Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2020
V prvním čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 62,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 49,1 mld. Kč a skončilo v deficitu 75,9 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,7 mld. Kč, který byl meziročně o 8,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 4,5 mld. Kč a dosáhlo schodku 1,2 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020
Období | 1.Q 2018 | 2.Q 2018 | 3.Q 2018 | 4.Q 2018 | 1.Q 2019 | 2.Q 2019 | 3.Q 2019 | 4.Q 2019 | 1.Q 2020 |
mld. Kč | 2,5 | 41,8 | 15,7 | -10,7 | -2,9 | 25,2 | 14,3 | -21,2 | -65,4 |
% HDP | 0,20 | 3,08 | 1,15 | -0,75 | -0,22 | 1,75 | 0,97 | -1,40 | -4,83 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,5 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z objemově významných daní: daně z příjmu (-6,1 % na 103,7 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (-4,4 % na 146,5 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+17,8 % na 9,2 mld. Kč) a běžných transferů (+14,7 % na 13,6 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,8 %. Nejvíce vzrostla hrubá tvorba kapitálu (+22,6 % na 66,2 mld. Kč), kapitálové transfery (+17,3 % na 3,4 mld. Kč), mezispotřeba zahrnující i nákupy zdravotnických pomůcek (+10,7 % na 72,7 mld. Kč.), dotace (+10,7 % na 34,8 mld. Kč) a sociální dávky (+9,9 % na 194,2 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u zaplacených vlastnických důchodů zahrnujících zejména úroky (-3,8 % na 11,0 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,44 % na 32,80 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,65 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 58,2 mld. na 1 893,8 mld. a jeho příspěvek činil +1,01 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 2,56 p. b. Nominální dluh vzrostl mezičtvrtletně o 155,1 mld. Kč, přičemž se zároveň zvýšila hodnota aktiv držených vládními institucemi o téměř 90 mld. Kč. Příspěvek nominálního dluhu k nárůstu míry zadlužení činil 2,70 p. b., zatímco rostoucí nominální HDP působil opačným směrem k poklesu o 0,14 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u všech hlavních složek. Objem přijatých úvěrů vzrostl o 4,2 mld. Kč, vkladů o 6,3 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 47,7 mld. Kč, které s podílem 90,7 % zůstávají hlavní komponentou dluhu. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla hodnota přijatých vkladů o 6,7 mld. Kč, úvěrů o 25,8 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 122,6 mld. Kč.
Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 27,5 mld. Kč, který odpovídal 1,91 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 20,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 1. 10. 2020
Přílohy
-
Tiskové sdělení: Saldo hospodaření skončilo v deficitu
-
Vyjádření Petra Musila, ředitele odboru vládních a finančních účtů ČSÚ(soubor mp3)
- rok 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 01.07.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
1. 7. 2020
Saldo hospodaření skončilo v deficitu
Deficit a dluh vládních institucí – 1. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí 2020 schodku 65,4 mld. Kč, což představovalo 4,83 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,22 % HDP, zatímco výdaje 45,06 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 0,64 p. b. na 32,80 % HDP.
V prvním čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 62,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 49,1 mld. Kč a skončilo v deficitu 75,9 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,7 mld. Kč, který byl meziročně o 8,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 4,5 mld. Kč a dosáhlo schodku 1,2 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020
Období | 1.Q 2018 | 2.Q 2018 | 3.Q 2018 | 4.Q 2018 | 1.Q 2019 | 2.Q 2019 | 3.Q 2019 | 4.Q 2019 | 1.Q 2020 |
mld. Kč | 2,5 | 41,8 | 15,7 | -10,7 | -2,9 | 25,2 | 14,3 | -21,2 | -65,4 |
% HDP | 0,20 | 3,08 | 1,15 | -0,75 | -0,22 | 1,75 | 0,97 | -1,40 | -4,83 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,5 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z objemově významných daní: daně z příjmu (-6,1 % na 103,7 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (-4,4 % na 146,5 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+17,8 % na 9,2 mld. Kč) a běžných transferů (+14,7 % na 13,6 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 9,8 %. Nejvíce vzrostla hrubá tvorba kapitálu (+22,6 % na 66,2 mld. Kč), kapitálové transfery (+17,3 % na 3,4 mld. Kč), mezispotřeba zahrnující i nákupy zdravotnických pomůcek (+10,7 % na 72,7 mld. Kč.), dotace (+10,7 % na 34,8 mld. Kč) a sociální dávky (+9,9 % na 194,2 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u zaplacených vlastnických důchodů zahrnujících zejména úroky (-3,8 % na 11,0 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 33,44 % na 32,80 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,65 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 58,2 mld. na 1 893,8 mld. a jeho příspěvek činil +1,01 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 2,56 p. b. Nominální dluh vzrostl mezičtvrtletně o 155,1 mld. Kč, přičemž se zároveň zvýšila hodnota aktiv držených vládními institucemi o téměř 90 mld. Kč. Příspěvek nominálního dluhu k nárůstu míry zadlužení činil 2,70 p. b., zatímco rostoucí nominální HDP působil opačným směrem k poklesu o 0,14 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u všech hlavních složek. Objem přijatých úvěrů vzrostl o 4,2 mld. Kč, vkladů o 6,3 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 47,7 mld. Kč, které s podílem 90,7 % zůstávají hlavní komponentou dluhu. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla hodnota přijatých vkladů o 6,7 mld. Kč, úvěrů o 25,8 mld. Kč a emitovaných cenných papírů o 122,6 mld. Kč.
Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 27,5 mld. Kč, který odpovídal 1,91 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 20,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2018 – 1. čtvrtletí 2020
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: | Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: | Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz |
Termín zveřejnění další RI: | 1. 10. 2020 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz