ČR - notifikace deficitu a dluhu vládních institucí za rok 2017
Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření dosáhl 46,0 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí poprvé ve sledované časové řadě dosáhlo přebytku
(+30,1 mld. Kč), při meziroční změně +50,1 mld. Kč. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 mld. na 42,4 mld. Kč. O bezmála 3,2 mld. na 8,0 mld. Kč vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven).
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2017 meziročně o 6,5 %. K růstu nejvíce přispěly rostoucí příjmy ze sociálních příspěvků (8,0 %), důchodových daní (7,9 %) a daní z výroby a dovozu (7,3 %). Pokles byl na příjmové straně naopak zaznamenán v položkách prvotních důchodů (-18,1 %), zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů (-2,0 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 %. Nejvyššího meziročního růstu dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (10,7 %) a náhrady zaměstnancům (10,2 %). Na výdajové straně byl naopak zaznamenán pokles v položce výdajových kapitálových transferů
(-23,7 %) a prvotních důchodů (-14,3 %), zejména v souvislosti s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.
V důsledku metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí LTE a UMTS došlo k revizi sald hospodaření v předchozích letech. V souladu s metodickým pokynem Eurostatu
z roku 2017 bylo zachycení celkového příjmu v roce prodeje licence nahrazeno rovnoměrnou alokací příjmu po celou dobu jejího udělení. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2014 až 2016 ilustruje následující tabulka:
Vliv metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí, 2014-2016
|
Jednotka
|
|||
vliv na saldo hospodaření
|
mil. Kč
|
-7 498
|
1 032
|
-1 462
|
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2017 dosáhla úrovně 34,60 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 2,17 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl zejména rostoucí nominální HDP (2,05 p. b.), pokles nominální výše dluhu o 5,7 mld. Kč přispěl 0,12 p. b. Ve struktuře dluhu byl zaznamenán nárůst krátkodobých dluhových cenných papírů (+39,4 mld. Kč), objem dlouhodobých dluhových cenných papírů naopak poklesl o 30,1 mld. Kč, nadále však s podílem 89,1 % představuje dominantní komponentu celkového dluhu vládních institucí. Objem přijatých úvěrů poklesl o 12,4 mld. Kč, objem přijatých vkladů o 2,6 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 30. března 2018 Eurostatu.
_________________________________________
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 03. 10. 2018
Přílohy
-
Příloha:
-
Tiskové sdělení: Nezaměstnanost zůstala na 2,4 %, hospodaření vládních institucí skončilo v přebytku
4. 4. 2018
Saldo hospodaření v přebytku, meziroční pokles zadlužení
Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí – 2017
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok
2017 přebytkem ve výši
80,6 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 1,59 % HDP.
Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2017 úrovně 34,60 % HDP,
při meziročním poklesu o 2,17 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje
sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly
zaslány Evropské komisi v rámci prvních notifikací v roce 2018.
Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2014-2017
|
Jednotka |
||||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
-90 561 |
-27 929 |
34 642 |
80 621 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 819 098 |
1 836 255 |
1 754 883 |
1 749 141 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny |
mil. Kč |
4 313 789 |
4 595 783 |
4 773 240 |
5 055 029 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
-2,10 |
-0,61 |
0,73 |
1,59 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
42,17 |
39,96 |
36,77 |
34,60 |
Meziroční nárůst přebytku
salda hospodaření dosáhl 46,0 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních
institucí poprvé ve sledované časové řadě dosáhlo přebytku
(+30,1 mld. Kč), při meziroční změně +50,1 mld. Kč. Přebytek místních vládních
institucí meziročně klesl o 7,2 mld. na 42,4 mld. Kč. O bezmála 3,2 mld. na 8,0
mld. Kč vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního
zabezpečení (zdravotních pojišťoven).
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2017 meziročně o 6,5 %. K růstu nejvíce přispěly rostoucí příjmy ze sociálních příspěvků (8,0 %), důchodových daní (7,9 %) a daní z výroby a dovozu (7,3 %). Pokles byl na příjmové straně naopak zaznamenán v položkách prvotních důchodů (-18,1 %), zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů (-2,0 %).
Celkové výdaje sektoru
vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 %. Nejvyššího meziročního růstu
dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (10,7 %) a náhrady zaměstnancům (10,2
%). Na výdajové straně byl naopak zaznamenán pokles v položce výdajových
kapitálových transferů
(-23,7 %) a prvotních důchodů (-14,3 %), zejména v souvislosti
s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.
V důsledku metodické
změny v zachycení příjmů z prodeje licencí LTE a UMTS došlo k revizi
sald hospodaření v předchozích letech. V souladu s metodickým
pokynem Eurostatu
z roku 2017 bylo zachycení celkového příjmu v roce prodeje licence
nahrazeno rovnoměrnou alokací příjmu po celou dobu jejího udělení. Vliv této
úpravy na saldo hospodaření v letech 2014 až 2016 ilustruje následující
tabulka:
Vliv metodické změny v zachycení příjmů z prodeje licencí, 2014-2016
|
Jednotka |
|||
vliv na saldo hospodaření |
mil. Kč |
-7 498 |
1 032 |
-1 462 |
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2017 dosáhla úrovně 34,60 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 2,17 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl zejména rostoucí nominální HDP (2,05 p. b.), pokles nominální výše dluhu o 5,7 mld. Kč přispěl 0,12 p. b. Ve struktuře dluhu byl zaznamenán nárůst krátkodobých dluhových cenných papírů (+39,4 mld. Kč), objem dlouhodobých dluhových cenných papírů naopak poklesl o 30,1 mld. Kč, nadále však s podílem 89,1 % představuje dominantní komponentu celkového dluhu vládních institucí. Objem přijatých úvěrů poklesl o 12,4 mld. Kč, objem přijatých vkladů o 2,6 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 30. března 2018 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Václav Rybáček, ředitel odboru vládních a finančních účtů, Ph.D., tel.: 274052596, e-mail: vaclav.rybacek@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
|
Termín zveřejnění další RI: |
03. 10. 2018 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz