Milník v pasivním investování: Fidelity jde na nulu. Kdo se přidá?

Od té doby, co Vanguard přišel v roce 1975 s prvním retailovým investičním fondem, který kopíroval indexy akciových trhů, přiškrtily tyto „pasivní“ fondy marže a zisky celého odvětví správy aktiv. Prvního srpna došel tento trend do finiše. Fidelity, bostonská firma na aktivní investování, čtvrtá největší ve svém oboru, spustila dva nové fondy s nulovými náklady a bez povinnosti minimálního vkladu. Nulový poměr nákladů (neboli čisté náklady pro investora) brzy otřese celým odvětvím, které už tak procházelo značnou strukturální proměnou.

U konkurence Fidelity to hned začalo vřít. Akcie BlackRock, světově největšího správce aktiv a největšího poskytovatele pasivních ETF, zavřely ten den o 4,7 % nižší. Podobně akcie Invesca, čtvrtého největšího poskytovatele ETF, klesly o 4,2 % a akcie State Street, který má kromě správy aktiv mnoho dalších podnikatelských aktivit, klesly o 1,2 %.

Konkurence už tak dotlačila poplatky z fondů a ETF sledujících indexy na velmi nízké ceny. Poplatky za fondy u firem Vanguard a Charles Schwab, které se nejvíce podobají těm novým od Fidelity, jsou jen 0,14 %, respektive 0,09 %. ETF stojí ještě méně, a to 0,04 %, respektive 0,03 %.

Pokud Fidelity nevybírá z nových fondů žádné poplatky, bude muset mít jiný způsob, jak si vydělat, jako např. půjčováním akcií investorům na short. Také může tyto neziskové fondy zavádět v naději, že tak přiláká více investorů, kteří nakonec přejdou na jejich další produkty. A aby byla firma ještě atraktivnější, snížila poplatky svých současných akciových a dluhopisových fondů o asi třetinu, což ušetří investorům 47 mil. ročně, a zrušila minimální investice. Určitě doufá, že bude schopná prodat zákazníkům lukrativnější produkty, jako třeba finanční poradenství.

To, že první firmou, která šla až na nulu, byla Fidelity, je celkem překvapivé. Její reputace byla založena na její dovednosti vybírat akcie. Tento krok tedy dokazuje, jak moc aktivní správa akcií trpí. V průměru 87 % aktivně spravovaných amerických akciových fondů nedosáhlo za posledních deset let na jejich benchmarkové indexy. Průměrné poplatky za aktivní správu byly 0,57 %.

Správci činných aktiv se snaží reagovat na tlak pasivních fondů konsolidací. Příkladem může být fúze mezi Janus, americkým fondem, a Henderson, anglo-australskou firmou, anebo v Británii mezi Aberdeen Investments a Standard Life. Ale o přesunu k pasivní správě, která podle některých odhadů tvoří až polovinu všech aktiv ve správě amerických akciových fondů, nemůže být ještě řeč. Krok Fidelity pravděpodobně vyvolá další konsolidaci mezi poskytovateli pasivních fondů, přestože už tak je zde spoustu gigantů. Nakonec mít slušný zisk z činností, jako je půjčování akcií na short, znamená podnikat ve velkém.

V posledních letech Fidelity přicházela o příjmy ve prospěch svých rivalů, kteří k přesunu na pasivní investování a ke škrcení nákladů přistoupili již dříve. Už se ale začíná přeorientovávat. V červnu teklo čistých 5,6 miliard dolarů do pasivních fondů a z aktivních strategií odtékalo 2,6 miliard dolarů. Nový trend fondů s nulovými náklady zajisté tento trend ještě urychlí.

Cenové války ve správě aktiv už byly nemilosrdné. Půjde někdo ke zdi? Přinejmenším je těžké si představit, že rivalové Fidelity mohou snižování nebo dokonce odstraňování svých poplatků odolat. Jak dokazují běžné účty, jakmile se začne něco dávat zadarmo, je velmi těžké za to zase začít vybírat.

Zdroj: The Economist