Zástupci KSČM na tiskové konferenci Foto: KSČM

Komunisté navrhují plošný zákon o bezplatné právní pomoci včetně zastoupení před soudy

Plošný zákon o právní pomoci na náklady státu včetně ustanovení zástupce pro jednání před všemi soudy navrhli tři poslanci KSČM. O ustanovení právního zástupce na náklady státu by měl rozhodovat soud, jehož rozhodnutím zaplatí náklady advokáta ministerstvo spravedlnosti. Žadatel o pomoc by prokázal majetkové poměry, při jejich změně by právní zastoupení doplatil. Nově by se právní pomoc hrazená státem měla vztahovat i na rozhodčí řízení.

Návrh „zákona o právní pomoci“ předkládají poslanci KSČM Stanislav Grospič, Hana Aulická Jírovcová a Pavel Kováčik. K samotnému návrhu vypracovali poslanci provázané novely všech souvisejících zákonů, kterých by se nový zákon dotkl: trestního řádu, občanského soudního řádu, zákona o Ústavním soudu, správního řádu, zákona o advokacii a zákona o rozhodčím řízení.

Nejednotná úprava a široká úvaha

Poslanci svůj návrh opírají o právo dané Ústavou a Listinou, které zakotvují právo na právní pomoc „v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení“. Podle čl. 40 odst. 3 věty třetí Listiny základních práv a svobod zákon stanoví, ve kterých případech má v trestním řízení obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.

Podle poslanců je současná právní úprava roztříštěná a bezzubá: „Platná právní úprava poskytování bezplatné právní pomoci v zásadě umožňuje a je též v praxi realizována. Platná právní úprava je však roztříštěná, ne vždy jednotná a ve svých důsledcích poskytuje orgánům, které mají rozhodovat o poskytnutí bezplatné právní pomoci (obhajoby) neúměrně široké uvážení,“ vysvětlují v úvodu důvodové zprávy komunisté a jmenují řady smluv a zákonů, podle kterých se za různých okolností bezplatná právní pomoc realizuje.

Bezplatnou právní pomoc nyní podle zákona poskytuje nyní Česká advokátní komora formou právních porad. Této úpravě předcházel spor o to, zda právní pomoc mohou poskytovat také studenti nebo neziskové organizace bez advokátní zkoušky a zápisu v seznamu advokátů.
K tomu převážilo negativní stanovisko, neboť takové osoby nenesou za právní pomoc nebo zastoupení před soudem zákonnou odpovědnost. Podobnou právní pomoc rovněž poskytuje Exekutorská komora.

Odpovědnost či kvalitu právního zastoupení však komunistický návrh vůbec nemusí řešit, protože hned v úvodu stanoví, že  každý má právo na  přidělení advokáta od České advokátní komory:  „Ten, kdo se nemůže domoci jiné formy právní pomoci, zejména udělení právní porady nebo sepsání listiny, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu podle zvláštního právního předpisu určila k poskytnutí právních služeb advokáta.“ Pomoc advokáta i pro podání vysvětlení V komunistickém návrhu nejde jen o „krátkou poradu“: „Každý má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na poskytnutí právní pomoci v řízení a) před obecným soudem, včetně správního soudnictví, b) o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem,…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová