Analýzy sladěnosti 2021 – jak je na tom ekonomika ČR v kontextu závazku ČR k přistoupení k eurozóně?

Budoucí přijetí společné evropské měny by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z jejího intenzivního zapojení do mezinárodních ekonomických vztahů, uvádí letošní vydání publikace ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou. Přijetí eura však současně přináší rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilizační role pružného měnového kurzu. Při hodnocení dopadů budoucího vstupu ČR do eurozóny je zároveň nezbytné posuzovat situaci v samotné eurozóně a měnící se obsah závazku ČR přijmout euro.

Publikace Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou (stručně Analýzy sladěnosti) každým rokem přináší dlouhodobý a strukturální pohled na vývoj české ekonomiky v kontextu závazku ČR k přistoupení k eurozóně. Nezabývá se otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.

V souladu se Strategií přistoupení České republiky k eurozóně ČNB společně s Ministerstvem financí ČR pravidelně hodnotí pokrok při vytváření podmínek pro přijetí eura. Výsledkem tohoto hodnocení je společný materiál Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, jehož podkladem jsou právě Analýzy sladěnosti z dílny ČNB. Vzhledem k loňskému usnesení vlády, že plnění kritérií a stupně sladěnosti ČR s eurozónou bude vláda znovu vyhodnocovat až v roce 2022, nebyl letos tento společný materiál ČNB a MF ČR vypracován. ČNB proto zveřejňuje pouze svůj analytický materiál.

Shrnutí závěrů letošních Analýz sladěnosti

ČESKÁ REPUBLIKA

Charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny lze na základě výsledku letošních analýz rozdělit do tří skupin:

1. Ukazatele naznačující relativně nízkou míru rizik spojených s případným přijetím eura v analyzované oblasti

Do této skupiny spadá zejména vysoká obchodní i vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou a velká míra otevřenosti české ekonomiky, které vytvářejí předpoklady pro realizaci přínosů ze zavedení eura. Silné obchodní propojení zároveň přispívá ke sladěnosti hospodářského cyklu České republiky s eurozónou. Promítá se rovněž do využívání eura českými podniky, které dlouhodobě vykazuje mírně rostoucí trend. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky lze navzdory loňskému zakolísání pozitivně hodnotit vysokou míru ekonomické aktivity české populace a nízkou míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Odolný zůstává domácí bankovní sektor, jehož kapitálová vybavenost se za poslední rok dále zvýšila a jehož likviditní pozice zůstává robustní.

2. Neutrálně vyznívající ukazatele

Tuto kategorii tvoří zejména ukazatele zachycující podobnost transmise měnové politiky v České republice a v eurozóně. V některých finančních ukazatelích se Česká republika od průměru měnové unie nadále znatelně liší, z hlediska přijetí eura to však nelze označit za nevýhodu či zásadní překážku. Neutrálně vyznívá také konvergence úrokových sazeb, jejíž míra se však oproti loňskému roku snížila v důsledku zahájení cyklu zpřísňování domácí měnové politiky.

3. Ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura v analyzované oblasti

Do této skupiny patří stále nedokončený proces ekonomické konvergence České republiky k eurozóně, zejména z pohledu přibližování cenové a mzdové úrovně. Riziko může v případě přijetí eura přestavovat také nižší strukturální podobnosti české ekonomiky s eurozónou. Na českém trhu práce přetrvává problém v nastavení systému daní a dávek, který může snižovat motivaci aktivně hledat pracovní uplatnění. Potřeba stabilizovat ekonomiku zasaženou koronavirovou pandemií pomocí nástrojů fiskální politiky se odrazila ve výrazném zhoršení hospodaření vládního sektoru a v nárůstu státního dluhu, což ještě zintenzivnilo trvalý problém dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí.

EUROZÓNA

Makroekonomický vývoj byl ve všech zemích eurozóny významně ovlivněn pandemií covid-19. Cenou za masivní vládní podpory v době pandemie bylo výrazné zhoršení fiskální pozice všech zemí eurozóny. Vliv pandemie přispěl také k rozkolísání inflace, která po loňském výrazném poklesu v letošním roce ve většině zemí eurozóny vlivem kombinace nabídkových i poptávkových faktorů strmě vzrostla.

Pokud jde o opatření cílená na hospodářskou obnovu členských států EU, hrála v roce 2021 prim aktivace Plánu obnovy (zejména jeho programu Next Generation, NGEU) financovaného z prostředků, které si Evropská komise jménem EU opatří na finančních trzích prostřednictvím vydávání unijních dluhopisů. Členským státům pak jsou prostředky poskytovány ve formě grantů či půjček k plnění cílů stanovených v národních plánech obnovy.

Potřeba řešit urgentní výzvy měly za následek pokračující stagnaci dalšího prohlubování integrace eurozóny. Diskuse o budoucím fungování Evropské unie a eurozóny navíc ukázaly, že mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají zásadní názorové rozdíly.

Reforma eurozóny a budování hospodářské a měnové unie představují stále neukončený proces. Implikace budoucího vstupu ČR do eurozóny je tedy potřeba nadále sledovat a pečlivě vyhodnocovat.

(Klikněte pro zvetšení)