Víkendář: Černý pátek přinesl nečekané varování

The Atlantic si všímá toho, že na černý pátek jako jeden z největších svátků konzumu byla zveřejněna nová analýza zkoumající změny globálního klimatu. Takzvaný National Climate Assessment bere vážně NASA a další vládní instituce, ale jeho závěry jsou „v rozporu s téměř každým názorem prezidenta Donalda Trumpa týkajícím se tohoto tématu“. Ten například opakuje, že boj s globálním oteplováním by poškodil ekonomiku, ovšem nová analýza poukazuje na to, že obrovské škody by přinesly právě změny klimatu, a to nejen materiální. Prezident také tvrdí, že „klima se pravděpodobně zase vrátí do předchozího stavu“, ale analýza hovoří o změnách, které budou trvat po tisíciletí a některé jejich dopady budou nevratné. Příkladem může být vyhynutí některých rostlinných či živočišných druhů.

The Atlantic tvrdí, že analýza je obrovským úspěchem vědců, protože odráží „desetiletí práce více než 300 autorů“. Podle zákona přitom musí být zveřejněna každé čtyři roky a její poslední závěry jsou stručné: Probíhá změna klimatu a způsobuje ji zčásti lidstvo. Tato změna je přitom nejrychlejší v historii moderní civilizace a „již se nedá předpokládat, že budoucí klimatické podmínky budou připomínat ty v minulosti“. The Atlantic se domnívá, že podobná tvrzení jsou již běžně známá, ale na druhou stranu se stále pevně věří, že úrodu budeme sklízet tak jako v minulosti. Nebo že lidé na pobřežích moří a oceánů budou dál bydlet ve svých domech, protože vodní hladina zůstane tam, kde je.

Analýza je plná drtivých faktů: Vlny veder se dostavují dříve než v minulosti, sněhu na vrcholcích hor dramaticky ubývá, šestnáct ze sedmnácti nejteplejších roků v historii Spojených států bylo zaznamenáno po roce 2000. Tyto jevy lze podle analýzy vysvětlit pouze lidskou aktivitou, a zejména emisemi oxidu uhličitého. A pokud se chceme vyhnout dalšímu oteplování, musíme tyto emise dramaticky omezit. Pokud tak neučiníme, teplota na Zemi se do roku 2100 může zvednout až o 9 oC. Klimatické změny tak nejsou tématem pro budoucí generace, ale tím, čemu je nutno se věnovat právě teď.

Analýza mimo jiné modeluje růst hladiny oceánů a jeho dopad na některá americká města. Podle jejích závěrů by se do roku 2100 mohla hladina Atlantského oceánu zvednout až o pět stop, tedy o více než 1,5 metru. V Los Angeles a San Franciscu by lidé čelili růstu hladiny Tichého oceánu o tři stopy. Andrew Light z World Resources Institute, který je jedním z autorů analýzy, tvrdí: „Pokud by se Spojené státy snažily a dosáhly cílů Pařížské dohody, bude to špatné, ale zvládnutelné. Jestliže jich nedosáhneme, hovoříme o ohrožení tisíců životů ročně a ztrátách miliard dolarů.“

Jak na tyto zprávy zareagoval Bílý dům? The Atlantic píše, že jeho mluvčí reagovala s tím, že „Spojené státy jsou na světové špičce v poskytování dostupných, bezpečných a hojných zdrojů energie a zároveň stojí v čele snah o snižování emisí (což je podle Atlanticu pravda jen v případě, že jsou emise měřeny od roku 2005). Mluvčí také tvrdí, že analýza je založena pouze na nejextrémnějším scénáři a následné analýzy budou „transparentnější a více založené na datech“. Autoři studie ale podle svých slov ani nečekali, že by změnili názor současné americké vlády, doufali hlavně v posun v mínění veřejnosti. Jde podle nich o informace, které potřebuje každý člověk, každé město, každá firma. Nejde totiž o abstraktní pohyby teploty, ale o jevy, které mají reálné dopady na produkci potravin, dostupnost vody a ekonomiku.

Zdroj: The Atlantic