Ranní glosa: Napětí na trhu práce se dále stupňuje

Tuzemským firmám stále více chybějí zaměstnanci a červencové mírné zvýšení nezaměstnanosti v tomto směru nepřinese žádnou změnu. Nárůst počtu nezaměstnaných na začátku prázdnin je v podstatě vždy jen krátkodobou záležitostí spojenou mimo jiné s příchodem absolventů na trh práce, kteří poté co se rozkoukají, si rychle práci najdou. Proto by titulky o zvýšené nezaměstnanosti neměly vlastně ani nikoho vzrušovat. Obrovský převis volných pracovních míst na trhu práce totiž přetrvá až do příští recese, takže několik málo tisíc nezaměstnaných navíc s ním vlastně ani nic udělat nemůže.

Jak ukazují průběžné statistiky, volných pracovních míst nadále přibývá a jejich počet už překonal 300 tisíc. Při už tak rekordní zaměstnanosti a minimální nezaměstnanosti firmy nemají kde brát a nedostatek zaměstnanců se pro ně stal největší překážkou pro další rozvoj. V průmyslu se tento problém dotýká, podle průzkumů statistického úřadu 37 % firem, ve stavebnictví 29 %. Poptávají se přitom stále ty samé profese, jen počty nabízených míst se stabilně zvyšují. Největší zájem je dlouhodobě o montážní dělníky, kteří si nyní mohou vybírat z více než 40 tisíc volných míst, zatímco ještě před rokem bylo těchto volných pozic jen zhruba 12 tisíc.

Chybějící zaměstnanci na jedné straně a rostoucí zakázky na druhé nutí firmy občas odmítat objednávky, ale mnohem výrazněji zvyšovat mzdy. Rok 2018 se z tohoto pohledu nejspíše stane rokem, kdy mzdy porostou nejrychleji za posledních 18 let, a to jak nominální, tak reálné. Sama centrální banka, která si velmi pečlivě přehřívajícího trhu práce všímá, ve své prognóze počítá s nominálním zvýšením mezd o 8,6 %, respektive s reálnými 6,4 %. A to jsou už čísla, která se nemohou časem nepromítnout do vývoje inflace – ať už té poptávkové nebo především té tzv. nákladové. Proto data z trhu práce sehrávají vedle inflace a kurzu koruny důležitou roli při rozhodování bankovní rady o zvýšení úrokových sazeb a další zpřísňování měnové politiky tak přímo podporují. A co zbývá firmám potýkajícím se s nedostatkem lidí? Mohou spoléhat na pracovní migranty, tlačit na produktivitu, nabízet kratší úvazky, oslovovat seniory, nicméně především musejí ve vlastním zájmu investovat, protože tak velký nedostatek lidí, jaký česká ekonomika v posledních letech zažívá, žádné uvedené opatření – kromě investic – nevyřeší.