Ranní glosa: Česko ve vleku eurozóny bohatne

Poslední čísla z eurozóny jakoby úplně nezapadala do našeho optimistického výhledu pro tento rok. Zvlášť únorový výsledek průmyslu po slabém lednu přinesl překvapivě další pokles produkce - již třetí v řadě, a meziroční dynamika průmyslu tak postupně klesla z okolí 5 % pod 3 %. Není sice důvod bít na poplach, naše odhady pro první kvartál ale asi budeme muset přepsat lehce dolů a není vyloučené, že za celý rok tak růst nakonec nepřekoná 2,5 %.

Na základním příběhu se ale nic nemění. Růst bude letos opět díky zlepšující se situaci na trhu práce na poměry eurozóny velice silný - bude se jednat již o pátý rok v řadě, kdy se růst eurozóny bude blížit nebo překoná 2 %. Po celou tuto dobu “nadprůměrného” růstu ECB poněkud paradoxně dál a dál uvolňuje měnové podmínky.

Z příznivé situace těží i Česko, které v posledních čtyřech letech eurozónu v růstu navíc výrazně překonává. Za poslední čtyři roky se HDP v Česku zvýšil přibližně o 15 %, zatímco v eurozóně o necelých 9 %. Paradoxní je, že když porovnáme změnu za posledních devět let (s předkrizovým rokem 2008) nejsou celkové přírůstky HDP o moc vyšší (16 % a 9,3 %). Z pohledu Česka je pak vždy otázkou “do pranice”, zda si na rychlý růst ekonomik dokáží sáhnout i domácnosti. Podle hrubých čísel se zdá, že v zásadě ano…, dynamika čistého disponibilního důchodu domácností na hlavu za růstem HDP v poslední dekádě nijak výrazně nezaostala. Na druhou stranu je pravda, že čisté příjmy nerostou vždy a všem stejně…, jak ukazuje mapa níže, v posledních devíti letech relativně nejrychleji bohatli lidé ve středočeském, jihomoravském a libereckém kraji.