O podnikání s otevřenýma očima podle Jaroslavy Valové

Zakladatelka společnosti SIKO a nositelka řady ocenění z oblasti byznysu bude 12. června hostem konference MILCON ve zlínském Kongresovém centru, kde bude hovořit o budování své rodinné firmy, neúnavné dřině a hodnotách, které stále táhnou SIKO kupředu i bez jejího přímého vlivu. Podělí se tak o své mimořádné podnikatelské know-how.

Jaké máte pocity, když se dnes procházíte v Čimelicích kolem „svého“ SIKA?

Mám z něj radost. Postupuje totiž stále dopředu. Ke koupelnám jsme přidali i kuchyně a ukazuje se to jako geniální nápad. Shánění lidí pro nás není takový fatální problém jako pro ostatní. Asi tomu napomáhá Tomášův pozitivní přístup a rodinná atmosféra. SIKO také dovede reagovat na měnící se svět a společně s ním se zdokonaluje. Roste, aniž bych u toho musela být já. Je to příjemný pocit.

Navíc si cením toho, že tam pořád můžu přicházet jako domů. Neskončila jsem s vedením totiž tak, že bych odcházela s odporem. Těší mne, že mne tam zaměstnanci rádi vidí, a já vidím příjemné tváře. Stále si vyslechnou i můj názor.

Víte, že jste nadaná organizátorka?

To o sobě vím. Nikdy jsem se nemohla dívat na to, když někdo něco organizoval těžkopádně a šlo mu to pomalu. Potřebujete třeba dostat na pobočku kamion se zbožím, který se někde zaseknul. Tak musíte přece začít obvolávat, jestli alespoň někdo není schopen to zboží přivézt co nejblíže k Vám, abyste si ho na druhý den mohl odvézt sám. S odpovědí, že pojede další, jsem se nikdy nespokojila. Další kamion mohl taky jet za týden. A já to potřebovala hned.

Byla jste taková vždy?

Od mládí jsem ráda zařizovala. Vzpomínám si, jak na mne na vysoké škole zapůsobily teorie matematických her, konkrétně metoda kritické cesty. Ta říká, že musíte nejdříve začít stavět most, pokud se rozhodnete vybudovat nějakou cestu. Jestli začnete silnicí a dojdete do údolí, už je pozdě. Most tam měl dávno stát. Potřebujete tedy naplánovat, jaká činnost bude po které navazovat. Já to dělám i při obyčejném uklízení. Nejprve odklidím věci, které mi zavazí, aby mě to nezdržovalo od dalšího.

Při budování poboček se tento postup ukázal jako strašně důležitý. Denně myslím na to, co musí být uděláno, abych pak mohla udělat něco dalšího.

Podobá se to Vašemu heslu „Mysli na druhého v řadě“.

Ano, tady jde o věci a procesní kroky. Tím heslem chci ale upozornit na někoho konkrétního, kdo po mně převezme pomyslnou štafetu. Ať už jde o kopírku, kam pro druhého doplním papíry, jakmile ji použiji anebo o místo u stolu, kdy si sednu tak, aby kolem mne mohli ostatní pohodlně projít.

Jestli se ale pouštíte do velkého projektu poprvé, nemůžete ho promyslet tak detailně.

To nemůžu, o řadě věcí v takovém případě nevím. Od táty mám ještě další důležitou rad: „Choď po světě s otevřenýma očima“. Jestli vnímáte, co se kolem Vás děje a zaregistrujete, že něco drhne, tak to za pochodu vyřešíte. Nic se nesmí nechat vyhnít. Samo se to nevyřeší. Naopak, musí se to udělat hned.

Nevyčerpává Vás příliš tento přístup?

Byly dny, kdy jsem si nebyla jistá, jestli dokážu ještě vstát. Měl jsem toho plné zuby. Na spoustu věcí jsem byla sama a musela to celé zorganizovat. Sama se divím, že jsem to vydržela. Ale vydržela.

Mohla jsem z toho i onemocnět. Naštěstí mne mrtvice neranila. Ale SIKO by fungovalo už tehdy beze mne. Je by to šlo pomaleji. A já chtěla, aby všechno bylo co nejdřív.

Jaroslava Valová

Jaroslava Valová je živým důkazem, že úspěšnou firmu můžete rozjet i z obýváku. Do podnikání se vrhla s celou rodinou hned po revoluci, kdy vsadila všechny úspory na obor, o kterém tehdy téměř nic nevěděla. Investice se jí však bohatě vrátila, což potvrzuje 50 vystavěných prodejen SIKO v Česku i na Slovensku a roční obrat přes 3 miliardy korun. Drží se životního přesvědčení, že práci je třeba dělat spolehlivě a s ohledem na druhé.

Autor rozhovoru, Marek Chvátal, moderátor konference MILCON.