Rozbřesk: Černého Petra střední Evropy přebral zlotý. Čínský jüan nemůže najít dno

Podle Donalda Trumpa je “Evropa stejně špatná jako Čína, jen trochu menší”. “Mohou k nám vyvážet Mercedesy a naše auta nechtějí”, doplnil svoji stížnost Donald Trump. To vyvolalo na trzích obavy z blížícího se zavedení cel na dovoz evropských aut. Německo v tandemu se střední Evropou je přitom největším vývozcem aut na světě, i proto výhružku nikdo nebere na lehkou váhu. Evropská komise poslala na začátku týdne do Washingtonu detailní zprávu vysvětlující Donaldu Trumpovi, proč na zavedení cel bude bit především on sám a jeho voliči. Proč?
 
Evropské automobilky přímo v USA vyrobí ročně v tamních továrnách skoro tři miliony automobilů, což je více než čtvrtina amerického trhu. I takové značky jako Chrysler jsou dnes ostatně evropské. A jsou většinou podobně jako američtí nebo japonští konkurenti na americkém trhu závislí na dovozech řady komponentů a technologií. Vyšší cla by proto automobily na americkém trhu zdražila, mohla by omezit investice automobilek a ve finále i ohrozit pracovní místa. Navíc značnou část produkce, kterou německé automobilky v USA (za pomoci dovozů z Evropy) vyrobí, následně exportují dál do třetích zemí. Automobilka BMW v tomto ohledu psala dopis do Washingtonu sama. Je totiž největším vývozcem aut z USA do Japonska. Její továrna v jižní Kalifornii, která vyrábí modely X, více jak tři čtvrtiny produkce pošle za hranice USA. I proto Evropská komise počítá s tím, že by dodatečná cla v celkové výši 25 % (na automobily a automobilové součásti) měla nakonec negativní dopad na americký HDP okolo 14 mld. USD a navíc by vůbec nevylepšila obchodní bilanci USA.
Argumenty nejsou v tomto směru nijak přibarvované, a pokud je americká administrativa svému prezidentovi vysvětlí, mohl by i jinak roztržitý Trump ve svém proti-evropském tažení trochu přibrzdit. Vidina zavřených evropských továren v USA pro něj dozajista příliš lákavá nebude.

TRHY

CZK a dluhopisy
Česká koruna oslabila vůči euru a drží se dál nad 26,00 EUR/CZK. Rozvíjející trhy i nadále neprožívají veselé časy - pod povolebním tlakem je mexické peso a v našem regionu táhne ztráty polský zlotý, který se bojí střetu s EK ohledně justiční reformy. Střední Evropě může trochu prospět volnější atmosféra na německé politické scéně, naopak ale může mít i nadále těžkou hlavu z vyhrocené obchodní rétoriky mezi USA a EU. Proto koruna i nadále zůstane pod tlakem a může ve finále zkusit testovat 26,20 EUR/CZK.

Zahraniční forex
Euro si dnes po ránu ulevilo, neboť německá vládní koalice se prozatím nerozpadá. Strany CDU a CSU reprezentované kancléřkou Merkelovou a ministrem vnitra Seehoferem nakonec našly v otázce zřizování záchytných center pro migranty konsensus, takže koalice snad nějakou dobu ještě vydrží.

Eurodolar by se tak konečně mohl začít více věnovat makroekonomickým zprávám - jako například večernímu zveřejnění podrobného zápisu z posledního zasedání Fedu.

Veselo je každopádně na měnových trzích v emerging markets, kam, jak se bohužel v poslední době ukazuje, patří i střední Evropa. Problémy má po prezidentských volbách mexické peso, přičemž asi největší globální hrozbou jsou trable čínského juanu, který je stále více nervózní z obchodní války USA-Čína a slábne.

Ve střední Evropě pak převzal štafetu problémové měny zlotý, když se EUR/PLN přehoupl přes hodnotu 4,40. Zlotému zatopila nižší než očekávaná červnová inflace (zůstala pod 2 %) a také opět kauza kontroverzní justiční reformy. Evropská komise totiž včera zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o nejvyšším soudu, které může skončit před evropským soudem. Podle EK zákon, který začne platit dnes, podkopává nezávislost soudnictví a Polsko tak porušuje unijní smlouvy. Polská vláda má měsíc na reakci, takže se můžeme dočkat další přestřelky Brusel-Varšava.

Ropa
Trumpovo prohlášení o dalším navýšení produkce ze strany Saúdské Arábie přece jen rezonuje ropným trhem a cena tak klesá pod hranici 78 USD/barel. Na druhou stranu, to stále není ani zdaleka cena, která by se americkému prezidentu zamlouvala. Ropnému trhu totiž nadále dominují zprávy o výpadcích produkce, a to nejen z Venezuely, ale nejnověji v objemu 800 tis. barelů denně také z Libye a v neposlední řadě v budoucnu rovněž z Íránu v důsledku amerických sankcí.

V následujících týdnech proto bude zásadní, nakolik je reálné zvýší produkce Saúdů a zda se k nim výraznějším nárůstem vlastní těžby připojí například Rusko. S ruským prezidentem Putinem bude totiž americký prezident Trump jednat osobně již za méně než dva týdny a otázka ropného trhu jistě přijde na přetřes.

Akcie
Akcie v zámoří vstoupily do nového týdne poněkud smíšeně. Technologický Nasdaq se vydal proti proudu a vytáhl to do zelených čísel (+0,4 %). Zbylé dva indexy uzavřely poblíž pátečních hodnot a jen o jednu desetinu utekly červenému teritoriu. Index Nasdaq napovídá, že nejlépe se včera vedlo technologiím +0,8 %. Druhou příčku zaujal finanční sektor +0,4 % a nakonec průmyslový sektor +0,1 %. Naopak do záporu otočil energetický sektor -1,4 %, zpracování materiálů -0,5 % a spotřební zboží -0,6 %. Jmenovitě stojí za zmínku akcie Twitter +3,05 %, NVIDIA +2,3 % a Micron Tech +3,9 %. Neobvyklou jízdu naopak zažili akcionáři společnosti Tesla, jejíž akcie startovaly plus pět procent, aby nakonec uzavřely -2,3 %. Akcie GE vyřazené z indexu SP 500 klesly o 1,98 %.