V hospodě si již Češi nezakouří Foto: archiv

Protikuřácký zákon platí, přehlasovaní soudci se obávají omezování svobod kvůli „obecným dobrům“

Skupina přehlasovaných soudců se obává, aby dnešní nález Ústavního soudu neinspiroval stát k dalšímu omezování svobod jednotlivce ve jménu „obecných dober“. Pětice soudců to napsala v odlišném stanovisku k nálezu, jímž soud ponechal v platnosti úplný zákaz kouření ve stravovacích provozech. Samostatné odlišné stanovisko uplatnil také soudce Tomáš Lichovník.

Asi nejdiskutovanější část takzvaného protikuřáckého zákona říká, že kouření se zakazuje „ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek“. Pokud by ÚS sporné ustanovení škrtl, na restaurace a hospody by začalo dopadat obecnější ustanovení, které připouští kouření ve stavebně oddělených prostorách vyhrazených pro kuřáky.

Podle menšiny ústavních soudců zákon nyní v podstatě chrání jen kuřáky samotné před nimi samotnými. V případě vyškrtnutí sporného ustanovení by totiž nadále zůstaly restaurace nekuřácké a záleželo by jen na vůli provozovatelů, zda zřídí pro kuřáky samostatné oddělené části.

„V tomto směru souhlasíme s navrhovateli (skupinou senátorů), že se jedná o projev nemístného paternalismu a snad až mesianismu,“ stojí ve stanovisku Vojtěcha Šimíčka, Ludvíka Davida, Jaromíra Jirsy, Vladimíra Sládečka a Kateřiny Šimáčkové. Paternalismus je snaha někoho chránit z domněle nadřazené pozice, mesianismus je spasitelství.

„Kuřáci tvoří nepřehlédnutelnou část naší společnosti. A této velké části naší společnosti napadené ustanovení de facto znemožňuje setkávat se s ostatními v restauracích, a zejména v hostincích, vinárnách, barech, apod., které jsou k tomu zvláště vhodné. Jistěže de iure tam jít mohou, ale bez cigarety tam dlouho nevydrží,“ napsal ve vlastním stanovisku Lichovník, ve kterém hovoří o zásahu do práva na soukromý život.

V menšině zůstal také soudce Josef Fiala, ovšem z jiných důvodů. Na rozdíl od většiny kolegů nesouhlasil se zrušením zákazu pít alkohol u činností, při kterých by člověk mohl ohrozit sebe sama. „Zákaz ohrozit své vlastní zdraví požíváním alkoholických nápojů nebo užíváním jiných návykových látek v souvislosti s jinou činností nepovažuji za ústavně nepřípustný zásah do některého ze základních práv,“ uvedl Fiala.

Fiala nesouhlasil ani s tím, jak ÚS zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akce určené výhradně pro děti a mládež do 18 let. Dosud se zákaz týkal také akcí určených převážně pro děti. Slovo převážně soud ze zákona vypustil, prý ponechávalo příliš široký prostor pro výklad. Podle Fialy se příslovce převážně běžně používá v textech právních předpisů a nešlo o důvod k zásahu ÚS.

Podle většiny soudců sice úplný zákaz kouření není jediným či nejlepším možným řešením, nejde však o nepřípustný zásah do základních práv. Zákaz sleduje legitimní cíl, tedy ochranu zdraví lidí. „Zákonodárce tím (dnešním nálezem) není zbaven prostoru pro případnou jinou regulaci kouření v prostorách stravovacích služeb,“ řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

ÚS zrušil jen dílčí části zákona, například zákaz pít alkohol u činností, při nichž by pak člověk mohl ohrozit sebe sama. Ustanovení podle soudu dopadalo na kohokoliv i při rutinních činnostech, třeba sekání trávy a žehlení.

ÚS také zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akce určené výhradně pro děti. Dosud se zákaz týkal také akcí určených převážně pro děti. Slovo převážně soud ze zákona vypustil.

Protikuřácký zákon soud zkoumal z podnětu 20 senátorů víc než rok. Kromě úplného zákazu kouření v restauracích ponechal v platnosti zákaz prodeje alkoholu v automatech a zákaz podávání a prodeje alkoholu lidem, u nichž lze předpokládat, že ho vypijí a budou řídit auto nebo vykonávat jinou rizikovou činnost ohrožující zdraví a majetek.

Soud nevyhověl ani návrhu na zrušení paragrafů, podle kterých přepravu a lékařské vyšetření nezletilých pod vlivem alkoholu hradí zákonný zástupce.

Na vyhlášení dnešního nálezu čekala také Sněmovna, která má příští týden začít projednávat poslanecký návrh na zmírnění protikuřáckého zákona, oficiálně zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Vláda se zmírněním nesouhlasila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v březnu novinářům řekl, že mezi ministry převážil názor, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května.

Odlišné stanovisko uplatnili soudci: 

K výrokům I. a II.: Josef Fiala
K části výroku III., kterým se zamítá návrh na zrušení § 8 odst. 1 písm. k) zákona č. 65/2017 Sb.: Ludvík David, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/17 včetně disentů je dostupný zde.

(čtk, epa)