Hledání míru vyžaduje iniciativní zahraniční politiku

Autor článku J.E. pan Mevlüt Çavuşoglu, ministr zahraničních věcí Turecké republiky

Tento týden bude Istanbul hostit dvě samostatné, ale vzájemně související mezinárodní konference o mediaci. Jedna se bude věnovat aktuálnímu stavu na mapách konfliktů a mediačním kapacitám v rámci členství v Organizaci pro islámskou spolupráci (OIC). Druhá bude mít široký rozsah působnosti a bude pojednávat o vazbách mezi udržitelným rozvojem, mírem a mediací, způsobech, jak zvýšit začlenění lidí všech pohlaví včetně mládeže do mediačních procesů a jednat o úloze velkých dat a umělé inteligence v analýze konfliktu a mediaci. Mohlo by se zdát, že jde jen o další z řady konferencí, ale ukázalo se, že istanbulské mediační konference hrají významnou roli v podpoře společného chápání problémů a akční agendy na poli mediace a mírového řešení konfliktů. Jako hostitel těchto konferencí a jediná země, která spolupředsedá Skupinám přátel mediace /Group of Friends of Mediation/ ve třech významných mezinárodních organizacích, jmenovitě Organizaci spojených národů, OIC a OBSE, má Turecko možnost sdílet výsledky těchto konferencí v těchto mezinárodních organizacích.

Faktem je, že lidstvo čelí v 21. století zřetelným výzvám. Právě ve chvíli, kdy si mnozí mysleli, že je "sklenice napůl plná", pokud jde o úspěchy dosažené v oblasti mezinárodního práva, institucí, demokracie, právního státu, odpovědnosti, volného obchodu, rovnosti žen a mužů a dalších oblastech, začala se ozývat ta druhá, prázdná polovina sklenice. Příznaky jsou všeobecně známé a netřeba je připomínat. Obchodní války, nové formy mezinárodního vykořisťování, geopolitické soupeření, zástupné války velkých mocností, rozpad států, terorismus, xenofobie, nepřátelství vůči islámu, zuřící nerovnost a nespravedlnost patří mezi současné trendy, které tvoří onu prázdnou polovinu sklenice. Problémy lidstva pomalu ukrajují z koláče úspěchů a příležitostí, kterých lidstvo dosáhlo. Která strana převládne? Odpověď závisí na tom, jak na výzvy zareagujeme, včetně toho, jak dokážeme my lidé spolupracovat na dosažení pozitivních výsledků. Jedna věc je jasná: dokud nepřevezmeme iniciativu, nebudeme aktivní a humanitární, to špatné bude převažovat. Přístup ve smyslu sedět a čekat, co se stane, již není udržitelný. Škála politických možností je pestrá, od mediace až po samotné použití síly proti teroristům.

Vezměte si situaci v Sýrii. Turecký aktivní a humanitární přístup vyčistil celkem 4 000 km2 od dvou teroristických organizací DEASH a PKK/PYD/YPG. Kdybychom nezasáhli, byli by naši lidé i nadále terčem neustálých útoků těchto teroristů a politické řešení syrské tragédie by bylo v nedohlednu. Turecko dělá vše pro to, aby zmírnilo lidské utrpení. Pečuje o největší počet uprchlíků na světě, vydávajíc více peněz, než největší ekonomika světa. Je zemí s nejvyššími výdaji na humanitární pomoc na světě. Turecko také zprostředkovává dohody, které zachraňují desítky, ne-li stovky tisíc životů, a prosazuje politické řešení založené na územní celistvosti sousední Sýrie.

Schválně jsem použil Sýrii jako příklad. Sýrie nám znovu ukazuje, že prevence je důležitá, protože jakmile se ohnisko konfliktu rozhoří a pohltí zemi, pak jediné, co lze předvídat je to, že následky, které to pro tuto zemi bude mít, budou nepředvídatelné. Jedna generace lidí bude tak či onak ztracena a budoucnost ponurá. Všichni, včetně těch, kteří jsou tisíce kilometrů daleko, budou trpět. Ať už formou hrozeb teroristickým útokem, ekonomického šoku, nelegální migrace nebo třeba formou zraněného lidského svědomí.

Pokud má prevence a mírové řešení konfliktů nejvyšší význam, pak je musíme brát vážně. To je to, co pohání úsilí Turecka v oblasti mediace. Turecka, coby spolupředsedy Skupin přátel mediace při OSN, OBSE a OIC a hostitele školícího programu pro zvýšení schopnosti mediace a dvou konferencí o mediaci, které v tomto týdnu pořádáme v Istanbulu.

Související témata