Rozhovor s Alenou Schillerovou v deníku E15 dne 23.9.2019

Zdroj: E15 | 23.9.2019 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 12 | Autor: Martin ČABAN

Rozpočet na příští rok prošel vládou a míří do sněmovny. Schodek ve výši 0,7 procenta HDP asi nikdo nepovažuje za astronomický, ale ozývá se principiální kritika schodkového hospodaření v době růstu.

Jediné, co zajímá mé kolegy v Evropské unii, je stav veřejných financí. Máme třetí nejnižší dluh veřejných financí v EU, a i při tom schodku by se měl snížit poměr dluhu k HDP. Letos očekáváme 31,3 procenta, příští rok budeme pod jednatřiceti procenty.

Ale přesto – výdaje přes 1,6 bilionu korun, meziroční nárůst výdajů 113 miliard. Vás ta čísla neděsí?

Rozhodně bych nepoužila slovo „děsí“. Tato vláda opakovaně zvedá lidem důchody v průměru o 900 korun. To není levné, ale vždyť jsme to důchodcům dlužili. Podívejte se na nárůsty penzí před nástupem naší vlády. Těch letošních devět stovek je větší nárůst než za pět let působení předchozích vlád. Ano, růst průměrného důchodu o 900 korun v roce 2020 znamená 37 miliard navíc.

V poslední makroekonomické prognóze vaše ministerstvo mírně snížilo odhady růstu pro letošní i příští rok. Přesto rozpočet na příští rok přes prázdniny nabobtnal o dalších 17,5 miliardy. Odkud se vynoří?

Rozpočet se začíná chystat podle dubnové prognózy, tehdy jsme nemohli do odhadu příjmů započítat daňový balíček a byla tam řada dalších neznámých. V červenci jsme to mohli upřesnit a v definitivní srpnové predikci se nám potvrdilo, že lze plán příjmů, a tedy i výdajů, o něco navýšit. Výbor pro rozpočtové prognózy plán příjmů následně potvrdil jako realistický.

Výbor sice predikci označil za realistickou, ale zněly v něm i kritické hlasy, že podceňujete vnější rizika. Nemá taková kritika při pohledu na jednání o brexitu něco do sebe?

My to říkáme poctivě. Ano, naše makroekonomická prognóza je postavena na odchodu Velké Británie z EU s dohodou. Také se na tom pořád pracuje, ani Britové ještě nepočítají s hard brexitem. Do poslední chvíle se jedná. Ale my jsme také už letos v lednu nechali experty spočítat, jaký by byl dopad tvrdého brexitu na naše tempo růstu. A vychází to zhruba na minus 0,6 procentního bodu. Případná eskalace americko-čínské obchodní války by nás mohla stát 0,3 až 0,4 procentního bodu z tempa růstu. Ale proč bychom tyto scénáře dávali do prognózy? Jde stále o rizika a nejistoty.

Ministryně práce Jana Maláčová se chystá představit změny důchodového systému. Vyvolává to ve vás obavy?

Vyvolává to ve mně otazníky. My o tom budeme teprve jednat. V tuto chvíli nějaké podklady k dispozici mám, ale velmi kusé. I premiér požaduje, aby byly doplněny o čísla a větší míru detailu. Takže by teď ode mě bylo neseriózní sdělovat, co vím. Ale stejně toho vím velmi málo.

V rozhovoru pro Lidové noviny Maláčová představila myšlenku, že by se základní důchod vyplácel ze státního rozpočtu a zásluhová složka ze sociálního pojištění. Umíte si to představit?

Nechci se do toho moc pouštět. Ano, přečetla jsem si v novinách něco, co jsme si možná měli říct spíš na koaliční radě. Ale ani v těch novinách jsem si nepřečetla žádná čísla. A to je pro ministra financí to podstatné. Jestli se tam hovoří o nějakém minimálním důchodu, tak mi tam chybí částka. Pak vezmeme tu částku, vynásobíme počtem důchodců a vyjde nějaké číslo, ze kterého, doufám, neomdlím. A pak si musíme říct, kde na to vezmeme. Já jako ministryně jsem zodpovědná za udržitelnost veřejných financí. Součástí veřejných financí je důchodový systém. Za jeho příjmy a výdaje odpovídá ministryně práce. Její úřad zpracoval materiál, který se týká udržitelnosti důchodového systému. A v tom materiálu byla taková zajímavá pasáž, ze které plynulo, že kdybych hypoteticky sestavovala rozpočet v roce 2060, jako že tou dobou nebudu ani naživu, natož na ministerstvu, a nic by se do té doby nestalo, tak by schodek byl 290 miliard v dnešních cenách. Což je samozřejmě čistě matematický výpočet.

Dokážete se smířit jen s tou obecnou myšlenkou, že by do penzí šlo už nejen pojištění, ale i část daňových příjmů?

