Alena Schillerová: Stojíme nohama na zemi

V minulém Týdnu mi byly v komentáři „Máme svoje predikce“ připsány některé výroky, které jsem buď vůbec nepoužila, nebo byly vytrženy z kontextu. Tyto zkreslené výroky byly následně autorem podrobně rozebrány a notně zkritizovány, abychom já i kolegové z Ministerstva financí z celého článku vyšli jako ekonomičtí mystifikátoři a „nemehla“. Nikdy jsem nezpochybňovala makroekonomické predikce ostatních pracovišť ani jsem proti nim neargumentovala údajně optimistickou prognózou Ministerstva financí, abych ekonomický vývoj „malovana na růžovo“. Ostatně to by ani nedávalo smysl, protože například v porovnání s aktuální prognózou ČNB počítá Ministerstvo financí pro roky 2019 a 2020 s pomalejším růstem ekonomiky (o 0,4 p. b. v roce 2019 a o 0,6 p. b. v roce 2020).

Pokud autor zpochybňuje schopnost a nezávislost odborného aparátu Ministerstva financí, snad pro něj jistou záruku představuje alespoň Výbor pro rozpočtové prognózy, který je složen z externích odborníků z bankovního sektoru a akademické půdy. Ten na svém srpnovém zasedání ohodnotil naši červencovou predikci jako realistickou. Celkem osm členů Výboru považovalo naši predikci za realistickou. Nikdo z nás samozřejmě nemá křišťálovou kouli, ale dovoluji si zdůraznit, že žádná relevantní tuzemská instituce v současné době s opakováním podobných událostí jako v roce 2009, kde autor vidí paralelu se současným vývojem, nepočítá.

Zpomalení meziročního růstu ekonomiky ve 2. čtvrtletí 2018 Ministerstvo očekávalo. Není ale pravda, že české hospodářství ve 2. čtvrtletí dosáhlo svého vrcholu, jak se tvrdí v článku. Mezičtvrtletní růst HDP se zrychlil z 0,5 % v 1. čtvrtletí 2018 na 0,7 %, pokles meziroční dynamiky z 3,4 % na 2,7 % byl dán vysokou srovnávací základnou. Predikce navíc pro 2. polovinu letošního roku počítá se zrychlením jak mezičtvrtletního, tak meziročního růstu HDP. Pro roky 2019 až 2021 pak predikce pracuje se scénářem postupného zpomalování hospodářského růstu.

Nastavení fiskální politiky je v současné době značně odlišné od situace v letech 2007 a 2008. Zatímco v roce 2007 dosáhlo strukturální saldo (tedy saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu) hodnoty -1,9 % HDP a v roce 2008 -3,2 % HDP, v posledních letech jsme se pohybovali od -0,8 % HDP v roce 2014 na +1,1 % HDP v roce 2017. Jinými slovy, zatímco před krizí v roce 2009 byly veřejné finance nastaveny velmi „expanzivně“ a navíc mezi roky 2007 a 2008 dále stimulovaly růst, v současné době jsou strukturálně přebytkové a navíc, v souladu s ekonomickou teorií, restriktivní, v letošním roce čekáme spíše neutrální působení. A možná by stálo za to přidat ještě jednu informaci. Zatímco saldo státního rozpočtu v akruální metodice v roce 2008 bylo -66 mld. Kč, v roce 2017 bylo poprvé v historii ČR přebytkové ve výši cca 11 mld. Kč.

Tvrzení, že se Ministerstvo financí v ničem nepoučilo, že české veřejné finance promrhaly celou dekádu nebo že ignorujeme ekonomickou realitu, zkrátka a dobře nemá oporu v žádných skutečných číslech. Není to fér. Stejně jako komukoliv do úst vkládat neexistující výroky. Ale pěkně to do sebe zapadá.

Alena Schillerová, ministryně financí