04.06.2019 Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2019 ...

Výsledky statistik se v posledním období příliš nemění. Předběžné údaje za 1. čtvrtletí 2019 ukazují mírný pokles evidenčního počtu zaměstnanců, který je nadále provázen zvyšujícím se růstem průměrné mzdy s tím, jak v některých oblastech dochází k nedostatku pracovních sil. V Moravskoslezském kraji je však ve srovnání s ostatními kraji tempo růstu výše mezd (+7,1 %) třetí nejnižší. Průměrná mzda v kraji v 1. čtvrtletí 2019 činila 29 062 Kč.

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2019 činila 29 062 Kč. Meziročně se zvýšila o 7,1 %, a byla tak o 1 939 Kč vyšší než ve stejném období roku 2018 a o 3,4 tis. Kč pod celorepublikovým průměrem. V porovnání s ostatními kraji byl meziroční nárůst jak v absolutním, tak i procentuálním vyjádření mírně podprůměrný. Nejvýrazněji se nárůst průměrné mzdy projevil v Olomouckém a ve Středočeském kraji (oba 7,9 %). Naopak nejnižší přírůstek zaznamenal Kraj Vysočina (6,5 %). Krajem s nejnižší mzdovou úrovní zůstává Karlovarský kraj (28 385 Kč). I přes druhý nejnižší meziroční nárůst (7,0 %) zůstává jednoznačně nejvyšší průměrná měsíční mzda v Praze (41 450 Kč), průměrnou mzdu v Moravskoslezském kraji převyšuje o více než 12 tis. korun.

Vývoj reálné mzdy byl vedle vývoje nominálních mezd ovlivněn vývojem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen za celou ČR. Spotřebitelské ceny za celou ČR vzrostly v 1. čtvrtletí 2019 o 2,7 %, reálně se tak mzda v Moravskoslezském kraji zvýšila o 4,3 %. Zvýšení reálné mzdy bylo zaznamenáno napříč všemi kraji ČR. Reálná kupní síla zaměstnanců v celé ČR se zvýšila o 4,6 %.

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. Subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji zaměstnávaly v 1. čtvrtletí roku 2019 více než 435 tis. osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což byl mezi kraji 3. nejvyšší počet (po Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji). Proti stejnému období roku 2018 došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 0,1 % (–0,2 tis. osob). K úbytku počtu zaměstnanců došlo v dalších čtyřech krajích – Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Vysočina –, když nejvýraznější pokles zaznamenal Karlovarský kraj (–1,4 %). Naproti tomu nejrychlejší růst počtu zaměstnanců stále přetrvává v hlavním městě Praze, v 1. čtvrtletí 2019 jich meziročně přibylo 22,7 tis. (2,8 %).

Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních výdělkových statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. Nelze zapomínat, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Přepočtený počet zaměstnanců vzniká v zásadě přepočtením délky zkrácených pracovních úvazků na normální délku pracovní doby.

Územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce.

Přílohy

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2019 - komentář
Tab. 1 Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů v 1. čtvrtletí 2019
Kontakt:
Jan Dehner
Krajská správa ČSÚ v Ostravě
Tel.: 595 131 232
E-mail: jan.dehner@czso.cz

4. 6. 2019

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2019 vzrostla

Výsledky statistik se v posledním období příliš nemění. Předběžné údaje za 1. čtvrtletí 2019 ukazují mírný pokles evidenčního počtu zaměstnanců, který je nadále provázen zvyšujícím se růstem průměrné mzdy s tím, jak v některých oblastech dochází k nedostatku pracovních sil. V Moravskoslezském kraji je však ve srovnání s ostatními kraji tempo růstu výše mezd (+7,1 %) třetí nejnižší. Průměrná mzda v kraji v 1. čtvrtletí 2019 činila 29 062 Kč.

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2019 činila 29 062 Kč. Meziročně se zvýšila o 7,1 %, a byla tak o 1 939 Kč vyšší než ve stejném období roku 2018 a o 3,4 tis. Kč pod celorepublikovým průměrem. V porovnání s ostatními kraji byl meziroční nárůst jak v absolutním, tak i procentuálním vyjádření mírně podprůměrný. Nejvýrazněji se nárůst průměrné mzdy projevil v Olomouckém a ve Středočeském kraji (oba 7,9 %). Naopak nejnižší přírůstek zaznamenal Kraj Vysočina (6,5 %). Krajem s nejnižší mzdovou úrovní zůstává Karlovarský kraj (28 385 Kč). I přes druhý nejnižší meziroční nárůst (7,0 %) zůstává jednoznačně nejvyšší průměrná měsíční mzda v Praze (41 450 Kč), průměrnou mzdu v Moravskoslezském kraji převyšuje o více než 12 tis. korun.

Vývoj reálné mzdy byl vedle vývoje nominálních mezd ovlivněn vývojem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen za celou ČR. Spotřebitelské ceny za celou ČR vzrostly v 1. čtvrtletí 2019 o 2,7 %, reálně se tak mzda v Moravskoslezském kraji zvýšila o 4,3 %. Zvýšení reálné mzdy bylo zaznamenáno napříč všemi kraji ČR. Reálná kupní síla zaměstnanců v celé ČR se zvýšila o 4,6 %.

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. Subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji zaměstnávaly v 1. čtvrtletí roku 2019 více než 435 tis. osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což byl mezi kraji 3. nejvyšší počet (po Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji). Proti stejnému období roku 2018 došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 0,1 % (–0,2 tis. osob). K úbytku počtu zaměstnanců došlo v dalších čtyřech krajích – Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Vysočina –, když nejvýraznější pokles zaznamenal Karlovarský kraj (–1,4 %). Naproti tomu nejrychlejší růst počtu zaměstnanců stále přetrvává v hlavním městě Praze, v 1. čtvrtletí 2019 jich meziročně přibylo 22,7 tis. (2,8 %).

Pozn.: Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních výdělkových statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. Nelze zapomínat, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Přepočtený počet zaměstnanců vzniká v zásadě přepočtením délky zkrácených pracovních úvazků na normální délku pracovní doby.

Územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce.

Kontakt:

Jan Dehner

Krajská správa ČSÚ v Ostravě

Tel.: 595 131 232

E-mail: jan.dehner@czso.cz