Úvodní stránka

Komentář Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k výsledkům průmyslu a stavebnictví za leden 2020

Publikováno:
13.3.2020, (archivovaná zpráva)
Autor:
Odbor ekonomických analýz

„Průmyslová produkce v lednu klesla již osmý měsíc za sebou. Nové objednávky, které byly taženy tuzemskými, mírně vzrostly, což je jistě pozitivní zpráva. Situace u našich hlavních obchodních partnerů, kteří se rovněž potýkají s klesající produkcí, je hlavním důvodem negativního vývoje tuzemského průmyslu. Hlavním rizikem pro první polovinu roku 2020 se zdá být pandemie koronaviru, jež zasáhla více než polovinu zemí světa, z čehož některé výrazně. Samozřejmě to bude mít negativní dopady na mezinárodní obchod, služby i výrobu. Zdá se, že nákaza je na ústupu v Číně, nicméně v Evropě, která je pro nás exportně zcela klíčová, pandemie stále sílí,“ uvedl náměstek ministra pro řízení sekce průmyslu a stavebnictví Ing. Eduard Muřický.


Průmyslová produkce v lednu 2020 meziročně klesla o 1,4 % (kalendářně očistěná data) a ve srovnání s předchozím měsícem byla (sezónně očištěná) vyšší o 1,1 %. Bez očištění byla průmyslová produkce meziročně nižší rovněž o 1,4 %.

Automobilový průmysl vykázal meziroční (kalendářně očištěná data) růst o 3,0 %.

Nové objednávky vykázaly mírný růst o 1,3 %, tuzemské zakázky rostly o 6,0 %, zatímco ty ze zahraničí klesly o 0,8 %.

Výhled tuzemského průmyslu není nikterak povzbudivý. Byť index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu (PMI) meziměsíčně vzrostl na únorovou hodnotu 46,5 (z lednové 45,2), nicméně i tak signalizuje pokles aktivity v dalších třech měsících. S napětím se očekávají data za březen, která by již v sobě měla obsahovat dopad epidemie koronaviru na podnikatelský sentiment. Domníváme se, že jádrem poklesů bude i nadále klesající zahraniční poptávka, ta tuzemská v lednu naopak značně vzrostla (+6 %).

V zahraničí rovněž došlo k částečnému zmírnění poklesu předstihových indikátorů. Německý PMI i Ifo mírně narostl, nicméně oba indexy zůstávají pod hodnotami (50, respektive 100), které signalizují pozitivní očekávání. Jinými slovy na oživení aktivity ve zpracovatelském průmyslu v Německu si budeme muset patrně ještě chvíli počkat. I zde však platí, že výhled pro další měsíce je značně negativní. 

Hlavním rizikem pro českou ekonomiku (i pro ekonomiku globální) je to, jak zvládneme šíření koronaviru, kterou WHO již klasifikuje jako pandemii. Zdá se, že v Číně je již na ústupu, nicméně evropské země, které jsou pro náš export zcela klíčové, mají patrně to nejhorší ještě před sebou. Lze předpokládat, že pandemie negativně dopadne na většinu sektorů ekonomiky, prvně samozřejmě na cestovní ruch a služby s ním spojené, mezinárodní obchod, kulturní/sportovní akce a samozřejmě i výrobní podniky, které mohou mít problémy např. s dodávkami vstupů z Číny.

Pozitivní informací se jeví nedohoda mezi OPEC a Ruskem ohledně snížení denní těžby ropy a naopak její (uvažované) navýšení, které by mělo i nadále působit ve směru nižších cen ropy.

 

Spolu s čísly za průmysl zveřejnil Český statistický úřad údaje i za stavebnictví, k nimž náměstek ministra pro řízení sekce průmyslu a stavebnictví Ing. Eduard Muřický uvedl: „Stavební produkce v lednu vykázala růst obou odvětví, přičemž silnější posílení (téměř o 19 %) vykázalo inženýrské stavitelství. Důvěra stavebních podniků v budoucí vývoj v odvětví oproti předešlému měsíci klesla a již převažují pesimistické nálady.

Stavební produkce v lednu 2020 meziročně po očištění dat o kalendářní vlivy vzrostla o 6,0 % a meziměsíčně (sez. oč.) o 3,3 %. Ze sekcí stavebnictví vykázaly růst obě, pozemní stavitelství o 3,3 % a  inženýrské stavitelství o 18,9 %. Stavebnictví rostlo velmi slušně a navázalo na příznivý závěr loňského roku (listopad a prosinec). Podle průzkumu CEEC Research bude rok 2020 pro tuzemské stavebnictví nadále růstový (pomalejším tempem, a sice o 1,7 %)[1] a tuzemské stavební firmy mají (v průměru) zakázky na 10 měsíců. Hlavními bariérami vyššího růstu ve stavebnictví jsou nedostatek zaměstnanců a nedostatečná poptávka.

 


[1] V tomto odhadu není zakalkulován vliv koronoviru.