Po přechodu na společnou měnu euro od letošního 1. ledna se pobaltské Estonsko rozhodlo využít bankovky své dosavadní měny - estonské koruny - co nejracionálněji. Vyrobí z nich papírové brikety, jejichž spalováním bude ohřívat vodu v teplárně Iru, která vyhřívá některé čtvrti hlavního města Tallinnu. Oznámil to dnes představitel estonské národní banky Rait Roosve.
"Estonské koruny, které jsme posbírali při výměně za eura, jsou nejprve nařezány na proužky, pak stlačeny do kostek a budou použity k vyhřívání obydlí," řekl Roosve podle agentury AFP.
"Moc jiných smysluplných možností, jak starou měnu využít, neexistuje," dodal.
Estonsko, které bylo od války až do roku 1991 jednou ze sovětských pobaltských republik, se letos od Nového roku stalo 17. členskou zemí eurozóny, a celkem třetím bývalým komunistickým státem, který tuto měnu přijal, a to po Slovinsku v roce 2007 a Slovensku v roce 2009.
Estonská koruna byla vytvořena v roce 1992, aby nahradila sovětský rubl. Zůstává zatím v oběhu souběžně s eurem až do pátku 14. ledna, Estonci si ale své úspory za euro vyměnili vesměs již v prvních dnech jeho platnosti. Již 10. ledna bylo v zemi v oběhu 255 milionů eur, zatímco v dosavadních korunách byly mezi lidmi prostředky v přepočtu asi za 250 milionů eur, uvedla národní banka.
Kov z dosavadních estonských mincí bude použit částečně k ražbě euromincí, částečně bude prodán do zahraničí. Ražbu estonských euromincí si Tallinn zadal ve Finsku.