ČSÚ (ČSÚ)
Státní rozpočet  |  01.04.2020 09:00:00

Deficit a dluh vládních institucí - 4. čtvrtletí 2019 - státní rozpočet

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2019 schodku 21,5 mld. , což představuje 1,45 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,77 % HDP, zatímco výdaje 43,21 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,79 p. b. na 30,79 % HDP.


Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 10,8 mld. ., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 7,7 mld. . Saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 10,4 mld. , který byl meziročně o 0,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 3,9 mld. a dosáhlo schodku 2,3 mld. .

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Období

4.Q 2017

1.Q 2018

2.Q 2018

3.Q 2018

4.Q 2018

1.Q 2019

2.Q 2019

3.Q 2019

4.Q 2019

mld.

0,5

2,4

41,8

15,8

-10,7

-2,8

26,8

12,9

-21,5

% HDP

0,04

0,19

3,13

1,17

-0,76

-0,22

1,90

0,89

-1,45

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 4,2 %. Na meziročním růstu příjmů se podílel zejména růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+6,6 % na 232,5 mld. ), daní z výroby a dovozu (+6,5 % na 182,4 mld. ). Příjmy z daní z příjmu a vlastnictví vzrostly o 0,8 % na 121,8 mld. , zatímco příjmy z kapitálových transferů klesly o 7,3 % na 17,4 mld. a běžných transferů o 2,9 % na 15,9 mld. .

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 5,9 %. Nejvíce vzrostly zaplacené daně z příjmu a vlastnictví (+23,7 % na 1,5 mld. ), dotace (+12,3 % na 32,0 mld. ), náhrady zaměstnancům (+11,1 % na 157,5 mld. ) a hrubá tvorba kapitálu (+9,5 % na 76,1 mld. ). Naopak došlo k poklesu výdajů na běžné transfery (-25,7 % na 20,5 mld. ) a kapitálové transfery (-2,7 % na 10,2 mld. ).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 32,58 % na 30,79 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,8 mld. na 1 740,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,19 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o  42,5 mld. a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,76 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,43 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben emitovanými dluhovými cennými papíry (+2,8 %), jejichž podíl na celkovém dluhu vzrostl na 91,8 %. Hodnota emitovaných dluhových cenných papírů meziročně vzrostla o 43,6 mld. , objem půjček se snížil o 34,2 mld. , z toho krátkodobých o 30,5 mld. . Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech hlavních komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,4 % a v případě přijatých půjček 1,5 %.

Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 4,0 mld. , který odpovídal 0,28 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 4,0 mld. . Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

 

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010).
Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(
http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba:
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 01. 07. 2020

 

Přílohy

  • cddv040120.docx
  • Tiskové sdělení: Dluh vládních institucí ve 4. čtvrtletí klesl
  • Vyjádření Petra Musila, ředitele odboru vládních a finančních účtů ČSÚ
    (soubor mp3)
Archiv:
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 01.04.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


 

1. 4. 2020

Dluh vládních institucí klesl

Deficit a dluh vládních institucí – 4. čtvrtletí 2019

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2019 schodku 21,5 mld. , což představuje 1,45 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,77 % HDP, zatímco výdaje 43,21 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,79 p. b. na 30,79 % HDP.

 

Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 10,8 mld. ., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 7,7 mld. . Saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 10,4 mld. , který byl meziročně o 0,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 3,9 mld. a dosáhlo schodku 2,3 mld. .

 

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Období

4.Q 2017

1.Q 2018

2.Q 2018

3.Q 2018

4.Q 2018

1.Q 2019

2.Q 2019

3.Q 2019

4.Q 2019

mld.

0,5

2,4

41,8

15,8

-10,7

-2,8

26,8

12,9

-21,5

% HDP

0,04

0,19

3,13

1,17

-0,76

-0,22

1,90

0,89

-1,45

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

 

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 4,2 %. Na meziročním růstu příjmů se podílel zejména růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+6,6 % na 232,5 mld. ), daní z výroby a dovozu (+6,5 % na 182,4 mld. ). Příjmy z daní z příjmu a vlastnictví vzrostly o 0,8 % na 121,8 mld. , zatímco příjmy z kapitálových transferů klesly o 7,3 % na 17,4 mld. a běžných transferů o 2,9 % na 15,9 mld. .

 

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 5,9 %. Nejvíce vzrostly zaplacené daně z příjmu a vlastnictví (+23,7 % na 1,5 mld. ), dotace (+12,3 % na 32,0 mld. ), náhrady zaměstnancům (+11,1 % na 157,5 mld. ) a hrubá tvorba kapitálu (+9,5 % na 76,1 mld. ). Naopak došlo k poklesu výdajů na běžné transfery (-25,7 % na 20,5 mld. ) a kapitálové transfery (-2,7 % na 10,2 mld. ).

 

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 32,58 % na 30,79 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,8 mld. na 1 740,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,19 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o  42,5 mld. a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,76 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,43 p. b.

 

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben emitovanými dluhovými cennými papíry (+2,8 %), jejichž podíl na celkovém dluhu vzrostl na 91,8 %. Hodnota emitovaných dluhových cenných papírů meziročně vzrostla o 43,6 mld. , objem půjček se snížil o 34,2 mld. , z toho krátkodobých o 30,5 mld. . Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech hlavních komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,4 % a v případě přijatých půjček 1,5 %.

 

Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

 

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 4,0 mld. , který odpovídal 0,28 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 4,0 mld. . Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

 

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019

Poznámky:

Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. 

 

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

 

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

 

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.

(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)

 

Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.

 

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ:

Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz 

Kontaktní osoba:

Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz 

Termín zveřejnění další RI:

01. 07. 2020

 

 

 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688