Novela zákona o EET je připravena, počítá s offline režimem pro podnikatele s nízkými hotovostními platbami

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Ekonom | 15.3.2018 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 22 | Autor: David Klimeš, David Mařík

* Když jsme spolu mluvili o EET před jejím spuštěním, říkala jste, že kdyby nenaběhla pro všechny podnikatele, byla by to tragédie. Od té doby Ústavní soud odsunul evidenci pro řemeslníky a svobodná povolání a teď opozice ve sněmovně prosazuje zúžení EET na plátce DPH. Je to tragédie?

Tehdy jsem měla na mysli, že kdyby třetí a čtvrtá vlna vůbec neměla být, tak to považuji za nesprávné, nespravedlivé a věřte, že pro většinu podnikatelů, zástupců podnikatelských komor a svazů by taková situace byla velmi nekomfortní.

* Rovné a rovnější podnikání nikdo nechce. Ale nyní EET směřuje do podoby, která asi z vašeho pohledu není dobrá.

Já jsem to nevzdala, ta naděje je pořád obrovská, protože máme připravenou novelu zákona. Já jsem ji mohla poslat do meziresortního připomínkového řízení už dříve, protože na ní pracujeme od podzimu, ale teď jsme ještě od ledna zapracovávali důsledky rozhodnutí Ústavního soudu. Od počátku jsme přitom spolupracovali s podnikatelskými svazy a komorami. Teď jsem nechala ještě celý návrh poslat do neoficiálního připomínkového řízení zástupcům podnikatelů. Takže zhruba v půli března předám novelu do meziresortního připomínkového řízení.

* Ale opozice vám teď do toho vstoupila, když do druhého čtení protlačila úpravu vyčleňující z EET všechny podnikatele s obratem do milionu korun.

Je to nepříjemné. Mně na té novele vadí, že je nesystémová. My máme připravenou ucelenou systémovou novelu, v níž zohledňujeme všechny důsledky rozhodnutí Ústavního soudu a zkušenosti z více než roční účinnosti EET. Toto by byl nesystémový zásah, který prošel do druhého čtení, což ještě neznamená, že byl schválen. Já nemohu předjímat, jak rozhodne Poslanecká sněmovna. Ale budu se snažit o to, aby prioritou byla námi připravená novela. Určitě bych uvítala, kdyby opoziční pozměňovací návrh schválen nebyl.

* Můžete nám popsat parametry vaší novely?

Zásadní je naše obecné pojetí výjimek. Měli jsme promyšlené tři varianty a zvítězila ta, která zavádí další typ off-line režimu. Při jeho konstrukci jsme využili toho, co už podnikatelé musí dělat. Dnes když přijdete k podnikateli, který nemá EET, a požádáte ho o účtenku, on vám ji musí dát. My to zavedeme povinně, tedy že ji nevydá jen na žádost, ale v každém případě. Účtenka bude mít stejné náležitosti, jako elektronické účtenky. Vyzvednout si je podnikatel bude moci na kterémkoli územním pracovišti finanční správy. Využili jsme i toho, že podnikatelé – fyzické osoby –, kteří ještě nemusí vést elektronickou evidenci tržeb, musí vést průběžnou evidenci o příjmech. My teď zavedeme, že tuto průběžnou evidenci budou jednou za měsíc odevzdávat finanční správě.

* Koho se tento off-line režim bude týkat?

Zatím navrhujeme, aby se to týkalo fyzických osob, neplátců DPH. Ale diskuse s podnikatelskými svazy a komorami mě přesvědčila, ať dalším kritériem není příjem nebo obrat, ale objem hotovostních plateb. Je to klasický příklad, který mi uváděli: podnikatel s ročním příjmem 900 tisíc korun, z toho 20 tisíc hotovostních plateb, si bude muset pořizovat EET. To jsem uznala a zatím máme nastaven limit 200 tisíc korun hotovostních plateb ročně.

* Když dnes vidíte, co Ústavní soud změnil, když vidíte výjimky a to, že někdo bude mít fascikly bločků, věřila jste od začátku té ideji tehdy ještě pana ministra Babiše, že EET musí být jednotná, on-line a pro všechny?

Vstoupila jsem do poměrně rozjetého vlaku, když se legislativní proces v případě tohoto zákona již dokončoval, ale nechci se vymlouvat. Určitě zcela zásadní bylo narovnání podnikatelského prostředí, tedy zavést EET pro všechny. Ale už dnes jsou tam zákonné výjimky, které tvůrci do zákona zanesli na základě toho, co zaznělo v připomínkovém řízení. Když se zaváděla první vlna, druhá vlna, chodili jsme na semináře, konference, do médií a neustále zaznívalo: proč jste už tehdy nevyřešili e-shopy, to a ono. Já jsem byla nucena ty problémy ad hoc řešit. A za rok a něco praxe jsme narazili na čtyři situace, kdy je nesmyslné, aby podnikatelé vedli elektronickou evidenci tržeb. Prostě přinesl to život. Je to zákon svého druhu nový a není s ním žádná zkušenost.

* Kdy přijde třetí a čtvrtá etapa EET, které odložil Ústavní soud?

Nějakou dobu po tom, co vstoupí v platnost naše novela, aby se poplatníci mohli připravit. V současné chvíli je to tři měsíce od platnosti. Každopádně chceme, aby obě fáze naběhly současně, nevidíme žádný důvod pro další dělení.

* A s účinností novely počítáte odkdy?

Novináři už se mě ptali, jestli si myslím, že bude rychlejší naše novela, nebo pozměňovací návrh opozice. Já jsem si kdysi jako náměstkyně nechala udělat analýzu, co je rychlejší. Výsledek byl, že řádný legislativní proces trvá v průměru 12 měsíců a legislativní proces po podání pozměňovacího návrhu 11 měsíců. Když se to nezadrhne, nebudou obstrukce, což se u tohoto zákona nedá očekávat, tak to bude rok. Takže počítáme s účinností od poloviny příštího roku. Krátce poté by najela ta bývalá třetí a čtvrtá vlna EET.

* Vaše odpověď tedy je evidovat od druhé poloviny roku 2019?

Když půjde standardně legislativní proces, je to reálné.

* Když vidíte, jaké jsou problémy s dotažením EET, jak chcete jako ministryně v tuto chvíli menšinové vlády prosadit zásadní daňový balíček?

My ho budeme prosazovat v době, kdy předpokládám, že už bude vláda s důvěrou.

* Myslíte, že do prvního čtení už bude návrh předkládat vláda s důvěrou?

To nedokážu říct. Těch jednání se neúčastním, ale tento stav nejde prodlužovat donekonečna. Já si myslím, že daňový balíček bude i předmětem vyjednávání s budoucími koaličními partnery.

* Vidíte to tedy tak, že bez většinové vlády daňový balíček neprosadíte?

Ať už to bude menšinová vláda s podporou, nebo koaliční vláda, tak bez funkční vládní většiny to nepůjde. Pro EET platí to samé. Musíme najít politickou podporu.

* Nejviditelnější položkou daňového balíčku je zrušení superhrubé mzdy. Proč koncept udělat pro zaměstnance náklady práce viditelné na výplatní pásce nevyšel?

Argumentace, aby zaměstnanec viděl, kolik jsou odvody z jeho mzdy, mi připadá lichá. Myslím, že to byl zástupný důvod. Každopádně za deset let už jsme se vynadívali dost a vraťme se k pravdě, že dnes reálně není daň 15 procent, ale 20,1 procenta. Koncept superhrubé mzdy nikde v Evropě není. Je to nesmysl, o jehož zrušení se mluví dlouho. I někteří opoziční poslanci se vyjádřili, že chtěli zrušit superhrubou mzdu už v úpravě z roku 2012, ale odložili to stanovením čtyřleté odložené účinnosti. Jenže oni chtěli nechat sazbu daně z příjmů v jedné sazbě 19 procent a k tomu snížit pojištění, což by znamenalo snížení příjmů rozpočtu zhruba o 40 miliard. A to si minulá vláda nemohla dovolit. My jsme to chtěli udělat v momentě, kdy si budeme moci dovolit snížit efektivní sazbu daně alespoň o procentní bod.

* Vy navrhujete snížení efektivní sazby z 20,1 procenta na 19 procent a u solidární přirážky z 23,4 procenta na 23 procent. Bohatším ulevíte méně a chudším více. Proč?

Je to tak. Ta efektivní sazba vychází na 23,35 procenta a týká se příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy, což je za rok 2016 asi 112 tisíc měsíčně a za rok 2017 to bude asi 120 tisíc. Základní argument je ten, že u příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy se vzhledem ke stanoveným stropům neplatí sociální a zdravotní pojištění.

* Není v tom koncentrovaný přístup ANO k ekonomice, tedy že jsme pravice, takže snižujeme daně, ale jsme i trochu levice, takže vždy více ulevíme chudším?

Takhle jsme o tom neuvažovali. Přistupovali jsme k tomu spíše pragmaticky, že skutečně chceme více pomoci těm nízkopříjmovým, kteří méně přispívají do společného koše, ale na druhé straně i na snižování daní vydělají méně.

* Říkáte, že si to rozpočet může dovolit. Váš balík bude stát 23 miliard korun. Argumentujete lepším výběrem daní, ale přece je třeba počítat i s horšími časy, kdy nebude konjunktura. Bude na to?

Je otázka, jaké budou priority této vlády. Toto je jedna z věcí, u níž jsme schopni garantovat vzhledem k prognóze výběru daní, že na ni máme. Je to největší snížení daní za posledních deset let.

* Něco chcete nabídnout také živnostníkům, kteří dostanou možnost zahrnout si do výdajů i 75 procent zaplaceného zdravotního a sociálního pojištění, a snížit si tak základ daně. Platí, že někde u měsíčního příjmu 150 tisíc korun se situace láme a pod tímto příjmem už živnostník kvůli růstu sazby daně z 15 na 19 procent víc tratí, než získá snížením základu daně?

U živnostníků to není o snížení daní, ale o snížení celkové odvodové zátěže. Hledali jsme pro ně formu kompenzace, protože nemůžeme pomoci jen zaměstnancům. Ale u živnostníků je řada variant a není pravda, že existuje jedna hranice příjmu, na níž se výhodnost daňových změn láme.

* A sáhnout na výdajové paušály, toho se neodvážíte?

Ne.

* Protože když to srovnáme s Evropou, 80procentní výdajový paušál, který živnostník může odečíst od základu daně, je mimo běžné meze.

Ano, jsou to největší paušální výdaje v Evropě, ale je to jakýsi výdobytek s letitou tradicí a vrátilo by se nám to tak, že zase ubližujeme živnostníkům. Od letoška jsme však snížili ze dvou milionů na milion korun ročně strop, do nějž lze výdajový paušál uplatnit.

* Kromě snižování daní ale navrhujete i relativní zvýšení daní u pronájmů a příjmu z kapitálu. Na první pohled to nevypadá jako krok v zájmu republiky, kterým je jak rozvoj nájemního bydlení, tak pobízení Čechů, aby si také občas koupili nějakou akcii a oživil se tím kapitálový trh.

Ještě o tom povedeme debaty a počkám si na výsledky připomínkového řízení, ale v České republice máme 340 tisíc pronajímatelů bytů a 70 tisíc z nich to má jako jediný příjem. Z nich platí daň deset tisíc lidí, zbytku vychází daň nulová. Myslíte, že to ovlivní trh s byty? Podle mě ne.

* A pokud jde o akcie?

Tam se daně zvýší podle statistik 1700 poplatníkům.

* Jaká je filozofie nového zákona o daních z příjmů, který by měl následovat po daňovém balíčku? Chystáte se nějak osekat daňové slevy a odečitatelné položky?

My máme napsánu kostru technického řešení. Mám za sebou první politickou debatu na úrovni premiéra a jeho expertního týmu, kdy jsme probírali základní věci. Rozhodně však nemáme ambici výjimky zásadním způsobem seškrtávat, protože celá řada z nich má sociální rozměr.

* Ale je to nějakých 200 miliard?

Všechny tam jsou asi za 200 až 250 miliard. Ale spíš zvažujeme, že bychom některé sjednotili, některé zjednodušili. Ono se to zužuje jen na výjimky, ale my chceme třeba zjednodušit odepisování a zkrátit jeho lhůty.

* Často vás oponenti viní, že podporujete přílišnou represi, mluví o daňovém džihádu vás a pana Babiše. Naposledy to je u novely, podle které by i advokáti museli poskytovat informace o svých klientech finančním úřadům. Není to opravdu už moc?

Už dnes vybraný okruh osob musí informovat finanční úřad v případě daňových úniků. A evropská směrnice řeší, aby se například německý správce daně mohl dostat k informacím z Česka. My jsme si už na začátku řekli – když se k informaci může dostat německý správce daně, proč to nemůže pomoci i českému správci daně. V Legislativní radě vlády jsme od toho ale ustoupili, protože se proti tomu velmi vymezily profesní komory, třeba advokátní či exekutorská. Nicméně ve druhém čtení na ústavně právním výboru k mému velkému překvapení vystoupil předseda poslanců za piráty pan Michálek s logickou námitkou: Proč zahraniční správce daně ty informace může získat a český ne? Nakonec je z toho pozměňovací návrh, který prochází sněmovnou.