Bez těch čísel o tom uvažovat nejde. Budiž, bude nějaký minimální důchod, ale musíme vědět kolik. Až si řekneme, kolik to bude, tak si musíme říct, kde na to vezmeme. A to není legrace, to nebude malá částka. Dočetla jsem se v tom rozhovoru, že důchodový systém je teď v přebytku, a že když byly krizové roky, tak se také financoval ze státního rozpočtu. Obojí je pravda. Ale z rozpočtu se doplácelo v tom úplně nejhorším roce 55 miliard. Šlo o největší díru, která se v krizi v důchodovém systému objevila a zalepila se jednorázově z rozpočtu. Ale já si troufnu říct, že se u toho čerstvého nápadu budeme bavit o nepoměrně vyšších sumách. Zdrojem příjmů by prý mohli být ti „velcí“, třeba banky, technologičtí giganti. Jenže pokud digitální daň projde, jak je navržená, odhadujeme roční výnos na pět miliard. I kdyby se zavedla bankovní daň, což my jako hnutí ANO odmítáme, tak bychom získali třeba 12 miliard. Tak jsme na 17 a to je velmi daleko od těch pětapadesáti. Jsem připravená se o tom bavit, ale musím vědět, co přesně Jana Maláčová navrhuje.

Věci se zřejmě budou dít i kolem třetího pilíře penzijního systému.

Ministerstvo financí už nějakou dobu pracuje na tom, aby tolik peněz nekončilo v poplatcích pro společnosti, které v penzijním připojištění fungují. Já jsem teď kolegy vyzvala, jak říká Andrej Babiš, aby zařadili dvojku a omezení poplatků dotáhli.

Také se objevuje myšlenka státního penzijního fondu s garantovaným výnosem alespoň kolem inflace. To by se vašeho ministerstva týkalo také. Je to dobrý nápad?

Nechci to bez dalšího shazovat, ale když jsem to četla, šlo mi hlavou toto: dejme tomu, že bychom chtěli v Česku podpořit cyklistiku. Tak vybudujeme státní továrnu na kola. A kola tam budou o třetinu levnější. Co se stane? Továrna asi nebude moc prosperovat a bude dotována ze státního rozpočtu. Soukromé továrny v takovém prostředí asi omezí svou činnost, odejdou nebo zkrachují. To jsou věci, které musíme velmi zvážit, protože ve finále to zase odnese státní rozpočet, respektive daňoví poplatníci, a budeme tam, kde jsme byli. Ale já čekám, že si sedneme ke stolu a že návrhy budou kvantifikovány, a pak si řekneme, kde na ně vzít. Zatím to beru jako testovací balonky.

Vy jste nedávno s kolegou Havlíčkem představili balíček opatření na podporu živnostníků. Jedním z jeho bodů je i rušení daňových výjimek, o němž na vládě při schvalování rozpočtu mluvil i prezident republiky. Jsou nějaké výjimky, které vás obzvlášť štvou?

Je jich řada. Ale nečekáte, že vám je vyjmenuju, že ne?

Ani jednu?

Ne, něco řeknu a pak to budu chodit půl roku vysvětlovat do médií. Dala jsem do daňového balíčku pro rok 2020 první výjimku. Ani jsem ji nerušila, jen výrazně omezila – osvobození výher z hazardu od daně. Tak jsem řekla, že nad sto tisíc to budeme zdaňovat. Nechceme s tím spojovat žádnou správu, žádné prověřování, potvrzení, nic. A hned tolik povyku! Totéž je stravenkový paušál a to ty papírky ani nechci rušit. Tam ale cítím širší podporu, což mě překvapilo.

Ale potají se asi daňové výjimky rušit nedají. Lidi si všimnou.

Já mám v hlavě seznam, je to dohromady zhruba za 315 miliard při sečtení výjimek pro právnické i fyzické osoby. Jsou věci, které rušit určitě nechceme. Sleva na poplatníka – 90 miliard – tu nikdy nezrušíme. Slevy na děti – 70 miliard – totéž. Ale pak je tam řada věcí, různých osvobození, která se přežila. Já jsem politický realista a vím, že většina jich tam zůstane. Ale v dalším daňovém balíčku pro rok 2021 něco zrušit chci. Každou z výjimek, o které půjde, analyzuju a podrobím debatě. Určitě tam bude stravenkový paušál, to vím bezpečně. A pak mám v merku další. A říkám vám, že kolem každé bude taková vřava, že o tom určitě budou všichni vědět.

Nebylo těch deset opatření na podporu živnostníků takovým konejšením, než dopadnou další rány? Pár dní po jejich představení prošlo další rozšíření EET. I když to vy asi nevnímáte jako zátěž pro živnostníky.

To vnímám jako pravý opak. Zavedli jsme zvláštní režim, takže ti nejmenší budou moci využít jako alternativu papírovou evidenci, účtenky dostanou zdarma na finančním úřadě. A EET je fakt narovnání podnikatelského prostředí. Příspěvkové organizace, jako jsou nemocnice, kde lékaři přebírají hotovost třeba za očkování nebo cokoliv jiného, nebudou muset mít EET vůbec.

Od ministryně Maláčové i šéfky penzijní komise Danuše Nerudové jsem slyšel, že OSVČ platí příliš nízké sociální odvody. Dokážete živnostníkům slíbit, že je před vyšší odvodovou zátěží uchráníte?

Odvody jsou v gesci ministryně Maláčové a já jsem od ní žádný takový návrh zatím neviděla. My už jsme naložili živnostníkům nějaké závaží – ať kontrolní hlášení plátcům DPH, anebo EET, která také přinesla nějaké povinnosti. A nemůžeme tady představit podpůrný balíček pro živnostníky a jedním dechem jim sdělovat, že jim zvedneme odvody. Takže já říkám za hnutí ANO, že to nepodpoříme.