29.07.2019 Postavení českého trhu práce v rámci EU - 1. čtvrtletí 2019
Kód: | 250138-19 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Postavení českého trhu práce v rámci EU |
Poznámka: | |
Anotace: | Analýza zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | ilona.mendlova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Analýza |
Cena: | |
Verze: | Česká |
Typ termínu vydání: | 120. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 29.07.2019, 29.10.2019, 29.01.2020, 29.04.2020 |
Rok: | 2019 |
- rok 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 1. čtvrtletí
- rok 2011 | 4. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí 2010 | 3. čtvrtletí 2010 | 2. čtvrtletí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 29.07.2019
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
29. července 2019
Postavení českého trhu práce v rámci EU
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Již jedenáct států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Portugalsko, Irsko a nově Maďarsko) v 1. čtvrtletí roku 2019 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Celková průměrná nezaměstnanost států EU je na úrovni 6,9 procent. Mezi sledovanými zeměmi EU je v České republice míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 2019 nadále nejnižší, míra nezaměstnanosti mužů u nás činí 1,9 procent, nezanedbatelná je i nejnižší nezaměstnanost žen v ČR (2,3 %).
ČR je stále na třetí příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve většině těchto zemí se v zimním období zaměstnanost mírně snížila, především v důsledku nižšího podílu zaměstnaných mužů. V 1. čtvrtletí 2019 míra zaměstnanosti v zemích EU28 dosahovala v průměru 73,2 procent, tedy o 1,8 procentních bodů méně než stanovený cíl. Z pohledu meziročního srovnání se průměrná unijní míra zaměstnanosti v porovnání s 1. čtvrletím loňského roku zvýšila o 0,9 procentních bodů.
V 1. čtvrtletí 2019 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo šestnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Spojené království, Litva, Dánsko, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Finsko, Rakousko, Portugalsko, nově Irsko a sousední stát Maďarsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.
Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. V 1. čtvrtletí 2019 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje již 14 států (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovinsko, Portugalsko, Irsko, Maďarsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Slovensko, Polsko a Chorvatsko).
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,1 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (59,6 %), kde pracuje méně než polovina žen v produktivním věku.
V 1. čtvrtletí 2019 se Česká republika zařadila opět na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,1 %. Před naší republikou je Německo se zaměstnaností o 0,1 procentního bodu vyšší. Z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 75,9 %), ale na národní cílovou úroveň stále nedosahuje. Na Slovensku (73,5 %) a v Polsku (72,0 %) byl splněn národní cíl v dosažení dané míry zaměstnanosti.
Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)
Země (cíl strategie) |
1. čtvrtletí 2019 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
Švédsko (> 80 %) |
82,1 |
84,1 |
80,0 |
0,7 |
0,6 |
0,7 |
|
Německo (77 %) |
80,2 |
84,2 |
76,2 |
0,7 |
0,9 |
0,7 |
|
Česká republika (75 %) |
80,1 |
87,3 |
72,7 |
0,9 |
0,5 |
1,3 |
|
Nizozemsko (80 %) |
79,8 |
84,5 |
75,0 |
1,3 |
0,8 |
1,7 |
|
Estonsko (76 %) |
79,3 |
82,6 |
76,1 |
1,1 |
1,2 |
1,0 |
|
79,1 |
83,8 |
74,4 |
0,5 |
0,3 |
0,6 |
||
Litva (72,8 %) |
78,0 |
78,8 |
77,1 |
1,9 |
2,0 |
1,7 |
|
Dánsko (80 %) |
77,7 |
81,4 |
73,9 |
0,4 |
1,3 |
-0,4 |
|
Lotyšsko (73 %) |
76,4 |
78,6 |
74,3 |
0,5 |
0,6 |
0,4 |
|
Malta (70 %) |
76,4 |
86,6 |
65,4 |
3,0 |
1,8 |
4,3 |
|
Slovinsko (75 %) |
76,0 |
79,8 |
71,9 |
2,1 |
2,7 |
1,3 |
|
Finsko (78 %) |
76,0 |
77,2 |
74,8 |
1,4 |
1,0 |
1,8 |
|
Rakousko (77 %) |
75,9 |
79,8 |
72,1 |
0,7 |
0,8 |
0,7 |
|
Portugalsko (75 %) |
75,6 |
79,4 |
72,1 |
1,1 |
1,3 |
0,8 |
|
Irsko (69-71 %) |
75,1 |
81,0 |
69,4 |
1,6 |
1,2 |
2,0 |
|
Maďarsko (75 %) |
75,1 |
83,1 |
67,1 |
1,3 |
1,4 |
1,0 |
|
Kypr (75-77 %) |
74,5 |
80,4 |
69,0 |
3,0 |
4,3 |
1,8 |
|
Slovensko (72 %) |
73,5 |
79,9 |
67,0 |
1,6 |
1,5 |
1,7 |
|
EU28 (75 %) |
73,2 |
78,9 |
67,6 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
|
Bulharsko (76 %) |
73,1 |
77,0 |
69,2 |
2,0 |
2,0 |
2,1 |
|
Lucembursko (73 %) |
72,5 |
77,2 |
67,7 |
0,1 |
1,0 |
-0,6 |
|
Polsko (71 %) |
72,0 |
79,6 |
64,5 |
0,7 |
1,1 |
0,3 |
|
Francie (75 %) |
71,2 |
74,9 |
67,6 |
0,5 |
0,3 |
0,6 |
|
Belgie (73,2 %) |
69,8 |
73,8 |
65,8 |
0,5 |
0,0 |
1,0 |
|
Rumunsko (70 %) |
69,2 |
78,0 |
60,1 |
1,2 |
1,4 |
0,8 |
|
Španělsko (74 %) |
67,3 |
73,3 |
61,3 |
1,6 |
1,7 |
1,5 |
|
Chorvatsko (62,9 %) |
65,8 |
71,6 |
60,1 |
2,2 |
2,6 |
1,8 |
|
Itálie (67-69 %) |
62,6 |
72,0 |
53,3 |
0,6 |
0,3 |
0,8 |
|
Řecko (70 %) |
59,6 |
69,9 |
49,5 |
1,9 |
1,7 |
2,1 |
|
Zdroj: Eurostat |
Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,9 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (67,6 %) o 11,3 procentních bodů. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,3 procenty v tomto čtvrtletí daleko převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v posledním čtvrtletí roku činila 80,0 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 72,7 %.
Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice stále nejnižší
Míra nezaměstnanosti meziročně klesla kromě Dánska a Švédska ve všech členských zemích EU. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 2,1 %, u mužů 1,9 %. Také míra nezaměstnanosti žen, která dosahovala nejnižší hodnoty od roku 2002, byla v tomto období nejnižší v ČR a činila 2,3 %. Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,4 % se zařadilo Německo.
V porovnání s ostatními sousedními státy se také Polsko (4,0 %) drží v horní části tabulky s nízkou mírou nezaměstnaností. Rakousko (s 5,0 %) je ve druhé třetině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (5,9 %) se umístilo pod evropský průměr, který v tomto čtvrtletí činil 6,9 procent.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
1. čtvrtletí 2019 |
Rozdíl v p. b. |
||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
|
Česká republika |
2,1 |
1,9 |
2,3 |
-0,3 |
-0,1 |
-0,7 |
3,4 |
3,8 |
3,0 |
-0,3 |
-0,4 |
-0,1 |
|
3,6 |
3,5 |
3,6 |
-0,3 |
-0,1 |
-0,7 |
|
3,6 |
3,5 |
3,8 |
-0,4 |
-0,5 |
-0,1 |
|
Nizozemsko |
3,7 |
3,6 |
3,8 |
-0,7 |
-0,6 |
-0,8 |
3,8 |
4,0 |
3,7 |
-0,4 |
-0,3 |
-0,5 |
|
4,0 |
3,5 |
4,6 |
-0,2 |
-0,6 |
0,3 |
|
4,2 |
4,7 |
3,6 |
-0,6 |
-0,7 |
-0,4 |
|
4,8 |
4,6 |
4,9 |
-2,1 |
-3,0 |
-1,3 |
|
4,9 |
5,2 |
4,4 |
-0,9 |
-0,8 |
-1,2 |
|
4,9 |
4,3 |
5,6 |
-1,1 |
-1,2 |
-1,0 |
|
5,0 |
5,3 |
4,6 |
-0,3 |
-0,5 |
-0,2 |
|
5,1 |
5,4 |
4,6 |
-0,7 |
-1,0 |
-0,5 |
|
5,4 |
5,7 |
5,2 |
-0,2 |
0,7 |
-1,0 |
|
5,6 |
5,2 |
6,0 |
0,2 |
0,2 |
0,3 |
|
5,7 |
6,3 |
5,0 |
-0,5 |
-0,2 |
-0,8 |
|
5,9 |
5,8 |
6,0 |
-1,3 |
-1,1 |
-1,4 |
|
6,7 |
7,2 |
6,2 |
-0,7 |
-1,6 |
0,3 |
|
EU28 |
6,9 |
6,6 |
7,1 |
-0,6 |
-0,7 |
-0,7 |
7,0 |
6,3 |
7,8 |
-1,2 |
-1,7 |
-0,5 |
|
7,0 |
7,1 |
6,9 |
0,2 |
0,1 |
0,3 |
|
7,1 |
7,9 |
6,3 |
-1,3 |
-1,2 |
-1,3 |
|
7,2 |
8,0 |
6,4 |
-1,7 |
-1,0 |
-2,5 |
|
7,6 |
6,3 |
9,2 |
-2,9 |
-3,3 |
-2,3 |
|
9,0 |
8,0 |
10,0 |
-2,0 |
-2,7 |
-1,3 |
|
9,2 |
9,2 |
9,1 |
-0,5 |
-0,4 |
-0,7 |
|
11,3 |
10,6 |
12,3 |
-0,5 |
-0,3 |
-0,7 |
|
14,8 |
13,0 |
16,8 |
-2,0 |
-2,3 |
-1,9 |
|
19,4 |
15,5 |
24,2 |
-2,0 |
-1,9 |
-2,2 |
|
Zdroj: Eurostat |
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko v 1. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 19,4 procent. V Řecku je 24,2 % žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.
Meziroční pokles celkové míry nezaměstnanosti v průměru za země EU28 je 0,6 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země, kde se míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých pohybuje nad evropským průměrem.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, je dosažena požadovaná průměrná úroveň EU28
Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let. Ve víc než polovině zemí unie se tento podíl meziročně zvýšil. Průměrně za země EU28 tento meziroční nárůst činil 0,9 procentních bodů. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku splněna s hodnotou podílu 41,1 procentních bodů. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 17 sledovaných evropských zemí.
Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)
Země |
Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1 - 1. Q 2019 |
||
celkem |
muži |
ženy |
|
58,4 |
48,4 |
68,2 |
|
57,3 |
45,6 |
69,6 |
|
53,4 |
47,8 |
58,5 |
|
52,0 |
45,2 |
59,2 |
|
49,4 |
40,8 |
58,2 |
|
48,8 |
45,1 |
52,5 |
|
Nizozemsko |
48,2 |
44,7 |
51,8 |
48,2 |
47,1 |
48,9 |
|
47,4 |
40,1 |
54,6 |
|
47,2 |
35,7 |
59,9 |
|
46,8 |
42,2 |
51,2 |
|
46,6 |
37,8 |
55,8 |
|
44,1 |
34,6 |
54,9 |
|
43,9 |
35,4 |
53,9 |
|
43,8 |
38,1 |
49,6 |
|
43,6 |
40,6 |
46,6 |
|
43,4 |
36,3 |
50,2 |
|
EU28 |
41,1 |
36,4 |
45,9 |
39,1 |
33,0 |
45,5 |
|
38,6 |
30,0 |
47,7 |
|
35,8 |
36,0 |
35,5 |
|
35,6 |
28,2 |
44,3 |
|
Česká republika |
35,3 |
29,2 |
41,9 |
35,1 |
27,6 |
42,3 |
|
33,9 |
27,7 |
40,3 |
|
32,3 |
25,3 |
39,5 |
|
31,6 |
25,4 |
38,1 |
|
27,4 |
21,7 |
33,2 |
|
25,6 |
22,8 |
28,6 |
|
Zdroj: Eurostat |
[1] Od 1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje v částech klasifikaci ISCED 97)
Věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů.
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2019 řadí s dosaženým podílem 35,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně zvýšil o 2,0 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 4,7 procent těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob.
Ze sousedních zemí je pod evropským průměrem také Německo (35,8 %) a Slovensko (39,1 %) a nad průměrem se pohybuje Rakousko s podílem 43,6 procent. Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Polsko (46,6 %).
Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají na Kypru (58,4 %), v Litvě (57,3 %) a v Irsku (53,4 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let je v Rumunsku (25,6 %), v Itálii (27,4 %) a v Bulharsku (31,6 %).
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle
Ke snížení celkové průměrné míry nezaměstnanosti větší měrou přispívá snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Při meziročním poklesu celkové nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 2,6 p. b. na 40,7 %. Nad tímto průměrem je devět států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Slovensko, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Belgie, Slovinsko a také i Chorvatsko).
Ve většině zemí se v 1. čtvrtletí 2019 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně zvýšil o 0,5 p. b. (na 32,3 %). Vyšší zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR znamená, že při nízké celkové nezaměstnanosti osob v produktivním věku, zůstávají ti, kteří dlouhodobě nepracují, stále nezaměstnanými. Významný meziroční pokles zaznamenali v Rakousku (o 8,0 %), v Portugalsku (o 7,4 %) a v Belgii (o 7,4 %). Počet dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných se meziročně zvýšil v Rumunsku, Chorvatsku a Lotyšsku.
Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (64,6 %), na Slovensku (60,3 %), v Itálii (55,1 %) a v Bulharsku (52,9 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají naopak severské státy Finsko, Dánsko a Švédsko.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)
Země |
1. čtvrtletí 2019 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
64,6 |
61,5 |
67,1 |
-3,6 |
-3,7 |
-3,6 |
||
60,3 |
63,3 |
56,9 |
-1,8 |
-1,9 |
-1,8 |
||
55,1 |
56,2 |
53,9 |
-3,7 |
-0,8 |
-6,9 |
||
52,9 |
54,6 |
50,6 |
0,7 |
0,0 |
1,8 |
||
49,2 |
49,8 |
48,1 |
7,7 |
3,7 |
14,9 |
||
43,7 |
49,6 |
36,2 |
4,3 |
7,1 |
0,6 |
||
43,2 |
45,8 |
39,6 |
-7,4 |
-5,8 |
-9,7 |
||
42,6 |
42,9(u) |
42,3 |
-1,8 |
.-2,9(u) |
-0,8 |
||
42,5 |
44,4(u) |
41,0(u) |
4,4 |
3,4(u) |
5,7(u) |
||
EU28 |
40,7 |
40,8 |
40,7 |
-2,6 |
-2,2 |
-2,9 |
|
40,3 |
39,2 |
41,4 |
-1,3 |
-3,0 |
0,5 |
||
38,4 |
39,6 |
37,4 |
-7,4 |
-6,7 |
-7,9 |
||
38,3 |
39,2 |
36,9 |
-2,5 |
-3,1 |
-1,7 |
||
38,3 |
36,5 |
39,8 |
-3,5 |
-2,9 |
-4,2 |
||
36,5 |
41,7 |
29,7 |
-1,9 |
-1,7 |
-2,6 |
||
35,0 |
34,5 |
35,6 |
-5,7 |
-7,1 |
-4,3 |
||
Česká republika |
32,3 |
31,3 |
33,3 |
0,5 |
-3,1 |
3,6 |
|
Nizozemsko |
31,6 |
30,9 |
32,4 |
-5,5 |
-5,0 |
-6,0 |
|
28,4 |
27,9 |
29,1 |
-6,1 |
-8,1 |
-3,0 |
||
26,9 |
23,3(u) |
31,6(u) |
0,5 |
.-3,0(u) |
5,1(u) |
||
26,9 |
30,0 |
23,1 |
1,3 |
1,1 |
1,3 |
||
24,9 |
22,3 |
27,2 |
-4,9 |
-9,0 |
-1,1 |
||
24,0 |
25,0 |
22,7 |
-8,0 |
-7,1 |
-9,2 |
||
22,4 |
22,0 |
22,8 |
-4,1 |
-2,1 |
-6,5 |
||
21,4(u) |
26,0(u) |
:(u) |
.-2,1(u) |
3,1(u) |
:(u) |
||
20,3(u) |
31,4(u) |
:(u) |
.-5,8(u) |
.-0,5(u) |
:(u) |
||
18,5 |
20,2 |
16,5 |
-0,6 |
-1,4 |
0,4 |
||
18,1 |
15,7 |
20,4 |
-4,3 |
-7,0 |
-1,7 |
||
17,2 |
18,1 |
16,0 |
-5,8 |
-8,0 |
-3,8 |
||
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
(u) - nízká spolehlivost
Kontakt
Ilona Mendlová
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Tel.: 274 054 380
E-mail: ilona.mendlova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz