Umělá inteligence se vymyká kontrole, tvrdí kanadský vědec

Yoshua Bengio neskrývá své obavy. Veřejnost sice tohoto vědce příliš nezná, Bengio je však světovou hvězdou na poli výzkumu umělé inteligence (AI). Jeho práce změnila náš každodenní život. Bez něj a dalších průkopníků v této oblasti bychom neměli systémy rozpoznávání řeči, jako je ten ve virtuálním asistentovi Siri, automatické překladače Googlu nebo v budoucnu samořízená vozidla. Umělá inteligence se však rychle vyvíjí a vymyká se jakékoli kontrole, tvrdí kanadský expert v reportáži, kterou o něm přinesl francouzský týdeník L´Express.
 
"Společnost nepostupuje kupředu stejně rychle jako technologie, v sázce je přitom hodně," řekl Bengio, který stojí v čele montrealského institutu pro strojové učení MILA.

"Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci? Necháme policii a soudy, aby se řídily algoritmy předpovídajícími riziko zločinu při zatýkání nebo souzení občanů? O všech těchto otázkách je třeba debatovat," soudí rodák z Francie, jenž podle L´Express dosud odmítal všechny nabídky gigantů ze Silicon Valley, aby se mohl věnovat univerzitnímu výzkumu.

Studie zveřejněná na posledním ekonomickém fóru v Davosu podle L´Express předpovídá, že v příštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1 milionu lidí. "Důsledky budou nesmírné," souhlasí Jean-François Gagné, generální ředitel start-upu Element AI, který založil spolu s Bengiem. Firma pomáhá podnikům přizpůsobovat se umělé inteligenci.

Bengio se obává, že ve společnosti vznikne vůči umělé inteligenci odpor a lidé ji začnou odmítat. "Přitom tato technologická revoluce rovněž otevírá cestu k růstu," míní vědec.

Kanadský počítačový expert se spolu s Francouzem Yannem LeCunem a Britem Geoffreym Hintonem na konci 90. let začal věnovat oblasti, jíž se jiní vědci nezabývali - metodě strojového učení nazývané deep learning. Metoda se inspirovala fungováním lidského mozku - sítě umělých neuronů přijímají a analyzují informace, a když jich vstřebají dostatek, mohou být "vycvičeny" k tomu, aby rozpoznávaly obrazy, zvuky nebo text, píše L´Express.

Práce trojice vědců se stala základem mnoha projektů Googlu, Applu, Facebooku nebo Amazonu, tedy firem, které mají k dispozici miliardy uživatelských údajů.