Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vlivem koronaviru výrazně poklesla (Analýza makroindikátorů)
Česká
ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu poklesla
ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,6 %, když ještě na konci
loňského roku rostla o 0,5 %. V meziročním vyjádření se
ekonomická aktivita snížila o 2,2 %, po předchozím nárůstu o 2 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu byla
bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem
bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který
počítal s mezičtvrtletním poklesem HDP o 7,6 %, byly tak skutečné dopady
koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažnější. Trh se ve svých
odhadech naopak moc nemýlil.
Jedná
se však o předběžný odhad, jež je pravděpodobně zatížen velkou mírou datové
nejistoty. Březnová paralýza české ekonomiky totiž vedla k uzavření velké
části provozoven ve službách a maloobchodu, a k přerušení výroby v části
zpracovatelského průmyslu. Je tak
otázkou, zdali se statistickému úřadu podařilo plně podchytit toto období. Může
se tak stát, že ČSÚ některá data obdrží až zpětně a můžeme se tak dočkat
výraznějšího zpřesnění při zveřejnění druhého odhadu vývoje HDP. Podle
našeho názoru by tak skutečný pokles české ekonomiky mohl být v prvním
čtvrtletí ještě výraznější, než ukazují dnes publikovaná data. Zajímavý je
totiž komentář ČSÚ kde uvádí, že pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl
nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví
obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. O dalších drobných službách, které
byly zjevně zasaženy také, zde však zmínka není. Právě zde existuje největší
datová nejistota.
Struktura
růstu HDP není prozatím známá. Statistický úřad však uvádí, že negativní
meziroční vývoj HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky a nižší
tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. To zapadá
do kontextu paralyzované globální ekonomiky s omezeným mezinárodním obchodem a
vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje. Spotřebu domácností ČSÚ nezmiňuje, dopady na ní však byly v prvním
čtvrtletí pravděpodobně tlumeny předzásobením domácností. Významnější
důsledky koronaviru na spotřebu domácností lze tak očekávat v druhém čtvrtletí.
V
české ekonomice však již dochází k významnému rozvolňování vládních opatření a
lze tak očekávat její postupné oživení v druhé polovině letošního roku.
Rychlost tohoto oživení však bude záviset také na tom, jak rychle se obnoví
poptávka ze zahraničí. Ta je totiž pro vývozně zaměřenou
českou ekonomiku klíčová. V návaznosti na to naše aktuální prognóza očekává
meziroční pokles české ekonomiky v letošním roce o 6,5 % a obnovení jejího
růstu na 9,7 % v roce příštím.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz