Banky, spořitelní a úvěrová družstva nebo platební společnosti budou muset poskytovat úřadům údaje vyplývající ze zákona proti praní špinavých peněz pro mezinárodní i tuzemskou správu daní. Advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat tyto údaje jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Schválila to dnes Sněmovna v novele daňového řádu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) byla s výsledkem spokojena. Velmi kriticky se k novele vyjádřily banky, jde podle nich o výrazné prolomení bankovního tajemství.
Piráti, kteří navrhovali, aby advokáti a obdobné profese museli poskytovat údaje i pro vnitrostátní správu daní, s výsledkem spokojeni nejsou a podle mluvčí Karolíny Sadílkové budou dál usilovat o to, aby složité majetkové struktury ve více jurisdikcích nebyly zneužívány k praní špinavých peněz a daňovým únikům. V úmyslu mají předložit například návrh na zveřejnění rejstříku konečných vlastníků a omezení veřejných zakázek pro neprůhledné firmy, sdělila Sadílková.
Sporný a kritizovaný návrh Pirátů poslanci v závěrečném hlasování zamítli. Kritizovala ho nejen pravice, která varovala, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, ale i profesní komory. S Piráty pro návrh hlasovala jen část klubů ANO a KSČM. Obě frakce byly při hlasování rozděleny zhruba na poloviny, někteří poslanci ANO nehlasovali vůbec.
Piráti tvrdí, že poslanci ANO, kteří nezvedli ruku pro jejich návrh, podlehli advokátní lobby a „nechali tak podvodníkům napospas až 50 miliard korun, které ročně tečou do zahraničí“. „ANO tak zjevně chybí jednota, pokud jde o výběr daní. Návrh Pirátů nepodpořila asi polovina jejich poslanců, kvůli kterým nebyl přijat. Šlo například o bývalou ministryni Helenu Válkovou. Boj proti ztrátě kapitálu v zahraničí evidentně ANO nemyslí úplně vážně a zájmy advokátní lobby jsou zde přednější. Přísnější úprava, než navrhovali Piráti, již platí na Slovensku i v řadě dalších států Evropské unie,” uvedl šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Novela daňového řádu na základě evropské směrnice DAC 5 zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Jsou to informace, které už nyní musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají podle směrnice sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní, ministerstvo šlo ale nad rámec směrnice a chce, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Už při předchozím projednávání návrhu to kritizovali pravicoví poslanci, kteří vyjadřovali obavy z útoku na soukromí a prolomení profesního tajemství.
Základním problémem je podle České bankovní asociace to, že by banky měly informace sdělovat správcům daně i pro vnitrostátní správu daní. Podle dosavadních pravidel byly určeny primárně pro Finanční analytický úřad, zatímco nyní by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce či pracovníci celní správy. Všechny tyto subjekty totiž mají postavení ‚správce daně‘. Lze tedy očekávat významný nárůst počtu těchto dotazů. Zatímco v rámci FAÚ s nimi pracuje v zabezpečeném režimu několik desítek analytických pracovníků, zaměstnanců ‚správců daně‘ je téměř 20.000, sdělila asociace ČTK.
Sněmovna přijala novelu upravenou podle návrhu ústavně-právního výboru. Na návrh poslanci vyřadili povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti se navíc nebudou vztahovat na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství navíc bude žádat o informace příslušnou profesní komoru. Schillerová s tím byla spokojena a odmítla tvrzení opozice, že by novela znamenala prolomení bankovního tajemství. „Považuju to za velký úspěch,“ řekla novinářům.
Piráti požadovali, aby i advokáti, notáři, daňoví poradci nebo například auditoři museli poskytovat údaje i pro tuzemskou správu daní. Mělo se to týkat případů s hrozícím daňovým únikem nad půl milionu korun. Piráti to zdůvodnili tím, že jim přijde nelogické, aby se takto získané údaje daly využívat jen pro mezinárodní správu daní, ale ne pro tuzemský výběr daní. Chtěli tím bránit daňovým únikům u velkých korporací, což bylo podle Schillerové v souladu s původním návrhem jejího ministerstva.
Rozšíření kritizovala jak sněmovní pravice, tak Česká advokátní komora nebo Komora daňových poradců. Podle advokátní komory by to byl protiústavní zásah do zákonem stanovené advokátní mlčenlivosti. Přijatá verze novely jde podle STAN i ODS nad rámec směrnice a prolamuje bankovní tajemství, podle Marka Bendy (ODS) je ale ještě „snesitelná“.
Návrh Pirátů vyvolal v debatě rozepře, podle Bendy „zcela nepirátsky šel na ruku ministerstvu financí a zájmům finančních úřadů koukat pokud možno do všeho“. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) to byl „zásah do ústavních práv na základě úvahy, že někdy v budoucnu by nemusela být odvedena daň“.
Sociální demokrat Ondřej Veselý označil návrh Pirátů za otevření Pandořiny skříňky. „Mlčenlivost advokátů je základní princip, na kterém stojí vztah klienta a advokáta,“ zdůraznil. Jeho stranický kolega Jan Chvojka řekl, že návrh Pirátů považuje za útok proti právnímu státu.
(čtk, epa)
