Makroekonomika | 30.04.2018 10:32:37

Mzdy by měly růst rychle, ale české odbory tlačí na pilu trochu příliš

Zítra je Svátek práce, a tak dnes věnujme zvýšenou pozornost čerstvé zprávě potenciálně důležité právě pro český trh práce.

Na svém pátečně-sobotním sjezdu si Českomoravská komora odborových svazů hlasováním potvrdila, že její dosavadní předseda Josef Středula byl mužem na svém místě, tj. zvolila si ho jako předsedu i pro další čtyřleté volební období. Středula už na začátku sjezdu slíbil, že bude chtít zvýšení minimální mzdy od ledna 2019 o 1 500 Kč na 13 700 Kč (na graf u poslední, zelený sloupec).

Středulův návrh by znamenal meziroční růst minimální mzdy o 12 %. To je mírně nad úrovní posledních let (v graf u viz červené puntíky) a výrazně nad úrovní námi očekávaného růstu průměrné mzdy (v roce 2019 mírně nad 6 %). Vzhledem k tomu, že příští rok by mělo napětí na trhu práce konečně začít polevovat (slabší zahraniční poptávka, přísnější domácí měnové podmínky), je o návrh pro českou ekonomiku na hraně únosnosti. Zejména pokud si uvědomíme, že s vyšší minimální mzdou se obvykle zvyšují i mnohé další, vyšší mzdy - ať už legislativně (celá škála zaručených mezd) nebo v důsledku vnitrofiremních tlaků na zachování odstupů v odměňování různě náročných profesí.

Obecně však lze říci, že dokud si firmy stěžují na přetlak zakázek a nedostatek volných lidí na trhu práce, je česká ekonomika mimo svou rovnováhu. Je příliš konkurenceschopná, příliš levná. A pokud se nedaří odborářům v jednotlivých odvětvích/firmách dosáhnout zvýšení mezd šitého na míru situaci (tj. ziskům) těchto odvětví/firem, lze razantní zvyšování minimální mzdy chápat jako centrálně koordinovaný, plošný (a tudíž jednotlivým odvětvím/firmám hůře padnoucí) náhradní způsob, jak českou ekonomiku tlačit zpátky k rovnováze.

Josef Středula ovšem jedním dechem s vyšší minimální mzdou zmínil, že chce „do tří či čtyř let“ prosadit zkrácení zákonné, tzv. stanovené (maximální) pracovní doby ze 40 hodin na 37,5 (mimochodem jde o nápad starý už téměř 20 let). Tento druhý návrh je z podobného soudku jako zvýšení minimální mzdy, pouze je velmi mírně měkčí v tom, že z něj plyne zvýšení hodinové mzdy jen o zhruba 11 %, ale naopak je výrazně tvrdší v tom, že by se týkal celé ekonomiky, nikoli jen segmentů, kde jsou vypláceny velmi nízké mzdy. Odbory sice tvrdí, že zkrácená týdenní pracovní doba v délce 37,5 hodin už je zavedena v 77 % firem, ve kterých ČMKOS působí, jenže nikde není k nalezení informace, kolik je to vlastně firem a jak velké části ekonomiky se to týká. Zkrácená pracovní doba je podle zákoníku práce přípustná jen na základě kolektivní smlouvy, takže lze předpokládat, že ono zkrácení se zatím povedlo spíše ve větších firmách a institucích.

Kombinace obou navržených opatření by znamenala výrazně silnější vzedmutí mzdových nákladů, než česká ekonomika zažila - a bez problémů přežila - v minulých letech. Hrozí, že tentokrát budou dopady příliš tvrdé, zejména pokud by odbory chtěly další zvyšování minimální mzdy i po roce 2019. České mzdy určitě potřebují zvýšení, je však třeba postupovat s rozmyslem, abychom se z nerovnováhy na straně přílišné konkurenceschopnosti během několika málo let nepřehoupli do nerovnováhy opačné.

Trh práce je totiž jako parník, který reaguje jen pomalu. Pokud zatočíme kormidlem správným směrem, ale učiníme tak příliš prudce, náprava v podobě naopak zbytečně zvýšené nezaměstnanosti pak bude trvat dlouho a bude nepříjemná. Ale to už Josef Středula možná v čele odborů nebude.

Michal Skořepa

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář