Zlatá investiční mince ČNB s motivem relikviáře a hradu Bečov

Na lícní straně mince jsou zobrazeny motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mincovního pole je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Na rubové straně zlaté mince je ztvárněn celý komplex hradu Bečov nad Teplou včetně barokního zámečku se zahradou.

Bečov nad Teplou (německy Petschau) se nachází jižně od Karlových Varů v malebné krajině Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny. Středověký hrad vznikl nad osadou Bečov nad Teplou na začátku 14. století. Chránil důležitou křižovatku zemských cest. Jádro hradu tvoří zbytky okrouhlé věže spolu s mohutným nepravidelným objektem Pluhovských domů a dvojicí hranolových věží propojených pomocí spojovacího křídla v jeden celek. Východní věž obsahuje hradní kapli Navštívení Panny Marie s významnými malbami, západní věž pak řadu obytných místností. Je zde dochována řada pozdně gotických kamenických článků, například portálů a také zbytky malířské výzdoby. Jižně se nachází barokní zámek s přilehlou terasovitou zámeckou zahradou.

Relikviář sv. Maura byl vyroben kolem roku 1210 na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes (nachází se na území Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven. Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen a přesunut do spřáteleného farního kostela, kde byl relikviář uložen mezi starým nábytkem. Od církevní rady jej značně poškozený odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Svým nákladem jej nechal zhruba v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a poté jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. Za druhé světové války kolaborovali s nacisty, a proto museli po vydání tzv. Benešových dekretů opustit republiku. Při rychlém odsunu ukryli relikviář spolu se 103 láhvemi francouzského koňaku a lahvemi vína pod podlahu hradní kaple Navštívení Panny Marie. Po dalších 40 let o relikviáři nikdo neslyšel. Nalezení relikviáře se stalo událostí, vnímanou jako nález století. Vzácný románský relikviář byl vyzvednut z úkrytu v zásypu pod podlahou hradní kaple v roce 1985. Na památku policii upozornil známý americký hledač pokladů Danny Douglas, kterého v roce 1984 poslední majitelé Bečova pověřili, aby jim relikviář s ostatky sv. Maura, sv. Timothea a Jana Křtitele přivezl.

Česko, resp. Československo se stalo majitelem relikviáře poté, co byl majetek rodiny Beaufort-Spontinů zkonfiskován na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Ve skutečnosti ovšem stát fyzicky vlastní schránku až od roku 1985, kdy byla vykopána ze suti pod podlahou hradní kaple. „V Belgii je relikviář svatého Maura mezi historiky a lidmi, kteří se zajímají o středověké šperkařství, velmi dobře známý. Je to nádherná věc,“ prohlásil historik Jeroen Deploige z univerzity v belgickém Gentu.

Mezi Florennes a Bečovem nad Teplou panují v současnosti velmi přátelské vztahy. Bečovská starostka byla v Belgii několikrát a delegace z Florennes zase jezdí do Bečova.

Relikviář sv. Maura představuje velmi cennou románskou památku a vedle korunovačních klenotů je také nejvýznamnější klenotnickou památkou v Čechách. Od roku 2002 je relikviář po předchozím restaurování opět umístěn v Bečově nad Teplou v prostorách barokního zámku.