ČNB na posledním jednání nekonvenční nástroje nediskutovala (Komentář)

Česká národní banka ponechala minulou středu úrokové sazby beze změny, dvoutýdenní repo sazba tak zůstala na 0,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali všichni členové bankovní rady. Dnes centrální banka zveřejnila podrobný zápis z posledního jednání.

Z toho vyplývá, že bankovní rada považuje současné uvolnění měnové politiky za dostatečné a rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky za zhruba vyrovnaná. Nepociťuje tak aktuálně potřebu k dalšímu snížení úrokových sazeb, a to ani přes velkou míru nejistoty ohledně budoucího hospodářského vývoje. Centrální bankéři diskutovali mimo jiné poslední hodnotu jádrové inflace za měsíc květen, která dosáhla rekordních 3,3 %. Ve shodě s naším názorem, který jsme formulovali zde https://bit.ly/3fty7vr, se i bankovní rada domnívá, že vysoká jádrová inflace může být částečně dána problematickým sběrem dat o vývoji spotřebitelských cen v době, kdy byla stále velká část ekonomiky uzavřena. ČNB očekává, že inflace v druhé polovině letošního roku rychle zpomalí až k dvouprocentnímu cíli. Podle nás však může skončit až pod ním.

Podle centrálních bankéřů zůstávají inflační očekávání i nyní ukotvena poblíž dvouprocentního cíle, k čemuž podle nich přispívá i aktuální inflace, která stále setrvává blízko 3 %. To se však podle nás může rychle změnit. Nejde přitom přímo o deflační vývoj, který centrální banka prozatím vylučuje. Slabá poptávka jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí totiž povede k silnému dezinflačnímu vývoji. Někteří prodejci prostě nezdraží tak jako v normálních časech, či jednoduše nezdraží vůbec, aby neztratili ty zákazníky, kteří jim ještě zbyli. Samozřejmě se zcela jistě najdou i prodejci, kteří své ceny sníží. Dezinflační trend je nyní zřejmý již ve vývoji výrobních cen, a to že bude pokračovat vyplývá i z dotazníkových šetření uvnitř podnikatelského sektoru. Obdobný vývoj lze přitom očekávat i v zahraničí. Na nižší růst dovozních cen může navíc působit také kurz české koruny, který je oproti prognóze ČNB silnější. V druhé polovině letošního roku pravděpodobně dojde v domácí ekonomice k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti, což může dále omezit poptávku spotřebitelů. Je tak překvapující, že se centrální banka stále odmítá vyjádřit k tomu, jaké nástroje hodlá použít ve chvíli, kdy by opravdu bylo třeba ekonomiku znovu podpořit. Podle dnes zveřejněného zápisu o tom navíc ani na svých měnově politických zasedáních nediskutuje. V okamžiku, kdy již úrokové sazby nemají kam klesat, může nejasnost ohledně dalších kroků měnové politiky spolu s nejistým hospodářským vývojem, u kterého se rizika koncentrují spíše ve směru nižšího růstu, vyústit do podstřelení inflačního cíle. Nic na tom nezmění ani v zápisu zmiňované investiční výdaje vládního sektoru, u kterých trvá zpravidla poměrně dlouhou dobu, než se do výkonnosti ekonomiky promítnou.

Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou úrokových sazeb na současné úrovni až do konce příštího roku. V případě potřeby dalšího výraznějšího uvolnění měnové politiky bude muset ČNB sáhnout po nekonvenčních nástrojích. K tomu by podle našeho názoru mohlo dojít ve chvíli déletrvajícího útlumu globální ekonomiky, který může souviset i s rizikem druhé vlny koronavirové pandemie. ČNB si riziko výskytu druhé vlny pandemie uvědomuje, považuje ho však stále za hypotetické.