Nezaměstnanost v Ústeckém kraji v červnu 2020

Meziměsíčně podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji vzrostl o 0,16 p. b. a dosáhl hodnoty 5,20 %. Nezaměstnanost mužů vzrostla o 0,20 p. b. na hodnotu 4,76 %, nezaměstnanost žen vzrostla o 0,13 p. b. na hodnotu 5,67 %. Nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán ve většině okresů Ústeckého kraje.

K 30. 6. 2020 dosáhl podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji hodnoty 5,20 %, meziměsíčně došlo k nárůstu o 0,16 procentního bodu (p. b.) Oproti lednu letošního roku nezaměstnanost vzrostla o 0,92 p. b. V porovnání s červnem loňského roku nezaměstnanost v červnu letošního roku v kraji vzrostla o 1,38 p. b. V případě žen nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla o 0,13 p. b. a dosáhla hodnoty 5,67 %, v případě mužů podíl nezaměstnaných vzrostl na hodnotu 4,76 % (+0,20 p. b.). Nezaměstnanost žen v Ústeckém kraji je i nadále nejvyšší z celé ČR.

Meziměsíčně podíl nezaměstnaných v jednotlivých okresech Ústeckého kraje převážně vzrostl, výjimkou byl okres Litoměřice, kde se podíl snížil o 0,02 p. b. Nejvíce nezaměstnanost vzrostla v okresech Ústí nad Labem (+0,28 p. b.), Louny a Most (shodně +0,24 p. b.) a Teplice (+0,23 p. b.). V meziokresním srovnání nezaměstnanosti se v červnu 2020 pět okresů Ústeckého kraje opět umístilo mezi posledními místy (68. pozice a dále – ze 77 pozic). Nejlépe se opět umístil okres Litoměřice, který s nezaměstnaností 3,40 % dosáhl na 41. příčku. V červnu 2020 nezaměstnanost vzrostla ve 37 okresech České republiky, ve čtyřech okresech stagnovala a ve 36 okresech poklesla. Nejnižší nezaměstnanost byla vykázána opět v okrese Rychnov nad Kněžnou (1,79 %), nejvyšší opět v okrese Karviná (8,08 %). Nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti zaznamenali v okrese Karlovy Vary a to o 0,37 p. b., naproti tomu nejvíce nezaměstnanost klesla v okrese Znojmo (-0,45 p. b.).

Meziměsíčně nezaměstnanost vzrostla v polovině krajů ČR, v druhé polovině poklesla. Nejvíce nezaměstnanost vzrostla v hl. m. Praze, a to o 0,24 p. b., největší pokles byl zaznamenán v Jihočeském kraji (-0,10 p. b.). V rámci srovnání krajů patří Ústeckému kraji nadále předposlední příčka hned za Moravskoslezským krajem (5,39 % podíl nezaměstnaných). Nejlepší hodnoty podílu nezaměstnaných bylo dosaženo v Pardubickém kraji (2,58 %), kde bylo rovněž dosaženo nejnižší nezaměstnanosti mužů i žen, a to 2,47 % resp. 2,70 %. Naopak nejvyšší nezaměstnanost žen byla zjištěna opět v Ústeckém kraji (5,67 %), v případě mužů opět v Moravskoslezském kraji (5,57 %), kde také jako v jediném kraji byla u mužů překonána hranice 5,0 %.

K 30. červnu 2020 registrovaly úřady práce na území Ústeckého kraje celkem 29 191 neumístěných uchazečů o zaměstnání, přičemž dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 27 399 (94 % evidovaných uchazečů). V průběhu měsíce se počet osob bez práce v kraji zvýšil o 787 osob. Nárůst byl zaznamenán ve všech okresech kraje vyjma okresu Litoměřice, kde došlo k poklesu o 23 uchazečů. Nejvíce vzrostl počet uchazečů v okresech Ústí nad Labem a Teplice (194 resp. 184 osob). Na úřadech práce bylo v kraji v červnu nově zaregistrováno celkem 3 843 osob (proti květnu se tento počet zvýšil o 65 osob), z jejich evidence naopak odešlo 3 056 uchazečů.

Z pohledu věkové struktury mezi uchazeči o zaměstnání v červnu letošního roku nadále převažovaly osoby ve věku 55-59 let (3 656 osob, tj. 12,5 % uchazečů), druhou nejpočetnější skupinou byly osoby ve věku 45-49 let (3 313 osob, tj. 11,3 %), třetí významnou skupinu tvořily osoby ve věku 40-44 let (3 282 osob, tj. 11,2 %). Mezi nezaměstnanými bylo i 315 osob ve věku 65 a více let (1,1 %). Průměrný věk nezaměstnaných poklesl o 0,1 na hodnotu 41,6 let. Největší počet uchazečů o zaměstnání tvořili uchazeči se základním vzděláním a uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem (32,6 %, resp. 28,0 %). Mezi nezaměstnanými byla i dvě procenta osob s vysokoškolským vzděláním.

Počet volných pracovních míst v kraji ke konci června vzrostl na 15 865 (tj. o 617 míst více než tomu bylo na konci května); na jedno volné pracovní místo připadalo 1,84 uchazeče o zaměstnání. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a volnými místy vykázal v rámci Ústeckého kraje okres Chomutov (0,96 uchazeče na jedno volné pracovní místo). Nejhorší situace byla v okrese Děčín, kde na 1 volné pracovní místo připadalo 3,86 uchazečů.