Proč se centrální banky nemusí připravovat na recesi zvyšováním sazeb (Ozvěny trhu)

Americká centrální banka podruhé v tomto roce zvýšila sazby, a už se ozývají hlasy, že by si i ECB měla pospíšit. Argumentují, že budou-li úrokové sazby vyšší, budou se mít centrální banky odkud odrazit v případě ekonomického zpomalení. Jako kdyby měly teď brzdit rozjetý vlak, aby mohly později šlápnout na plyn. Avšak i při současném zvyšování podle své projekce bude Fed na předpokládané přirozené úrokové sazbě tak za dva roky. S velkou pravděpodobností v té době už teď nejdelší ekonomický cyklus skončí a americká ekonomika bude ve fázi zpomalení. To znamená, že Fed bude muset sazby v té době znovu snižovat.

Vezmeme-li v úvahu všech sedm cyklů od roku 1960, v každém průměrně klesla sazba o pět procentních bodů. Při té další bankéři nebudou mít tolik prostoru. Nicméně trend současné literatury zpochybňuje symetrii ekonomického cyklu a boří hypotézu, že měnová politika nemá dlouhodobý vliv na výkon ekonomiky. Empirická evidence ukazuje, že změny v míře nezaměstnanosti nejsou symetrické. Zatímco nezaměstnanost může svou přirozenou míru významně přerůst, pod ní klesá jenom mírně a zřídka. Avšak její přirozenou míru snižují investice, jejichž realizaci právě napomáhají nízké úrokové sazby. Tudíž delší období uvolněné politiky nemusí být na škodu, nesmí však ekonomiku výrazně vyvézt z rovnováhy. 

Související témata