Vývoj na devizovém trhu v 16. týdnu (16.4.-20.4.2018)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly o 0,3 % m/m a 0,1 % r/r
DE - Index ekonomického sentimentu ZEW v dubnu poklesl na 87,9 bodu
EZ - Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily na 1,3 % r/r z únorových 1,4 % r/r
US - Maloobchodní tržby v březnu vzrostly o 0,6 % m/m

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Indikátor ekonomického sentimentu (duben)
EZ - Index nákupních manažerů PMI (duben) - předběžný odhad
EZ - Zasedání Evropské centrální banky
US - Hrubý domácí produkt (1. čtvrtletí) - předběžný odhad

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna se vůči euru v tomto týdnu pohybovala kolem hladiny 25,30 CZK/EUR. V první polovině týdne převažovaly obchody pod a ve druhé nad uvedenou hladinou 25,30.
• Tento týden nebyl příliš bohatý na domácí makroekonomická data. Své prognózy ohledně růstu české ekonomiky však zveřejnily dvě důležité instituce. Ministerstvo financí (MF) letos počítá s růstem ekonomiky o 3,6 %. Mezinárodní měnový fond (MMF) je s prognózovaným růstem 3,5 % o něco skromnější. Desetina procenta však není z tohoto pohledu příliš důležitá, na rozdíl od toho, že se obě dvě instituce shodují v pokračující hospodářské konjunktuře. Tahouny růstu české ekonomiky by měly letos být spotřeba domácností a investice. Naopak mírně negativní příspěvek lze očekávat od zahraničního obchodu v podobě záporného čistého vývozu. A samozřejmě, že s růstem ekonomiky se pojí i pozitivní vývoj dalších proměnných jako je například pokles nezaměstnanosti. I když v českých podmínkách již nezaměstnanost téměř nemá kam níže klesat.
• Otázkou je, zda nejsou obě dvě instituce ohledně růstu české (MF) a české a světové (MMF) ekonomiky pro letošní rok až příliš optimistické. Přeci jen dochází v posledních měsících k určité kumulaci více či méně viditelných rizik. Nejvíce bylo v posledních týdnech sice slyšet o zavádění cel a vlně protekcionismu, nešlo si však nevšimnout ani celkem výrazného zpomalení ekonomické aktivity v eurozóně (indexy PMI a Ifo). To sice nemusí znamenat vůbec nic. Může to být jen normální kolísaní cyklu. Co když však za oním zpomalením stojí vážnější důvody, které povedou k nižšímu růstu evropské ekonomiky a negativně ovlivní i ČR. Ani to nelze úplně vyloučit, i když s ohledem na uvolněnou měnovou politiku v eurozóně a fiskální expanzi v USA není tato „negativní varianta“ podle mě úplně pravděpodobná. Nezbývá, než si počkat na nadcházející měsíce, kdy by již v tomto ohledu mohlo být o něco jasněji.

Vývoj USD/CZK

• Obchodování koruny vůči americkému dolaru se v tomto týdnu odehrávalo především v rozmezí 20,40 – 20,50 CZK/USD. V pátek dopoledne však koruna ztrácela a obchodování se přesunulo nad hladinu 20,50. V příštím týdnu ve čtvrtek zasedá Evropská centrální banka (ECB), což by se mohlo promítnout i do významnějších pohybů koruny vůči dolaru. Je však podle mě málo pravděpodobné, že by koruna v závěru dubna opustila postranní trend 20 – 20,90 CZK/USD, ve kterém se pohybuje od konce ledna.
• Jak si zatím letos vede americká ekonomika? Podle tzv. Béžové knihy, kterou osmkrát do roka vydává tamní centrální banka (Fed), poměrně dobře. V březnu a na začátku dubna pokračoval umírněný růst HDP (umírněný je nutné brát v kontextu toho, že americká ekonomika roste nepřetržitě již osm let v řadě), zvyšují se výdaje spotřebitelů, a i ekonomický výhled zůstává pozitivní. V některých odvětvích panují obavy ohledně zavádění cel, když posledních několik týdnů bylo obdobím protekcionistických opatření ze strany D. Trumpa.
• Kromě pozitivního ekonomického výhledu v USA dále roste zaměstnanost a podniky se ve stále větší míře potýkají s nedostatkem pracovní síly, a to především v oblasti strojírenství, informačních technologií a zdravotní péče. I proto lze v USA pozorovat o něco vyšší tlak na růst mezd. I nadále však platí, že růst mezd zůstává opravdu jen umírněný. Spotřebitelská inflace přitom roste, když cenové tlaky lze pozorovat i u výrobců, tj. na počátku cenového řetězce. Specifikem je nárůst cen oceli v reakci na zavedení cel na její dovoz do USA.

Vývoj PLN/CZK

• Koruna vůči polskému zlotému v tomto týdnu zastavila oslabování z první poloviny dubna a obchodování se stabilizovalo několik haléřů pod hladinou 6,10 CZK/PLN.
• Tento týden byl bohatý na polské statistiky. V pondělí byla zveřejněna březnová jádrová inflace (inflace očištěná o ceny potravin a energií), která oproti únoru dále zpomalila na 0,7 % r/r. Zajímavé je to, že inflace zpomaluje, a to i v podobě celkové inflace (v březnu jen 1,3 % r/r), výrazně pod inflační cíl tamní centrální banky (NBP). Ukazatele z pracovního trhu přitom jednoznačně podporují cenové tlaky v polské ekonomice. Ve středu byl zveřejněn pokračující silný růst zaměstnanosti (o 3,7 % r/r) a velmi solidní růst mezd (o 6,7 % r/r).
• Již po dubnovém zasedání NBP je více než jasné, že letos v Polsku k žádnému zvýšení úrokových sazeb nedojde. Navíc se v NBP objevují hlasy (např. J. Kropiwnicki), že by mohla NBP s ohledem na slábnoucí inflaci přikročit k zavedení nestandardních nástrojů měnové politiky k podpoře růstu polské ekonomiky. Podle mě však toto není pravděpodobné, když většinu členů bankovní rady pro letošek uspokojí nezvyšování sazeb.
• Pro úplnost je nutné zmínit i březnové výsledky průmyslové produkce (1,8 % r/r) a stavební produkce (16,2 % r/r). V obou případech mírně za tržním očekáváním.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se v tomto týdnu obchodovalo v těsném pásmu vymezeném hranicemi 1,23 – 1,241 USD/EUR, tedy zhruba uprostřed již tři měsíce trvajícího postranního trendu 1,22 – 1,255 USD/EUR. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by měl tento postranní trend pokračovat i v závěru dubna. I když, v příštím týdnu zasedá Evropská centrální banka (ECB), která by mohla obchodování rozproudit.
• V tomto týdnu zveřejnil novou makroekonomickou prognózu Mezinárodní měnový fond (MMF), který v letošním roce očekává růst HDP eurozóny o 2,4 %, tedy stejně jako Evropská centrální banka (ECB). MMF s novou makroekonomickou prognózou přitom přichází v době, kdy se stále více hovoří o zpomalení evropské ekonomiky, což je dobře patrné ze zpomalující dynamiky předstihových indikátorů (PMI, německý Ifo) v eurozóně. V první polovině příštího týdne navíc budou zveřejněny dubnové výsledky PMI a Ifa a bude určitě zajímavé sledovat, zda k dalšímu zpomalení došlo u těchto indexů i v dubnu.
• Příští čtvrtek zasedá ECB, která bude mít k dispozici právě zmíněná data v kombinaci s březnovou inflací a dalšími důležitými statistikami. A směrem k zasedání ECB se jednoznačně nabízí otázka, zda ECB, respektive její prezident M. Draghi, nezdůrazní mírně zhoršený výhled na růst spotřebitelské inflace a růst evropské ekonomiky. Nabízí se to, že Draghi zdůrazní, že ECB ke zvýšení úrokových sazeb přikročí opravdu až hodně dlouho po ukončení programu kvantitativního uvolňování (QE).