MMR: Varianta nákladů na rekodifikaci v řádu 30 miliard nenastane - rekodifikace stavebního práva

„Studie Ministerstva vnitra se od odhadů MMR v ekonomických dopadech rekodifikace veřejného stavebního práva dramaticky liší. Pouze však na první pohled. Ministerstvo vnitra totiž do maximálních odhadovaných nákladů ve výši 32 miliard korun zahrnulo i náklady na stovky nových budov pro stavební úřady. My však s výstavbou na zelené louce vůbec nepočítáme,“ komentovala studii ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Nové budovy nejsou třeba z následujících důvodů:

• Nepůjde o žádnou novou agendu, rekodifikace veřejného stavebního práva principiálně pouze přenáší a zjednodušuje stávající agendu a navrhuje její výkon v jiném modelu.
• Nejde o vyšší počty úředníků. Všichni zůstanou tam, kde jsou, tedy v místnostech, za jejichž pronájem si platí stát nájemné už dnes. Zjednodušeně řečeno se cedulka na dveřích změní ze stavebního úřadu na státní stavební úřad, což občan ani nezaregistruje.
• Stejně tak si stát platí za práci úředníků a nově se jen změní, že si stát nebude platit „cizí“ úředníky, ale vlastní.
• MMR předpokládá, že starostové a starostky budou postupovat s péčí řádného hospodáře a zároveň nebudou chtít komplikovat svým občanům přístup ke službám státní stavební správy, která bude zahrnovat v oblasti povolování staveb i výkon převážné většiny agend dotčených orgánů. Proto lze předpokládat, že na základě nájemní smlouvy starostové ponechají výkon regionálních pracovišť státní stavební správy v budovách obcí.
• Pro případy, že se tak nestane, MMR počítá pouze s pronájmem jiných prostor, přednostně od státních organizací, nikoliv s výstavbou zcela nových budov na zelené louce. Finančně by tato operace mohla být neutrální, jelikož stát na využívání prostor a platy úředníků posílá již dnes obcím zhruba čtyři miliardy korun ročně, z toho na nájem a režii zhruba 360 milionů ročně.

„Prosím, nepředstavujme si nějakou akci Kulový blesk. Už dnes mi mnozí starostové říkají, že se na přechod připravují. Počítají s tím, že stavební úřady zůstanou na radnicích, a přitom už na ně nebudou muset doplácet ze svého,“ uvedla Klára Dostálová. Ministryně chápe obavy některých obcí ze změny uspořádání, ale vytvoření skutečně nezávislé státní stavební správy je nutné proto, aby výsledkem rekodifikace mohlo být jedno razítko u jednoho úřadu během jednoho roku.

Jedině soustava státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem podřízeným vládě totiž umožní začlenění v maximální možné míře dotčených orgánů do stavebních úřadů tak, aby občané a podnikatelé nemuseli obíhat mnohdy i více než 40 dalších úřadů, bez kterých nemůže stavební úřad záměr povolit. Obce přitom novým uspořádáním o svůj vliv nepřijdou. Budou hájit zájmy svých občanů v oblasti územního plánování a dále nezávisle jako účastník povolovacího řízení.

Alternativa MV zrychlení stavebního řízení nepřinese

Ministerstvo vnitra ve svém hodnocení dopadů rekodifikace také navrhuje svoje vlastní uspořádání, o kterém se ale zatím nemluvilo, a které by žádný z největších současných problémů v oblasti stavebního práva nevyřešilo. Navíc návrh Ministerstva vnitra počítá též s rušením zhruba 450 dnešních stavebních úřadů. Ministerstvo vnitra počítá s tím, že by například mohlo odvolávat tajemníky obecních úřadů, což je dosud v plně v pravomoci starostů. Návrh Ministerstva vnitra by tedy ve skutečnosti významně zasáhl do pravomoci samospráv, a také snížil dostupnost stavebních úřadů pro občany. MMR naopak počítá se zachováním minimálně kontaktních míst, kde by občan mohl podat žádost o povolení, pokud nevyužije podání digitální formou.

Jako absurdní odmítá MMR makroekonomický dopad spojený s kolapsem stavebních úřadů vyčíslený Ministerstvem vnitra na 204 miliard – to se nestane, přechod na nový model bude rozložen v čase tak, aby k paralýze povolování staveb v žádném případě nedošlo. Na převod úředníků bude dost času – zákony budou platné od roku 2021, ale s plnou účinnosti spojenou s rozhodováním státní stavební správy se počítá od roku 2023. V předstihu vznikne Nejvyšší stavební úřad, který bude institucionální změny koordinovat. Předpokládá se vybudování potřebného zázemí státní stavební správy, aby s nabytím plné účinnosti příslušných zákonů mohla státní stavební správa rozhodovat podle nové právní úpravy. Nový model bude zároveň spojen s digitalizací stavebního řízení. „Škoda, že Ministerstvo vnitra ve zpracované analýze nevyčíslilo dnešní dopady nefunkčnosti systému, kdy jen Ministerstvo dopravy na jednom úseku Pražského okruhu do Běchovic vyčíslilo ztrátu 1,5 miliardy za zdržení během povolování stavby,“ dodala ministryně.

Naopak MMR oceňuje, že je součástí dopadové studie Ministerstva vnitra kromě katastrofických scénářů i střízlivé hodnocení dopadů rekodifikace. Pokud vezmeme v úvahu minimální variantu, která nepočítá s výstavbou desítek až stovek budov, došlo MMR k velmi podobnému vyčíslení jako Ministerstvo vnitra. MMR dokonce počítá s nižšími náklady než minimalistická varianta MV: 2,2 mld. versus 2,7 mld.

Výhody nezávislé soustavy státních stavebních úřadů podle návrhu MMR

+ umožní integraci dotčených orgánů a návrat k praxi, kdy byl stavební úřad nezávislým správním úřadem, který o stavbách skutečně rozhoduje,

+ stavebník už nebude muset sám shánět více než 40 razítek a sám vypořádávat mnohdy protichůdné požadavky dotčených orgánů,

+ dostupnost stavebních úřadů zůstane zachována; v obcích, kde je dnes stavební úřad bude i nadále kontaktní místo, kde bude také možné se s úředníky poradit,

+ zajistí možnost stavební úřady metodicky vést tak, aby rozhodovaly ve stejné věci stejně a tedy předvídatelně,

+ přinese možnost důsledně kontrolovat plnění správních lhůt a dodržování fikce souhlasu,

+ umožní zastupitelnost a posílení úředníků v případě, že je na úřadu pouze jeden zaměstnanec (dnes jich je 75) nebo například malý úřad řeší složitý případ,

+ dostatečné prostředky na výkon rozhodnutí; typicky skutečné odstranění černé stavby,

+ lepší podmínky pro zavedení kompletní digitalizace, dnes řada úřadů nemá ani dostatečně rychlý internet,

+ pokud se po přijetí nového zákona podaří zrychlit povolovací řízení o polovinu, výsledný pozitivní efekt pro ekonomiku bude 7 mld. ročně,

+ snižuje riziko korupce u úřadu, kde jsou všichni odborníci pod jednou střechou a transparentně se podílejí na tvorbě jednoho rozhodnutí, zároveň digitalizace umožní občanům sledovat informace a komunikaci úřadů online,

+ odstranění námitky systémovou podjatost, zejména u investic obcí a krajů nebo investic prospěšných pro jejich rozvoj,

+ vznik Nejvyššího stavebního úřadu představuje nový ústřední orgán státní správy, což vytváří příležitost pro nově a moderně uchopenou instituci, která bude využívat digitalizaci.


Nevýhody návrhu MV

• ruší cca 450 stavebních úřadů a přesouvá jejich agendu na obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

• posiluje vliv Ministerstva vnitra na stavební úřady skrze tajemníky obecních úřadů, kteří mají na starosti přenesenou působnost, přitom všechny nevýhody stávajícího systému zůstávají,

• přetrvání námitky systémové podjatosti,

• zachování současné administrativní náročnosti stavebního řízení.