odolnosti, a také posílení Společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova.

Struktura výdajové strany je velmi složitá a podmínky pro čerpání a délka čerpání jsou v každém nástroji různé, stejně jako se liší alokační klíče, a to je podle mě zbytečné.

Zásadní problém ovšem vidím v tom, že návrh Komise se zaměřuje nejen na obnovu ekonomiky EU po koronavirové krizi, ale z velké části rovněž na budování tzv. odolnosti.

Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby byla EU dlouhodobě silná. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout - jak by měla situace v dotčených zemích vypadat po zamýšlené masivní finanční injekci. Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení.

Trvám na tom, že musíme dál rozvíjet především klíčové politiky EU vyplývající ze Smluv, zejména posilování vnitřního trhu prostřednictvím podpory hospodářské konvergence. Ta je klíčem pro naši společnou sílu, růst a prosperitu. Jedině s funkčním vnitřním trhem bude prosperovat ČR jako proexportní ekonomika.

Zcela zásadní jsou v tomto ohledu především investice. Kromě Zelené dohody pro Evropu a digitalizace by klíčovou prioritou mělo být i budování chybějící dopravní a energetické infrastruktury a průmyslu.

Naprosto zásadní je, aby se EU osamostatnila a byla nezávislá na zbytku světa ve všech oblastech, lékové, energetické a potravinové. Energetická soběstačnost je obzvlášť důležitá pro nás, právě kvůli vysokému podílu průmyslu. Máme-li dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, jak jsme se zavázali v prosinci 2019, nebude to možné bez zvýšení podílu jaderné energie v našem energetickém mixu. Za to jsem bojoval mnoho hodin na prosincové Evropské radě a nakonec se mi podařilo prosadit, že je to v závěrech Rady výslovně potvrzeno. Usilovně pracujeme na tom, abychom pokročili v dostavbě Dukovan a tato vláda zatím udělala v tomto směru nejvíce práce za posledních třicet let. Troufám si říci, že tomuto trendu je nakloněna i Evropská komise a věřím, že schvalovací řízení našeho projektu půjde na jejich straně relativně hladce. Zvyšování podílu jádra je totiž zcela v souladu s jejich zelenými cíli. Jádro je čistý, 100% bezuhlíkový zdroj. Hlavní propagátor zelené dohody Frans Timmermans i Evropský parlament o tom otevřeně mluví. Například včera Komise přijala vodíkovou strategii, kde se s jadernou energií výslovně počítá při výrobě vodíku. Problém budeme mít bilaterálně s některými členskými státy a jejich nevládními organizacemi, které bojují proti jádru. Na to musíme být připraveni a všemi řízeními projít za respektování veškerých pravidel, aby výsledné rozhodnutí Komise nebylo snadné zpochybnit u soudního dvora EU.

Nástroj pro obnovu a odolnost

Největší část nových prostředků má být soustředěna do nového programu s názvem „Nástroj na podporu oživení a odolnosti“.

Pro celou EU se navrhuje 560 mld. EUR, pro ČR by to konkrétně znamenalo až 125 mld. korun na grantech a až 286 mld. korun na půjčkách.

Nástroj má podpořit nejvíce zasažená odvětví našich ekonomik formou finanční podpory reforem a investic.

Zatím však nevíme, jaký přesně bude dopad krize na HDP a další ekonomické ukazatele. Tato čísla zatím prostě nemáme k dispozici, a proto je na definitivní rozhodnutí o finální podobě plánu obnovy brzy.

Co ale vím s jistotou, je, že výpočet podílů jednotlivých států na nástroji podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný.

V tomto ohledu opakuji, že by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy teprve až poté, kdy budeme mít konečný účet za koronavirus.

Analýza Komise doprovázející její návrhy uvádí, že odvětví cestovního ruchu nebo automobilového průmyslu jsou krizí vážně zasaženy. Úplně pak tedy nechápu, jak pomůže přidělení dvou třetin celého třičtvrtěbilionového nástroje na obnovu a strukturální reformy v členských státech na základě míry jejich nezaměstnanosti před pěti lety těmto odvětvím pomoci se zotavit.

Řešením by mohl být dynamický alokační klíč, ten nyní zvažuje Charles Michel pro očekávaný negobox. Fázování by nám pomohlo včas vidět skutečné dopady krize a umožnit odpovídajícím způsobem přizpůsobit tok peněz.

Pokud jde o rovnováhu mezi granty a půjčkami, upřednostňuji granty. Důvodem je, že rozpočet EU je ze své podstaty strukturován jako grantově orientovaný a půjčky v něm nemají jasnou pozici.

Rozumím však, že některé členské státy si budou chtít také půjčit z nového nástroje, a měli bychom jim to umožnit. V tom jsem opět ochoten učinit kompromis navzdory tomu, že půjčky v rozpočtu EU podle mě nemají co dělat.

Alokační kritéria

Jak jsem již řekl, způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce.

Návrh Komise se zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU.

To zásadně znevýhodňuje země jako Česká republika, které měly před krizí nízkou míru nezaměstnanosti. ČR ji měla nejnižší před krizí a dokonce ji má dle posledních čísel Eurostatu nejnižší i dnes (2,4 %). Konkrétně je ale pro ČR pokles alokace pouze kvůli kritériu staré nezaměstnanosti téměř 60 %, což představuje více než 6 miliard EUR. To je dokonce více než naše současná celková alokace z nástroje obnovy a odolnosti, která odpovídá 4,6 miliardám euro.

S tímto nemohu souhlasit. Budu prosazovat, aby rozdělení prostředků odráželo hospodářský dopad krize, např. v propadu HDP. Kritérium nezaměstnanosti podle mě nemá v návrhu co dělat. V úvahu přichází například rozdělení balíku, kdy by část prostředků byla alokována až v následujících letech podle skutečných dopadů krize – to je ta již zmíněná dynamická alokace.

Podle posledních predikcí Komise se například ukazuje, že propad HDP pro ČR bude dramatičtější, než si Komise myslela ještě v květnu. Tehdy odhadovala propad ve výši -6,2 %, odhad z tohoto týdne jde až do výše -7,8 % pro letošní rok. OECD nám predikuje rovněž strmý propad.

Kritéria pro rozdělení peněz z nástroje obnovy, by měla být spravedlivá i pro země s nižšími příjmy, protože ekonomická vyspělost zvyšuje schopnost členských států financovat oživení.

Míra nezaměstnanosti v letech před rokem 2020 by neměla být rozhodujícím ukazatelem. Jsem přesvědčen, že bychom měli věnovat větší pozornost hospodářské prosperitě měřené hrubým národním produktem (HND).

Implementace

Nástroj by měl být také pružnější a jeho využití by mělo být přizpůsobeno konkrétním potřebám dané země.

Role Komise při posuzování kritérií by měla být pečlivě sledována a dobře vyvážena s rolí Rady. Nesouhlasím s významným posílením pravomocí Komise, která by měla schvalovat reformní záměry jednotlivých členských států.

Dále je třeba upravit fungování nástroje. Investice a reformy je zapotřebí řádně připravit, proto je naším cílem, aby mohly být prostředky využívány delší dobu než navrhované 4 roky.

Klíčové je, aby při určování zaměření investic byly zohledněny individuální potřeby členských států a ty tak měly možnost co nejvíce ovlivnit směřování prostředků.

Pro mě bude důležité, abychom investovali do chybějící infrastruktury dle Národního investičního plánu.

Víceletý finanční rámec

Co se týče druhé části balíku, samotného víceletého finančního rámce pro nadcházejících sedm let, stále vidím určitý prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik.

V rámci vyjednávání o VFR pro nás tak zůstává nadále klíčovou prioritou navýšení prostředků na tradiční politiky oproti návrhu Komise a zabránění výraznému propadu kohezní obálky pro ČR. Prosazujeme tak záchrannou síť.

Současně chceme dosáhnout vyšší flexibility pro členské státy při využití prostředků tak, aby mohly zaměřit investice dle svých priorit a potřeb.

Vyšší flexibilita se týká zejména možnosti vyšších převodů mezi fondy kohezní politiky a také snížení požadavků na tematickou koncentraci.

V neposlední řadě budeme prosazovat nepovinný převod kohezních prostředků do Fondu spravedlivé transformace (JTF), jelikož dramatickým navýšením jeho objemu pro to již není opodstatnění.

Vlastní zdroje

Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, nejsem příliš nakloněn jakýmkoliv novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na země s nižšími příjmy.

Aby však financování plánu na oživení bylo vůbec možné, je zapotřebí schválit rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů EU, kterým bude navýšen tzv. strop vlastních zdrojů.

Konkrétní návrhy nových zdrojů by však měla Komise předložit až v horizontu několika let. Zatím slíbila představit pouze cestovní mapu k předložení těchto návrhů.

Na druhou stranu Evropský parlament, který musí s návrhem vyslovit souhlas, si klade nové vlastní zdroje jako podmínku pro akceptaci plánu. Shoda tak bude velmi složitá.

V otázce zřizování nových vlastních zdrojů je pozice vlády dobře známá, a sice dlouhodobě spíše skeptická. Dosavadní návrhy na nové vlastní zdroje by nepřispěly ke zpřehlednění ani vyšší stabilitě příjmové strany rozpočtu EU.

Na druhou stranu jsme proto připraveni případné konkrétní návrhy, až budou na stole, důkladně prostudovat a posoudit. Zásadní pro naši vládu bude, aby případné nové zdroje: nedopadaly disproporčně na Českou republiku a její hospodářství a neznamenaly tak vyšší odvody ČR do rozpočtu EU a nevedly k oslabení úlohy Rady – tj. členských států, při určování vlastních zdrojů a jejich parametrů.

Jsem přesvědčen, že je třeba společně rozebrat detaily, a to co je pro Českou republiku nejlepší, a proto jsem předsedům obou komor Parlamentu navrhl uspořádat společný odborný seminář k tomuto tématu, který se bude konat příští týden ve středu 15. 7. V 15 hodin v Senátu.

Evropský rozpočet je skutečně naprosto klíčové téma a já si rád vyslechnu Vaše návrhy. Budu rovněž velmi rád, když podpoříte stanovisko vlády.


Poslední zprávy z rubriky Investice:

Čt 17:21  Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus Patria (Patria Finance)
Čt 17:03  🟡 Zlato blízko historických maxim X-Trade Brokers (XTB)
Čt 16:48  Akciové trhy rostly v březnu i celém prvním čtvrtletí na obou stranách Atlantiku a.. Investiční bankovnictví (Komerční banka)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688