Tisková zpráva Národní Pokladnice

Ceny Paměti národa. Laureáti budou oceněni medailemi Národní Pokladnice

Dne 17. listopadu se v pražském Národním divadle budou rozdávat Ceny Paměti národa. Letos se tak stane již po deváté. Ceny každý rok uděluje nezisková organizace Post Bellum, která dokumentuje vzpomínky pamětníků 20. století pro sbírku Paměť národa.

Post Bellum oceňuje aktivity a počínání lidí, kteří hájili nejvyšší společenské hodnoty i přesto, že sami sebe a své rodiny často vystavovali společenské diskreditaci, věznění nebo dokonce mučení.

V minulosti byly ceny uděleny válečným veteránům, politickým vězňům, odbojářům, skautům, církevním představitelům a mnohým dalším.

Letošními laureáty jsou Milena Blatná, Jiří Světlík, Marta Szilárdová a Helena Kociánová. Čtyři výjimeční lidé, kteří projevili soucit, lidskost a odvahu a riskovali tak svou vlastní svobodu.

Milena Blatná byla jako osmnáctiletá dívka zaměstnaná v jáchymovských uranových dolech. Svou práci si zvolila proto, aby pomohla uživit rodinu po předčasné smrti otce. Milena pomáhala tamním politickým vězňům pronášet vzkazy jejich rodinám. Do jednoho politického vězně se zamilovala. Jejím vyvoleným se stal Jiří Blatný, který byl za velezradu a špionáž odsouzen k 13 letům vězením. Jednoho dne byla Milena při pašování korespondence přistižena a musela svou práci opustit. Na svého milého čekala pět let. Vzali se až v roce 1958, kdy byl Jiří konečně propuštěn.

Jiří Světlík převezme v sobotu cenu též za pomoc politickým vězňům. Jiří strávil ve vězeních a pracovních lágrech více než deset let. Zapojil se do skupiny, která pomáhala politickým vězňům obstarávat stravu a kontaktovat příbuzné. V roce 1952 pět členů skupiny zatkla StB a Jiřího odsoudila na 20 let. Přísný rozsudek byl vyřčen také kvůli obvinění, které bylo proti Jiřímu Stehlíkovi vzneseno už v roce 1944, během nacistické okupace. Nacistický soud odsoudil tehdy dvacetiletého mladíka za přípravu velezrady a napomáhání nepříteli. Po odsouzení v roce 1952 strávil v komunistických lágrech a vězeních deset let a dva měsíce, svobody se dočkal až v roce 1962. Po propuštění byl zaměstnaný v Kovodružstvu Plzeň, kde se vypracoval až na pozici vedoucího. O tuto práci však přišel už v roce 1968, kdy po sovětské okupaci neprošel prověrkami. Svůj život ve vězení autenticky popsal v autobiografii s názvem "Paměti starého kriminálníka".

Marta Szilárdová žila pokojně se svým manželem a rodinou ve slovenských Levicích až do roku 1939. Toho roku byla jejich židovská rodina násilně rozdělena. Martin manžel Štefan a jeho bratr byli odvlečeni do pracovního tábora. Pro Martu, její sestru a rodiče si Němci přišli v roce 1944. Po příjezdu do Osvětimi viděly dívky své rodiče naposledy. Obě sestry byly poslány do Hesenska k pásové výrobě min a granátů. Již po dvou měsících byla výroba zbraní zastavena. Němci se obávali postupující fronty a vyslali vězně s dozorci na pochod smrti. Marta a její sestra přežily a z města Kassel putovaly zpět do rodných Levic. Jejich dům byl obsazen, a proto se usadily v nedalekých Šuranech, kde se Marta znovu setkala se svým manželem Štefanem.

Poslední laureátkou Cen Paměti národa 2018 je Helena Kociánová, jejíž život se změnil, když poradila známému jak se spojit s převaděčem. Pro tehdy osmnáctiletou prodavačku si zanedlouho přišla Státní bezpečnost. Helenu vyslýchali celé tři dny v chatě StB. Požadovali jména členů protistátní skupiny, kterou vedl muž se stejnou adresou bydliště jako Helena. Dívka však neměla o existenci skupiny ponětí. Přesto byla převezena do Bratislavy, kde byla znovu vyslýchána. Výslech byl přerušen Heleninou náhlou hospitalizací. Kvůli chladné cele a nevhodným podmínkám prodělala dívka těžký zánět ledvin, který byl navíc chybně diagnostikován. V roce 1952 se konal vykonstruovaný proces, do kterého byla Helena neprávem zapojena. Byla odsouzena k pěti letům vězení. V roce 1955 přišla nehodě v pracovním táboře Želiezovce o nohu. Pomáhala tenkrát starší spolu-vězenkyni s obsluhou mlátičky. Stroj byl však nedostatečně zabezpečen a Helena spadla dovnitř. Helena Kociánová se dostala na svobodu v roce 1956, provdala se za svou dětskou lásku Karola Kociána, se kterým vychovala dva syny.

Letošní laureáti převezmou za své odvážné činy pamětní medaile, které neziskové organizaci Post Bellum věnovala Národní Pokladnice již podruhé. Motiv pro medaile zpracoval proslulý český sochař a medailér Vladimír Oppl. Umělec je autorem mnoha slavných mincovních motivů, např. české dvacetikoruny vč. zbrusu nových ražeb s Rašínem a Masarykem, představených v rámci 100. výročí Československa.

Přední stranu medaile zdobí lví hlava, která symbolizuje sílu, odvahu a odhodlání. Na zadní straně je vyraženo logo neziskové organizace Post Bellum. Medaile jsou vyraženy z ryzího stříbra speciální metodou, která jim dodává starožitný vzhled.

Galavečerem v Národním divadle provede moderátor Martin Veselovský. Diváci se mohou těšit nejen na krátké dokumenty o oceněných osobnostech, ale také na vystoupení symfonického orchestru, složeného ze studentů konzervatoří a hudebních škol nebo na pěvecká vystoupení.

Přímý přenos z Národního divadla bude přenášet 17. listopadu od 20:00 Česká televize, Český rozhlas Plus a Slovenská televízia.

Kontakt pro média

Kateřina Škabradová

PR Manager Národní Pokladnice

+ 420 607 035 728, katerina.skabradova@samlerhuset.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Související témata