Mayová se rozhodla odložit hlasování parlamentu o brexitu

Britská Dolní sněmovna o brexitové dohodě v úterý hlasovat nebude. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg, stejnou informaci má i hlavní politická redaktorka BBC Laura Kuenssbergová. Mluvčí premiérky Theresy Mayové jen krátce před zveřejněním těchto informací ale řekla, že s úterním hlasováním se počítá. Sněmovna na twitteru oznámila, že dnes v 16:30 SEČ vystoupí Mayová před poslanci s projevem, což je podle opozičních labouristů očividným signálem odkladu úterního hlasování.

Po Mayové bude hovořit vůdkyně Dolní sněmovny Andrea Leadsomová, která v této parlamentní komoře zprostředkovává vládní agendu, a poté ministr pro brexit Stephen Barclay. Mayová bude hovořit na téma odchod z EU a Barclay o článku 50 lisabonské smlouvy o fungování EU, kterým se odchod Británie z EU řídí.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v komentáři k možnému odkladu hlasování obvinila britskou vládu ze zbabělosti. "Tohle je přelomový okamžik a projev patetické vystrašenosti konzervativní vlády, která sjela z cesty a nyní se řítí do naprostého zmatku," uvedla Sturgeonová v prohlášení. Vyzvala, aby dohodu bezodkladně posoudil parlament, který ji odmítne. "A my nahradíme chaos toryů řešením, které ochrání pracovní místa, životní úroveň a místo Skotska v Evropě," dodala.

Místopředseda severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Nigel Dodds požaduje, aby premiérka vyjednala novou brexitovou dohodu, nebo aby ji nahradil někdo, kdo bude ochotný změnit stávající kurz. DUP vládu Mayové v parlamentu podporuje. "Pokud ještě někdo potřebuje další lekci či ukázku toho, jak nevyjednávat, ať se podívá na dnešní vládní chaos v Dolní sněmovně, kde se bude rušit hlasování o něčem, co se dříve prohlašovalo za jedinou cestu kupředu," uvedl Dodds.

Premiérka Mayová dopoledne svolala konferenční hovor se svými ministry, na kterém podle některých britských médií chce rozhodnout o případném odkladu úterního hlasování. Mluvčí Mayové ale prohlásila, že podobné konferenční hovory jsou rutinní a že na tom dnešním chce Mayová ministry seznámit o svých víkendových jednáních s představiteli dalších unijních zemí.

"Premiérka hovořila o víkendu s řadou vůdců. Mluvila s předsedy (Evropské rady a Evropské komise) Donaldem Tuskem, Jeanem-Claudem Junckerem, mluvila s (irským premiérem) Leem Varadkarem, mluvila (s německou kancléřkou) Angelou Merkelovou a (s nizozemským premiérem) Markem Ruttem," citoval Reuters mluvčí Mayové.

Mluvčí rovněž prohlásila, že dnešní verdikt Soudního dvora Evropské unie o brexitu na postoji Londýna nic nemění a že stávající podobu dohody považuje premiérka za konečnou. Stejně se dnes k textu dohody vyjádřil přes svou mluvčí i předseda Evropské komise Juncker. "Otevírat jednání znovu nebudeme," řekla Junckerova mluvčí.

Otevřít jednání, aby mohly být některé části dohody upraveny, odmítá rovněž irský premiér Varadkar. "Dohoda o vystoupení včetně irské pojistky je jediná, která je na stole," řekl. Varadkar s odkazem na takzvanou irskou pojistku uvedl, že se nebrání vyjasnění toho, co dohoda obsahuje, ale v takovém případě objasnění nesmí být v rozporu s obsahem ujednání.

Soud Evropské unie dnes potvrdil, že Velká Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU. Rozhodnutí by se muselo uskutečnit v souladu s britskou ústavou. Výsledkem by podle soudu bylo, že země by zůstala členem společenství za stejných podmínek jako dosud. Unijní soud se k věci vyjádřil jen den před tím, než má britský parlament hlasovat o smlouvě upravující samotný odchod Británie z EU.

Londýn může podle soudu své rozhodnutí stáhnout do chvíle, než tato "rozvodová dohoda" začne platit. Pokud by přijata nebyla, pak do uplynutí dvou let od oznámení Británie odejít z EU, což je do 29. března 2019. A jestliže by se strany podle platných pravidel dohodly na prodloužení tohoto dvouletého období, pak do konce prodloužení.

Rozhodnutí stáhnout brexit by muselo být výsledkem demokratického procesu v souladu
s britskými ústavními požadavky. Toto "jednoznačné a bezpodmínečné" rozhodnutí by následně musela britská vláda oznámit písemně Evropské radě (vrcholné instituci EU), uvedl unijní soud.

S žádostí o výklad článku 50 lisabonské smlouvy o fungování EU, kterou se okolnosti odchodu Británie řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit. Příslušný článek totiž o možné změně postoje odcházející členské země přímo nic neuvádí.

Na to dnes unijní soud sám poukázal, když uvedl, že článek změnu rozhodnutí nezakazuje, ale také nijak výslovně neumožňuje. Soud je toho názoru, že pokud má podle článku 50 členská země EU suverénní právo samostatně se rozhodnout o odchodu, plyne z toho, že má analogické právo své rozhodnutí změnit.

"Podmínit právo na odvolání (záměru vystoupit) jednomyslným souhlasem Evropské rady, jak navrhovaly Evropská komise a Evropská rada, by změnilo jednostranné suverénní právo v právo podmíněné a bylo by neslučitelné s principem, že členský stát nemůže být nucen k tomu, aby EU opustil proti své vůli," uvedl soud v tiskové zprávě.

Britská vláda premiérky Theresy Mayové přitom nechtěla, aby unijní soud tuto - podle ní hypotetickou - věc vůbec řešil. Uváděla totiž, že nemá zájem měnit rozhodnutí, které je odrazem výsledku referenda z roku 2016, v němž Britové o vystoupení z EU rozhodli.

Unijní soud dnes tento pohled odmítl s tím, že otázka skotského soudu je relevantní. Následující rozhodnutí skotského soudu, které dnešní názor unijní instituce zohlední, totiž vyjasní britským poslancům, kteří se chystají hlasovat o brexitové smlouvě, jaké do budoucna existují možnosti.

Pokud by Británie záměr odejít popsaným způsobem zvrátila, zůstala by členem EU za stejných podmínek jako dosud a celá procedura odchodu podle článku 50 by byla ukončena, uvedl soud.