Evropské ekonomice hraje vše do karet (Speciální analýzy)

Ekonomika eurozóny v prvním kvartále klopýtla. V následujících čtvrtletích si však udrží pevný krok. Pomalejší dynamika HDP v Q1 18 byla dána souhrou několika mimořádných nepříznivých faktorů, které by se ve zbytku roku neměly opakovat. Růstu naopak nahrává politika Evropské centrální banky, volnější fiskální politika (především v Německu) i příznivá situace na trhu práce. Dobře se vyvíjí i globální poptávka. Firmy již mají poptávku problém uspokojovat, což se projevuje v růstu investic. Po osmi letech propadů se konečně zotavil i stavební sektor eurozóny. V následujících čtvrtletích se tedy dynamika HDP podle naší prognózy zvedne k úrovním okolo 0,6 % q/q.

Podle předběžných údajů si ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku připsala 0,4 % q/q. Ve srovnání s předchozími kvartály, kdy růst dosáhl čtyřikrát po sobě úrovně 0,7 % q/q,  se jedná o citelné zpomalení. Naštěstí však nejde o změnu trendu ale o souhru působení několika mimořádných nepříznivých faktorů a také o jistou normalizaci dynamiky HDP. V prvním čtvrtletí zasáhlo eurozónu výrazně nepříznivé počasí, chřipková epidemie, dřívější načasování Velikonoc i stávky spojené se mzdovými vyjednáváními (především v Německu). To se pak vše odrazilo v horším výkonu ekonomiky. Strukturu HDP zatím ještě neznáme. Ta bude zveřejněna až koncem května. Předpokládáme však, že hlavním zdrojem růstu zůstala v Q1 18 spotřeba domácností. Významným motorem zůstávají i investice. Příspěvek čistých exportů byl zřejmě pouze marginální, zatímco zásoby podle našeho odhadu poklesly.

Indikátory důvěry naznačují, že vyhlídky ekonomiky eurozóny jsou příznivé. Ekonomický sentiment dosáhl podle průzkumu Evropské komise v dubnu 112,7 bodu, což by bylo konsistentní s růstem HDP v Q2 18 o 0,60-0,65 %. To je i v souladu s naší prognózou. Indikátory PMI si sice pohoršily, ale i tak kompozitní PMI dopovídá 0,5% růstu HDP za Q2 18. Od prosince se v kladných hodnotách drží i spotřebitelská důvěra, která se do černých čísel vyšplhala poprvé od roku 2011. Spotřebitelům zlepšuje náladu nízká inflace, uvolněná fiskální politika i klesající míra nezaměstnanosti (8,5 % v březnu).

Na to, že bude pokračovat i růst investic, poukazují průzkumy mezi podnikateli, kteří se začínají potýkat s nedostatečnou kapacitou. Dobré zprávy přicházejí i ze stavebního sektoru, který v loňském roce po osmi letech propadů konečně narazil na své dno a v současné době vykazuje jasné známky oživení (výrazně roste počet vydaných stavebních povolení, a to rezidenčních, nerezidenčních i infrastrukturních). Ekonomika eurozóny si tak podle naší prognózy v letošním roce udrží 2,5% dynamiku z roku 2017. Ekonomické dopady ochranářské politiky Donalda Trumpa na eurozónu byly zatím minimální. Výraznější zpomalení hospodářského růstu by podle našeho názoru muselo být vyvoláno zásadnějším externím šokem, který v tuto chvíli nepředpokládáme. V letech 2019-2020 však růst ekonomiky eurozóny zpomalí v důsledku námi předpokládané recese v USA a negativních dopadů Brexitu (v 2019 na 1,5 %, v 2020 na 0,6 %). Do té doby by však měla mít eurozóna na růžích ustláno.