Rozbřesk: Další rok s deficitem. Ropa Brent u 75 dolarů

Ačkoliv se české ekonomice velmi dobře daří a daňové příjmy narůstají, má státní rozpočet v letošním a stejně tak i v příštím roce hospodařit se schodkem 50 mld. korun. Alespoň s tím počítá návrh rozpočtu pro následující rok, který je postaven na více než tříprocentním růstu HDP, rekordně nízké nezaměstnanosti a solidním růstu mezd v ekonomice.

Příjmy i výdaje mají vzrůst o více než osm procent, což znamená v obou případech více než sto miliard navíc. A kam tyto dodatečné miliardy půjdou? V první řadě na sociální dávky, něco do školství a ve třetí řadě dvě desítky miliard také do investic. Tedy pokud se takto podaří veřejné investice skutečně konečně rozjet. Prozatím to byly právě nevyčerpané peníze na investice, které vylepšovaly celkové výsledky veřejných rozpočtů (tj. nejenom toho státního) v posledních letech. Nižší deficit, respektive přebytek rozpočtů za cenu neinvestování. S ohledem na stav tuzemské dopravní infrastruktury nešlo o něco až tak pozitivního. Takže se alespoň v tomto případě můžeme nechat příští rok – snad příjemně – překvapit, protože na základě dosavadního vývoje letošního státního rozpočtu to zatím na velké investice až tak nevypadá.

A jak vlastně vypadá hospodaření státu v letošním roce? Za prvních pět měsíců skončil rozpočet se schodkem 23 mld. korun. Celkově se příjmy i výdaje příliš neodchylují od plánu, nicméně při pohledu do detailu je zatím vidět zpoždění ve výběru daní z příjmu vykompenzované vyššími příjmy z EU. Rozpočet tak či tak nejspíše s deficitem letos skončí, i když díky dalším zálohám na daně z příjmu se mu podaří dohnat mírný skluz v příjmech. Současně se tento deficit odrazí ve vyšším státním dluhu, který však v poměru k HDP opět poklesne a ČR zůstane jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Na druhou stranu je otázkou, nakolik je deficitní hospodaření v době ekonomického boomu zrovna dobrou vizitkou ČR. Zvlášť pokud jde větší část deficitu takříkajíc do spotřeby.

TRHY
CZK a dluhopisy
Korunu i nadále blízkost zasedání bankovní rady a „hrozba“ dalšího zvýšení úrokových sazeb ponechává chladnou. Včera se opět vrátila nad hranici 25,80 EUR/CZK a opět se tak vzdálila od optimistické prognózy centrální banky. Šedesát haléřů nad modelem není zrovna něco, co bude i nadále ČNB přehlížet. O to více platí, čím je koruna slabší, tím bude ČNB ochotnější. Alespoň z pohledu modelu. Trh to však zatím nejspíše neuklidní.

Dlouhé výnosy na dluhopisovém trhu se pohybují v blízkosti čtyřletých maxim a trh čeká další várka nových dluhopisů. Tentokrát půjde o tří až jedenáctileté papíry v celkovém objemu 19 mld. korun. Od začátku roku MF už prodalo bondy za více než 154 mld. korun.

Zahraniční forex
Strach z obchodních válek a opět holubičí komentáře prezidenta ECB Draghiho zatlačily eurodolar včera k hranici 1,15. Téma obchodních válek by mohlo trochu ustoupit do pozadí, což by při absenci důležitějších dat mohlo euru pomoci smazat část ztrát.

Maďarský forint včera zažil volatilní seanci, když měnový pár EUR/HUF se dokonce dotkl hranice 325, aby následně prudce zkorigoval. Těmi rozhodujícími momenty bylo zveřejnění výstupů ze zasedání MNB. Mezníkem bylo zveřejnění komentáře MNB, který se nesl v méně holubičím duchu než ten minulý. MNB nyní připouští, že současné uvolněné měnové podmínky nemohou vydržet na celém horizontu měnové politiky (5-8 kvartálů dopředu). Celkové vzato však velmi uvolněná politika MNB (včetně všech nestandardních kroků) zůstává v platnosti a bude pro forint střednědobým nebezpečím.

Ropa
Cena ropy Brent se tři dny před klíčovým zasedáním OPEC+ stabilizovala na úrovni 75 USD/barel. Zprávy z Vídně, kde již probíhají odborné semináře členských zemí kartelu, nadále hovoří o nekompromisní pozici Íránu, který odmítá i mírné navýšení produkce. Tomuto přístupu se nelze úplně divit, neboť sám Írán nebude mít v důsledku amerických sankcí kapacitu produkci navýšit a jeho jediná šance na vyšší příjmy z prodeje ropy je skrze její vyšší cenu. A té logicky růst produkce ostatních států kartelu přát nebude.

V této chvíli se nicméně zdá, že Írán tahá za kratší konec a nic mu není platná ani mini-aliance s kolabující Venezuelou. Saúdská Arábie sice bude chtít dle všeho dosáhnout konsensu napříč zeměmi OPEC+, který by mohl představovat postupné navyšování produkce v řádech statisíců barelů denně. Pokud se to ale nepodaří a ani na relativně mírném nárůstu produkce shoda panovat nebude, pak pro ní (a Rusko) nebude problém jednat bez ohledu na ostatní partnery. Koneckonců nebylo by to poprvé…

Akcie
Hlavní americké trhy včera zavřely se ztrátou. Index Dow Jones výrazně ztrácel a zavřel s celkovou ztrátou 1,15 %. Lépe se dařilo širšímu indexu S&P 500, který zavřel o 0,40 % slabší a obdobně zakončil den i technologický index Nasdaq, který zavřel se ztrátou 0,28 %.