Spořit se vyplatí i po stovkách měsíčně. Odborník řekl, jak na to

České ekonomice se daří a je ideální doba na to myslet na horší časy. Jak si vytvořit finanční rezervu a jak naučit děti vycházet s penězi? I na tyto otázky odpovídal ředitel retailové sekce ING Banky Radek Sedlář.

Jak to vypadá se stavem české ekonomiky? Zatím sice roste, ale měli bychom radši už teď šetřit na horší časy?

Českou ekonomiku mimo jiné ovlivňuje vývoj v zahraničí a obavy ze zhoršení budoucí ekonomické situace se skutečně objevují, ať už je to hrozba divokého brexitu, či například zpomalení ekonomického růstu v Německu. Měl by to být jeden z motivů vytvořit si rezervu na případné horší časy do budoucna. Šetřit bychom měli ve chvíli, kdy máme z čeho, ne když už nám teče do bot. Vývoj české ekonomiky je stále relativně příznivý, mzdy rostou, nezaměstnanost je nízká, takže lidé mají z čeho šetřit. V našem průzkumu nám ostatně vyšlo, že téměř 30 % Čechů si spoří na horší časy.

Jak si takovou finanční rezervu vytvořit? Pokud si vezmeme třeba člověka, který bydlí v Praze s průměrným platem, tak tomu po zaplacení dost drahého bydlení, poplatků všemožných spoření a připojištění už moc peněz nezbude. Kde tedy vzít takovou rezervu?

Většině lidí chybí ke spoření spíše vůle než peníze. Spořit se klidně dá od stovky měsíčně, důležitá je pravidelnost. Náš průzkum ukázal, že pětina Čechů spoří 100 až 500 Kč měsíčně a další pětina 500 až tisíc Kč. A my se snažíme naučit Čechy šetřit, proto jim aktuálně nabízíme akční dvouprocentní sazbu. Za zřízení ani vedení účtu nezaplatí ani korunu a spořit mohou začít třeba od té koruny. A na rozdíl od jiných produktů, spořicí účet nemá výpovědní lhůty ani sankce a peníze máte v případě potřeby kdykoliv k dispozici. 

A jak je to pak s lidmi, kteří mají minimální plat a skutečně jim z výplaty nezbude ani koruna?

Vím, že i tací lidé jsou. Nemůžete spořit, pokud nemáte z čeho. Mohou být nicméně v životě věci, na kterých se ušetřit dá, třeba si odpustit některé impulzivní nákupy v rámci slevových akcí, a pak zjistíte, že třeba aspoň tu stovku ušetřit měsíčně můžete. Jsou také věci, které si nemusíte kupovat hned na splátky, ale místo toho si na ně ušetřit. Vyjde to levněji. My všichni jsme velmi ovlivněni médii či reklamou a máme pocit, co všechno si musíme koupit. Ve skutečnosti ale nemusíme.

Na čem všem se dá snadno ušetřit a třeba si to ani neuvědomujeme?

Jsem bankéř, tak zůstanu ve svém oboru. Běžný člověk nemusí za žádný bankovní produkt platit. Je zde řada bank, které nabízejí běžný účet i platební kartu zdarma. U nás můžete mít zcela zdarma spořicí účet, nic nezaplatíte za jeho zřízení ani vedení. Zcela zdarma u nás můžete investovat i do podílových fondů a vše lze zřídit z domova přes počítač, takže nemusíte ani platit za cestu do banky. 

Dostáváme se i k dospělým - měli by si šetřit spíš hotovost "pod polštář" nebo se víc vyplatí spořicí účet? Případně jaké jsou výhody a nevýhody obou metod?

Spořit do kasičky lze v případě drobných a působí to i výchovně na děti, které si tak lépe představí, co spoření znamená. Nevýhodou je, že peníze se vám takto nezhodnocují a není to ani bezpečné. Pro praktický život je určitě vhodnější spořicí účet. Máte tam zajímavý úrok, peníze kdykoli k dispozici a nic za to neplatíte. Výhodou proti běžnému účtu není jen úročení, ale také "oddělení" peněz na spoření od běžného provozu domácnosti, a tedy menší nutkání je utratit.

Pokud už mám nějaké peníze našetřené, jak je můžu dál rozmnožit, resp. zhodnotit? A jaké produkty se v dnešní době vyplatí nejvíc?

Vždy záleží na vaší finanční situaci a na tom, co a kdy s penězi zamýšlíte. Vždy je potřeba mít po ruce peníze na běžný provoz domácnosti, k tomu slouží běžný účet. Peníze, které si necháváte jako rezervu na horší časy, ať už se vám porouchá auto, potřebujete novou pračku nebo přijdete o práci, ale i na příjemnější záležitosti jako jsou vánoční dárky nebo dovolená, si uložte na spořicí účet. Jsou tam zhodnocované a zároveň je máte kdykoliv k dispozici. Pokud vám ještě stále nějaké peníze zbývají a víte, že je během roku nebudete potřebovat, investujte je do podílových fondů. Zkušení odborníci se vám o ně postarají. 

Poslední dobou se hodně řeší finanční gramotnost, která třeba podle České bankovní asociace není v Česku příliš vysoká. Jak tedy s vlastními penězi pracovat chytře?

Finanční gramotnost je základem chytrého nakládání s penězi. Proto se dobrovolníci z řad našich zaměstnanců zapojují do finančního vzdělávání dětí na základních a středních školách. Cítíme se za tuto situaci u nás jako bankéři spoluzodpovědní. Zároveň jsem přesvědčen, že každý rodič by měl se svými dětmi mluvit o penězích už od školky. 

Také platí, že v dnešní době není finanční gramotnost jen o tom, jak neutrácet nad své možnosti, jak používat vhodné finanční produkty či spořit na příjemné či nenadálé situace, ale i o bezpečném chování na internetu a v digitálním světě. Internetové bankovnictví i platební karty mají velmi vysokou úroveň zabezpečení, slabý článek ale představuje člověk, který si napíše PIN na kartu, nebo prozradí útočníkovi heslo do svého bankovnictví. 

Jak přimět děti, aby se co nejlépe naučily hospodařit s penězi? A jaká je ideální výše kapesného pro naše potomky?

Nejdůležitější je příklad rodičů, proto by s dítětem měli odmalička o penězích mluvit a vysvětlovat mu, kde se berou. Nicméně pravidelné kapesné je výchovná věc a vede děti k tomu, že se učí s penězi lépe hospodařit. Jeho výše by měla růst s věkem dítěte, jeho potřebami, ale hlavně jeho schopnostmi s nimi hospodařit.