Česká republika ratifikovala v úterý 11. září 2018 dodatek k trestněprávní úmluvě Rady Evropy o korupci rozhodců v arbitrážním řízení a porotců v řízení před soudem a o korupci úředních osob. Původní záměr pracovní skupiny států Rady Evropy z roku 2003 o trestání korupce mimo jiné při volbách, o korupci členů nevládních organizací nebo o vydírání veřejnými činiteli zůstal nenaplněn.
Rada Evropy oznámila ratifikace na svých stránkách. Dodatek vstoupí v České republice v účinnost od 1. ledna 2019. Dodržování Úmluvy a dodatku monitoruje skupinu států proti korupci při Radě Evropy GRECO.
Česká republika se zavázala trestně stíhat korupci rozhodců v domácích i mezinárodních arbitrážích. Rovněž by podle dodatku k úmluvě o korupci měla být trestně stíhána korupce porotců v řízení před soudem. V ČR žádní porotci v řízení před soudem nefigurují a jejich definice neexistuje. Podle důvodové zprávy Rady Evropy zprávy k Dodatku si měli jednotlivé státy převést definice tak, aby odpovídali v Dodatku popsaném postavení dotčených osob.
O věci Česká justice informovala už v souvislosti s chystaným podpisem dodatku v červnu 2017. „Podle předkládací zprávy české vládě stát všechny články Úmluvy a jejího dodatku už plně provedl v českém právním řádu, takže není nutné české právo doplňovat. Není ani podstatné, že tuzemští rozhodci nejsou považováni za úřední osoby na rozdíl od porotců nebo rybářské a myslivecké stráže.“
Smysl záměru z roku 2003 byl jiný
Dle textu Úmluvy se smluvní strany zavazují kriminalizovat aktivní i pasivní korupci úředních osob, cizích a mezinárodních úředních osob, členů národních či nadnárodních parlamentů a národních, cizích či mezinárodních soudců. Úmluva se též zabývá dalšími substantivními či procesními záležitostmi, jako je jurisdikce, sankce, odpovědnost právnických osob, atd., uvádí se v loňském materiálu.
Dodatek podepsal ministr spravedlnosti Robert Pelikán loni v listopadu. Vznikl v roce 2003 a podle jeho textu byl původní záměr „silnější“. Podle důvodové zprávy debatovala pracovní skupina států pro trestní právo GMCP před navržením Úmluvy na několika jednáních oblasti korupce, které by měl dodatek postihnout. „Jmenovitě jde o korupční chování nebo o korupci, která může být vzniknout v oblastech: nelegální akvizice nebo nelegální akvizice úroků, insider trading, vydírání veřejným činitelem, nezákonné obohacení, korupce členů nevládních organizací, korupce sportovních rozhodčích a nákup a prodej hlasů,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě z roku 2003 k Dodatku.
Původní důvodová zpráva z roku 2003 rovněž předpokládala, že jednotlivé státy Úmluvy si sami v domácím právním řádu definují „neoprávněnou výhodu“. „Pro účely protokolu znamená ,neoprávněná výhoda´něco, co příjemce není právně oprávněný obdržet nebo přijmout,“ uvádí se v původní důvodové zprávě. Český trestní řád ale neoprávněnou výhodu nijak nedefinuje, naopak toto sousloví používá pro definici úplatku. „Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.“
Neexistenci definice korupce nahrazují soudy výkladem
Právě tak český trestní zákon stále nezná definici korupce a postupuje cestou vyjmenování konkrétních trestních jednání. Co je věc veřejného zájmu, co je neoprávněná výhoda a co je korupce proto vykládají v České republice soudci a rozhodují o tom soudy. Jde o důsledek spojování různých právních systémů členských zemí Rady Evropy, především v anglosaském systému, odkud popisování jevu korupce pochází, je za korupci považováno každé „nesprávné“ a někdy i nemorální jednání nebo nesprávný úřední postup a vadné chování či zneužívání postavení ve snaze dosáhnout zisk.
Dodatek k trestněprávní úmluvě o korupci podepsalo do dnešního dne 44 členských států Rady Evropy a Bělorusko. Mezi prvními signatáři dodatku v roce 2005 byly mimo jiné Albánie, Velká Británie, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko nebo Norsko. Dodatek dosud neratifikovaly Itále, Rusko a Estonsko.
(ire)
