Plzeňský kraj patří ke krajům s nejnižší nezaměstnaností. V porovnání s ostatními kraji zaujímá v podílu nezaměstnaných osob druhé nejnižší místo za Hl. městem Prahou. K rozvoji zaměstnanosti přispívá výhodné dopravní spojení s Prahou a Norimberkem, což představuje pro Plzeňský kraj vysoký podíl realizovaných zahraničních investic. Společná hranice s Německem umožňuje rozvíjet spolupráci českých a německých firem. V Plzeňském regionu významně převyšuje nabídka pracovních míst v evidenci úřadu práce poptávku uchazečů o zaměstnání. V porovnání s ostatními kraji dosáhl podíl uchazečů na 1 pracovní místo v evidenci úřadu práce nejnižší hodnoty¹.

Plzeňský kraj dosáhl k 31. 1. 2019 druhý nejnižší podíl nezaměstnaných osob v České republice, který činil 2,31 %. Oproti České republice byl o 0,94 procentního bodu nižší. První nejnižší podíl nezaměstnaných osob v mezikrajském porovnání byl zaznamenán v Hl. městě Praze (1,98 %), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (4,85 %) a Ústeckém (4,74 %).

V řadě krajů ČR převyšuje nabídka pracovních míst počet uchazečů. Nejvyšší nedostatek uchazečů na 1 pracovní místo se vyskytoval v Plzeňském kraji (0,3), po kterém následovaly kraje Pardubický a Hl. město Praha. Naopak kraje Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký patřily ke krajům, kde se počet uchazečů pohyboval lehce nad hranicí jednoho uchazeče na 1 pracovní místo. V rámci krajů ČR byl nejvyšší počet uchazečů na 1 pracovní místo evidován v krajích Ústeckém (1,8) a Moravskoslezském (2,4).

Meziročně se podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji snížil o 0,39 procentního bodu. V porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl počet pracovních míst o 14 784, tj. o 66,2 %. Počet pracovních míst pro absolventy a mladistvé se zvýšil o 3 882 a pro zdravotně postižené o 148 míst.

K 31. 1. 2019 bylo na úřadech práce Plzeňského kraje zaregistrováno 9 799 uchazečů o zaměstnání celkem. Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů představovaly ženy 48,5 %. Dosažitelných uchazečů ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo evidováno 8 684, tj. 88,6 % z celkového počtu uchazečů. Občanů se zdravotním postižením bylo evidováno 1 861, tj. 19,0 % z celkového počtu uchazečů. Meziročně se počet uchazečů o zaměstnání snížil o 11,8 % a počet dosažitelných uchazečů o 14,6 %. 

V časové řadě 2016–2019 (stav k 31. 1.) byl dosažen v Plzeňském kraji nejnižší podíl nezaměstnaných osob právě v roce 2019. V porovnání s rokem 2016 byl o 2,50 procentního bodu nižší. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán v roce 2016 a činil 4,82 %. V tomto roce úřady práce evidovaly nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání (19 356), což bylo o 97,5 % více než v roce 2019. Ve sledované časové řadě byla nabídka pracovních míst (37 103) nejvyšší v roce 2019 a oproti roku 2016 vzrostla o 28 641 míst.

V Plzeňském kraji dosahovaly nejnižšího podílu nezaměstnaných osob okresy Plzeň-jih (1,84 %) a Plzeň-město (1,93 %), naopak nejvyššího podílu nezaměstnaných osob okresy Tachov (3,22  %) a Klatovy (2,73 %).

Nejnižší rozdíl mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem pracovních míst v evidenci úřadu práce byl zaznamenán v okrese Klatovy. V ostatních okresech výrazně převyšovala nabídka pracovních míst počet uchazečů o zaměstnání. Pro osoby se zdravotním postižením bylo nejméně pracovních příležitostí v okrese Domažlice (181) a Plzeň-jih (183), nejvíce pracovních míst (445) nabízel okres Plzeň-město.

Patnáct obcí Plzeňského kraje v pořadí podle nejvyššího podílu nezaměstnaných se pohybovalo v pásmu nezaměstnanosti od 15,2 % do 7,9 %. Obce s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob se v Plzeňském kraji vyskytovaly nejčastěji v okrese Plzeň-sever v ORP Kralovice, v okrese Tachov v ORP Stříbro, v okrese Klatovy v ORP Sušice a v okrese Domažlice v ORP Domažlice. Obec Tis u Blatna v ORP Kralovice představovala obec s vůbec nejvyšším podílem nezaměstnaných osob (15,2 %). Druhou obcí s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob byl Ošelín, kde podíl nezaměstnaných osob činil 12,3 %.

Nejvyšší nezaměstnanosti dosahují obce Plzeňského kraje především v obcích s nejnižším počtem obyvatel do 199 obyvatel (8 obcí) a od 200 do 499 obyvatel (7 obcí). Na této nepříznivé situaci se rovněž podílí struktura obyvatel. V některých obcích tvoří neproduktivní složka obyvatel více než 40 % (Životice, Nezdice, Nezamyslice). K vysoké nezaměstnanosti v těchto obcích přispívá rovněž nedostatečně vybudovaná infrastruktura a špatná dopravní obslužnost.

Patnáct měst Plzeňského kraje v pořadí podle nejvyššího podílu nezaměstnaných se pohybovalo v pásmu nezaměstnanosti od 7,5 % do 2,9 %. Nejvyššího podílu nezaměstnaných osob k 31. 1. 2019 dosáhla města na Šumavě v okrese Klatovy. Hartmanice byly městem s nejvyšší nezaměstnaností v kraji, podíl nezaměstnaných činil 7,5 %. Nejnižší nezaměstnanost z těchto 15 měst byla naopak zaznamenána v Tachově (2,9 %). Tato hodnota byla v porovnání s dosaženou krajskou hodnotou vyšší o 0,6 procentního bodu. Nejvyšší počet měst (7) patřil do velikostní kategorie od 1 000 do 1 999 obyvatel. Větší města s relativně vyšší nezaměstnaností náležela do velikostní kategorie od 5 000 do 19 999 obyvatel (Planá, Sušice a Tachov). Nejnižší velikostní kategorie od 200 do 499 obyvatel byla zastoupena 3 městy (Rejštejn, Rabí a Úterý).

V časové řadě 2017–2019 se ve všech těchto městech dařilo nezaměstnanost snižovat. Pokles podílu nezaměstnaných osob se pohyboval v rozmezí od -5,9 procentního bodu do -1,2 procentního bodu. Nejvíce klesla nezaměstnanost v Úterý (o 4,4 procentního bodu), nejméně se snížila  v Poběžovicích (o 1,2 procentního bodu).

¹ Údaje o počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, jejich struktuře a pracovních místech v evidenci úřadu práce jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kontakt: