Vysoké dluhy paralyzují, pomohlo by i lepší zdanění nadnárodních korporací

Ekonomický růst zpomaluje a veřejné dluhy zůstávají po celém světě na vysokých úrovních. Co by měly vlády dělat? Mezinárodní měnový fond tvrdí, že je třeba, aby daly své finance do pořádku postupným snižováním míry zadlužení a tím se připravily na další ekonomický útlum. Stejně tak je ale nutné „zmodernizovat fiskální politiku, aby bylo možné investovat do budoucnosti společnosti.“ To znamená lepší alokaci vládních výdajů, zvýšení rozpočtové kapacity a zlepšení daňové politiky.

MMF zmiňuje, že vysoké dluhy omezují schopnost reagovat na ekonomický útlum zvýšením vládních výdajů či snížením daňové zátěže. Věřitelé totiž v takových podmínkách nemusí být ochotni financovat vyšší deficity. Země s vysokými dluhy by tedy měly omezit nadměrné výdaje nebo zvýšit rozpočtové příjmy. Platí to zejména o těch, kde současný ekonomický růst převyšuje potenciál, což jsou například Spojené státy. A také o zemích, kde jsou zápůjční náklady vysoko a vlády si musí půjčovat velké částky. To se podle MMF týká zejména Itálie a Brazílie.

Menší tlak panuje u zemí, jako je Německo či Jižní Korea. Tamní vlády by toho měly využít ke zvýšení investic do infrastruktury a vzdělání, což by podpořilo jak krátkodobý růst, tak dlouhodobý výhled pro následující desetiletí. Ten bude rozhodujícím způsobem ovlivňovat demografický vývoj: MMF odhaduje, že v roce 2050 budou vládní výdaje spojené s rostoucím průměrným věkem populace představovat asi čtvrtinu HDP vyspělých zemí. Populace v rozvíjející se části světa je naopak mnohem mladší a rychle roste. Zde bude tlak na vládní finance vyvolávat potřeba investic do rozvoje společnosti včetně vzdělání.

MMF uvádí, že zdrojem pro nové vládní výdaje by mimo jiné mohla být eliminace podpory různých druhů paliv (s tím, že bude poskytnuta podpora těm, kteří jsou na takový krok ekonomicky nejcitlivější). V následujícím grafu MMF ukazuje odhady toho, jaké zdroje by taková eliminace přinesla u jednotlivých druhů energií ve vyspělých zemích a v zemích se středními a nejnižšími příjmy:

Fond vyspělým zemím doporučuje lepší management vládních aktiv, což by mohlo zvýšit vládní příjmy až o 3 % HDP ročně. Rozvíjející se země mají zase mezery ve výběru daní. Například subsaharská Afrika by podle MMF mohla získat další příjmy ve výši 3 – 5 % HDP, pokud by zvýšila efektivitu svého daňového systému. Vyspělé země by zase mohly zvýšit progresivitu daní z příjmů a „většina z nich má prostor pro zvýšení dědické daně, daně z půdy a nemovitostí“.

Vlády by také měly více spolupracovat na zdanění mezinárodních korporací, a to zejména těch digitálních. To by pomohlo zvýšit daňové příjmy i rozvíjejícím se zemím, protože by bylo eliminováno přesouvání zisků a globální daňová konkurence mezi jednotlivými zeměmi. Takové kroky by celkově vedly ke zvýšení dlouhodobého ekonomického růstu, což je základ pro snížení vysokých vládních dluhů. Výsledkem by pak bylo i zvýšení důvěry veřejnosti k veřejným institucím a to je základní podmínka pro dosažení dlouhodobé ekonomické stability, uzavírá MMF.

Zdroj: MMF