Skončí oživení globální ekonomiky růstem sazeb, který spustí dluhovou krizi?
Společnost Pimco už za dob, kdy v ní vládl „dluhopisový král“, ráda přicházela s novými koncepty. Mimo jiné tak v pokrizových letech začala hovořit o novém normálu, který později trochu překřtila, ale princip zůstal nezměněn: Pohybujeme se v novém prostředí, které sebou kvůli řadě dlouhodobých faktorů nese pomalejší tempo reálného a nominálního růstu a také nižší sazby (reálné a nominální a to jak ty skutečné, tak rovnovážné). V jedné ze svých posledních analýz Pimco zauvažovalo nad tím, jak na sebe pasuje ne zrovna radostný dluhový vývoj ve světě a právě nověnormálový scénář vývoje v globální ekonomice.
Zhruba od poloviny roku 2016 trvá neobvykle silné a synchronizované globální oživení (které až nyní začíná mít trhliny v Evropě). Není tudíž divu, že relevance nového normálu začíná být některými zpochybňována. Nicméně Pimco si stojí na svém a poukazuje na to, že řada nověnormálových faktorů je stále ve hře. Mezi ně patří zejména geografický vývoj ve světě, který na jednu stranu snižuje potenciální výkon ekonomiky. A na stranu druhou by v této fázi vývoje měl zvyšovat touhu spořit – tudíž oslabovat poptávku (v ještě delším než dlouhém období by jí ale měl posilovat tak, jak budou důchodci své úspory čerpat).
Před časem jsem tu poukazoval na to, že dluhy sice rostou, ale tíha spojená s dluhovou službou (měřená relativně k příjmům) je nyní naopak na mimořádně nízkých úrovních. Příčinou jsou samozřejmě zejména nízké sazby, které snižují úrokové náklady. Z hlediska udržitelnosti a možných krizí je tedy klíčové, nakolik jsou sazby taženy dolů „uměle“ politikou centrálních bank a nakolik je jejich pokles přirozeným důsledkem pomalého pokrizového růstu (jinak řečeno, nakolik je dán poklesem sazeb přirozených, neutrálních).
Někteří zkázopravci varují, že pokud sazby nezůstanou dole donekonečna, přijde dluhová krize. Taková varování ale většinou ignorují onen vztah mezi sazbami a růstem. Relevantní by byla pouze v případě, kdy by růst sazeb svým negativním efektem zdaleka převýšil pozitivní dopad růstu ekonomiky a příjmů. Odhadovat, kam se přesně vývoj vydá, je cvičením pro celé analytické týmy, já se zde mohu vrátit k Pimcu, které tuto práci skutečně vykonalo ve formě následující úvahy. Jeho ekonomové použili jednoduchý vztah, který říká, že změna míry vládního zadlužení je dána výší průměrných sazeb u dluhu „i“, nominálním růstem HDP „g“, výší dluhů a primární rozpočtovou bilancí „pb“ (bilancí rozpočtu před platbou útokových nákladů): změna poměru dluhu k HDP = ( i - g ) x dluhy – pb.
Na základě tohoto vztahu Pimco určilo, jaké mohou být sazby, aby se míra zadlužení neměnila – stabilizovala. Výsledky jsou shrnuty v následující tabulce. Spojené státy by v základním scénáři utáhly průměrnou sazbu u svých dluhů ve výši 1,7 %, což by mělo znamenat, že Fed by mohl sazby zvedat jen na 0,8 %. Nejvíce utáhne Německo: průměrné sazby dluhu ve výši 5,5 %, ale dost také Itálie (3,2 %) a to zejména díky její vysoké primární bilanci (první řádek), která více než vyvažuje vysoké dluhy (druhý řádek) a relativně nízký potenciální růst (pátý řádek). Nejzranitelnější je z tohoto pohledu Japonsko, které nedokáže stabilizovat svůj dluh při růstu průměrných sazeb u dluhu nad záporných 0,7 %. Dolů jej táhne vše od primární bilance přes výši dluhů až po nízký potenciál.
Nejde samozřejmě o dokonalý nástroj, ale svou hodnotu má. Ukazuje, že při daných rozpočtových bilancích a potenciálním růstu tu většinou velký prostor pro dlouhodobou stabilizaci, či dokonce znatelné snižování dluhů neexistuje. Sazby by totiž musely být na hodně nízkých úrovních - reálné sazby centrálních bank by se musely s výjimkou Německa pohybovat znatelně v záporu, či na nule. Na druhou stranu to ještě ani zdaleka neimplikuje krizi. Konec konců, může nastat i optimističtější vývoj – potenciál se zvedne, zlepší se primární rozpočtové bilance a reálné sazby slučitelné s dluhovou stabilizací se posunou znatelně nad nulu – viz druhá tabulka. A to je asi to hlavní, co dnes chci sdělit: Nepropadejme ani zde extrémům, tedy ani uvažování ve stylu „zdroje jsou a dluhy se nemusí platit“, ani ve stylu „krize už je za rohem“.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře