Dnešek byl ve znamení evropských makro dat (Komentář)
V Evropě
dnes bylo zveřejněno velké množství makroekonomických dat.
Ty se týkaly finálních číslech vývoje HDP v 1. čtvrtletí letošního roku a
také prvních odhadů květnové inflace. Zpřesněný
odhad vývoje italské ekonomiky ukázal na její propad mezičtvrtletně o 5,3 % a
meziročně 5,4 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl tak skutečný pokles
v obou případech nižší o 0,6 p.b. Nejvýrazněji
se na poklesu italského HDP podílela spotřeba domácností následovaná fixními
investicemi. Mírně záporný byl i příspěvek zahraničního obchodu, když spolu
s vývozy poklesly vlivem nižší domácí poptávky i dovozy. Překvapením je zhruba nulový příspěvek
vládní spotřeby, podle něhož toho italská vláda pro ekonomiku v prvním
čtvrtletí moc neudělala. Slabší poptávka se již Itálii projevuje i v nižší
dynamice spotřebitelských cen. Ty v květnu zaznamenaly meziměsíční
pokles o 0,2 %, když ještě v dubnu rostly o 0,5 %. K největšímu
poklesu cen došlo v dopravě a v oblasti kultury a volného času. V opačném směru pak byla revidována
čísla vývoje francouzského HDP. Ta nakonec ukázala na meziroční pokles HDP
v 1. čtvrtletí o 5,0 %, zatímco první odhad činil -5,4 %. Nevíce se na poklesu francouzské ekonomiky
podepsaly fixní investice, které propadly mezičtvrtletně o 10 %, následované
spotřebou domácností. Podle dat francouzské inflace zůstaly spotřebitelské
ceny v květnu oproti dubnu beze změny. V celé eurozóně pak podle dnešního prvního odhadu poklesly
spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %.
Meziročně spotřebitelské ceny v eurozóně zhruba stagnovaly. Pokud se slabá
poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelský cen, tak evropské
ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Evropská centrální banka toho přitom již
moc nezmůže a odpovědnost tak leží především na evropských vládách.
V regionu vyšly finální odhady HDP pro Polsko a Maďarsko. Zpřesněný odhad vývoje polské ekonomiky se
od prvního odhadu lišil minimálně a polské HDP tak v 1. čtvrtletí pokleslo
mezičtvrtletně jen o 0,4 %, meziročně dokonce o 2 % vzrostlo. Obdobně na tom
bylo i Maďarsko, které zaznamenalo shodný mezičtvrtletní pokles HDP o 0,4 %,
při meziročním růstu o 2,2 %. Jak v případě Polska, tak i Maďarska se
na tomto vývoji podílelo především pozdější zavedení restriktivních opatření
proti šíření koronaviru. V Polsku dnes byla zveřejněna i květnová inflace,
podle níž spotřebitelské ceny poklesly meziměsíčně o 0,2 %. Vývoj polské inflace v druhém
čtvrtletí tak ukazuje, že i zde došlo k výraznému útlumu poptávky, to nicméně
potvrdily i poslední výsledky maloobchodních tržeb a průmyslové produkce, a
čísla HDP za druhé čtvrtletí již rozhodně tak přívětivá nebudou.
Nižší
riziková averze na finančních trzích dnes vedla k dalšímu posílení české
koruny. Vůči euru získala zhruba 0,4 % a proti dolaru pak dokonce 1,6 %. Na
pozitivním sentimentu se svezl i celý region, když posílil jak maďarský forint,
tak i polský zlotý. Euro proti dolaru v průběhu dnešního obchodování
získalo zhruba 1,2 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz