Exekucí proti r. 2022 přibylo o 29.800 na 4,06 mil, dlužníků je méně Foto: Jan Novák

Kolegium předsedů krajských soudů kritizuje nález ÚS ohledně nepřiměřenosti exekucí

Kolegium předsedů krajských soudů kritizuje nález Ústavního soudu, podle něhož byla zrušena exekuce kvůli nepřiměřenosti příslušenství. Podle předsedů princip důvěry v právo vyžaduje, aby soudní rozhodnutí, která nebyla zákonem stanoveným způsobem zrušena nebo změněna a která nebyla splněna dobrovolně, byla exekučně vykonána.

„Kolegium předsedů krajských soudů zdůrazňuje, že k definičním znakům právního státu patří princip právní jistoty a ochrany důvěry účastníků právních vztahů v právo. Součástí první jistoty je rovněž závaznost pravomocných soudních rozhodnutí a jejich nezměnitelnost; k jejich zrušení nebo změně lze přistoupit pouze způsobem stanoveným zákonem, tedy zásadně prostřednictvím opravných prostředků,“ konstatuje prohlášení s tím, že princip důvěry účastníků právních vztahů v právo též vyžaduje, aby pravomocná soudní rozhodnutí, která nebyla zákonem stanoveným způsobem zrušena nebo změněna a která nebyla splněna dobrovolně, byla exekučně vykonána.

Jak dále stanovisko uvádí, kolegium předsedů krajských soudů zaznamenalo nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. II ÚS 3194/18, podle něhož není vykonatelné a tedy ani závazné pravomocné soudní rozhodnutí „také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu“, aniž by takové soudní rozhodnutí bylo zákonem předepsaným způsobem zrušeno nebo změněno. Vzhledem k závažnosti tohoto nálezu a jeho důsledkům pro vymezení České republiky jako právního státu kolegium předsedů krajského soudu vyzývá širokou právní veřejnost (teorii a praxi, včetně justičních pracovišť) k diskusi o této otázce.

„V nálezu Ústavní soud vyložil, že v exekučním řízení obecným soudům přísluší se zabývat zásadními vadami exekučního titulu a že jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu,“ vysvětluje místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil s tím, že přiznání úroků z prodlení v neústavní výši přitom podle nálezu představuje takovou zásadní vadu exekučního titulu, jelikož jde o přiznání plnění, které je v rozporu s ústavním pořádkem, a jelikož uplatnění práva na úroky z prodlení v této výši představuje zneužití práva.

Důsledky nelze dohlédnout

„Myslím, že důsledky nálezu nedokážeme nyní ani dohlédnout. Jednoznačně jde o další rozhodnutí, které se dotýká samotné definice právního státu a principu právní jistoty. Nenávratně tím byla opuštěna základní zásada exekučního procesu, že soud v exekuci nepřezkoumává vykonatelné soudní rozhodnutí. Ta vychází z premisy, že soudní ochrana z pohledu hmotného práva byla již poskytnuta při samotném nalézání práva a k revizi postupu soudu poskytuje náš právní řád účastníkovi dostatečné procesní prostředky,“ komentuje nález soudkyně Martina Kasíková z Krajského soudu v Praze.

Podle jejího názoru je nyní jediným východiskem, jak nerozkolísat principy, na kterých je náš právní řád založen, a nevyvolat tak vlnu exekučních sporů, jasná deklarace, že tento přístup může být exekučními soudy akceptován jen tam, kde došlo v nalézacím řízení ke zcela extrémnímu ojedinělému vybočení ze standardu ochrany práv účastníků řízení. „Nerada bych se totiž dočkala stavu, že v důsledku této judikatury, budou exekuční soudci zajišťovat běžnou spotřebitelskou ochranu, protože do té doby nečinný spotřebitel se s aktivitou na ochranou svých nároků „probudí“ až v exekuci.

 Dušan Šrámek