Jeden z nejděsivějších ekonomických příběhů současnosti

„Co se to proboha děje v Brazílii? Nehovořím o posledních volbách, ve kterých si brazilští voliči vybrali člověka, který se zdá být skutečným fašistou. Z toho jsem v šoku stejně jako všichni ostatní. O brazilské politice nic nevím, ale vím, že současný stav souvisí s mimořádnou ekonomickou krizí let 2015 a 2016. Země, která se ekonomicky zvedala a zdálo se, že ze sebe setřásla dědictví nestability, se náhle ponořila do recese. Po ní následovalo jen velmi pomalé oživení. A o tom bych už měl něco vědět,“ píše na stránkách New York Times Paul Krugman.

Podle ekonoma je ekonomickému vývoji v Brazílii věnováno překvapivě málo pozornosti i přesto, že zmíněná recese byla tvrdá a jde o velkou ekonomiku. Může to být tím, že se plně zaměřujeme na vývoj na Západě a Krugman se to snaží napravit svým pohledem na věc: „Na Brazílii podle všeho udeřila dokonalá ekonomická bouře, která měla tři hlavní rysy. První z nich představuje prudké zhoršení globálního ekonomického prostředí a klesajících cen komodit. Za druhé, došlo i k poklesu domácích výdajů, příčinou může být nadměrné zadlužení. A za třetí, ekonomická politika nezačala bojovat s útlumem, ale naopak jej prohloubila fiskálním a monetárním utahováním.

Krize v Brazílii nebyla typickou krizí rozvíjejících se ekonomik, kdy se náhle zastaví příliv zahraničního kapitálu a měnový kurz začne oslabovat. Obvykle podobné oslabení zvýší konkurenceschopnost domácího zboží a pomůže ekonomice k zotavení, jenže v těchto případech často existují i vysoké dluhy v zahraničních měnách. Takže oslabování kurzu zvyšuje dluhovou zátěž a krize se prohlubuje. Zabránit mu lze zvedáním sazeb, jenže to se obratem projeví na útlumu domácí poptávky. V Brazílii došlo k 9% poklesu produktu na hlavu, ovšem podle Krugmana nejde o tento klasický případ krize rozvíjející se země.

Brazílie nemá tolik dluhů v zahraničních měnách a měnový kurz tak nemá výrazné rozvahové důsledky. Jenže země hodně závisí na vývozech komodit a jejich ceny se propadly. A jak bylo zmíněno, podle některých ekonomů se dluhy projevily negativně, tím, že jejich předchozí prudký růst se nyní promítl do útlumu domácí poptávky. Takže se zdá, že Brazílie si částečně prošla krizí, která je typická spíše pro vyspělé země. Nejhorší ale podle Krugmana byla ekonomická politika. Brazílie má podle něj dlouhodobý problém se solvencí, nicméně ten je třeba řešit také dlouhodobě. Podle ekonoma tak bylo hrubou chybou, když vláda během recese přikročila k prudkému fiskálnímu utažení.

Ke všemu se pak ještě přidalo utažení monetární politiky, které je podle ekonoma ještě nepochopitelnější. „To nejlepší, co mě napadá, je fakt, že centrální banka ve strachu z inflace zpanikařila ve chvíli, kdy měnový kurz začal oslabovat. Nyní je inflace ve srovnání s historickým standardem nízko, ale škoda již byla napáchána. Jde o příběh, který si zaslouží pozornost. A příběh to je depresivní, který ukazuje kombinaci smůly a špatné politiky,“ píše Krugman.

Zdroj: New York Times