* A co říkáte obvinění, že prolamujete advokátní tajemství?

To je dezinformace, která se objevuje v médiích. Advokátní tajemství je nedotknutelné. Tady jde jen o informace, kdy advokát třeba ví o zprostředkování obchodu v rámci praní špinavých peněz. Když čtu reakce renomovaných advokátů, že se finanční správa dozví, zda váš syn bere drogy, či ne, tak to je zásadní nepochopení. Správce daně musí vyhotovit výzvu, odůvodnit to, vše má svá velmi striktní pravidla.

* Vy ale dobře víte, proč taková podezření vznikají. Finanční správě se vytýká, že v minulosti postupovala velmi restriktivně. Vyvodila jste z minulých chyb nějaké důsledky? Padne například ředitel finanční správy Martin Janeček?

Pan Janeček je státní úředník, takže může padnout jen za podmínek striktně vymezených zákonem o státní službě. Pokud jde o zajišťovací příkazy, jejich analýzu zadal můj předchůdce pan Pilný a na jejím základě finanční správa vydala v září loňského roku nový metodický pokyn. Zohlednila v něm posun v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Bavíme se především o superzajišťovacích příkazech u DPH, které se v okamžiku vydání stávají vykonatelnými a správce daně na jejich základě může exekuovat majetek. Posun je v tom, že správce daně by měl striktně odlišovat, jestli je firma prázdnou schránkou, která si jenom posílá peníze po účtech. Tam je zcela legitimní vydat exekuční příkaz a zajistit peníze tak, aby jimi byla zajištěna daň v době, kdy bude stanovena. Ale situace je jiná, když jde o firmu, která má zaměstnance a normálně funguje. Tam by se neměla volit exekuce, ale jiné prostředky a zákon je zná.

* A řešíte nějak případy, kdy stát zřejmě bude čelit žalobám o poměrně vysoké náhrady škody právě v kauzách, kdy firmy poškozené zajišťovacími příkazy nebyly prázdné schránky?

Každý ten případ je případ svého druhu. Já jsem se dostala do spisu u tří věcí, kdy buď subjekty zbavily daňovou správu mlčenlivosti, nebo jsem si to nastudovala v médiích, kde byla přímo citována celá ta rozhodnutí. Takže jsem měla možnost si udělat nějakou hlubší analýzu.

* A jak vidíte třeba jenom tyto tři případy?

Každý ten případ je jiný, ale v zásadě nemůžu říct nic jiného, než že tady roky existuje zákon o náhradě škody za nesprávné rozhodnutí orgánu veřejné správy a každý má právo uplatnit tuto náhradu škody. Ministerstvo financí to posoudí, tady na to je speciální komise. Pokud dotyčný není spokojen, jde se soudit k civilnímu soudu.

* A nebylo zavádění některých restriktivních kroků příliš překotné bez ohledu na náklady a výnosy?

Velice pečlivě to sleduji. Už v loňském roce jsme dělali analýzu počtu případů. Máme asi 500 tisíc plátců a zajišťovací příkaz se ročně dotkne přibližně 0,04 až 0,08 procenta z nich. Prohraných sporů je asi 25 procent. Za ukončený spor považuji takový, kde rozhodl Nejvyšší správní soud nebo krajský soud a nebyla podána kasační stížnost žádnou ze stran. Budu pečlivě sledovat spory o náhradu škody. A generálního ředitele jsem po nástupu do funkce upozornila, že vidím obrovský handicap v tom, že finanční správa není dostatečně srozumitelná. Neumí ty věci veřejnosti vysvětlit.

* To číslo 25 procent je vysvětlitelné?

Je to číslo, které musím brát na zřetel. Každou prohranou věc si nechávám analyzovat, ale spíš z pohledu obecné metodiky. Nemohu žádat o konkrétní spis, abych ho studovala.

* A když si tak s šéfem finanční správy panem Janečkem sednete a díváte se na číslo 25 procent, tak co padne?

To nebudu sdělovat. To je mezi mnou a panem Janečkem.

* Máte už nějaký přesnější výhled rozpočtu na tento rok?

Máme schválený schodek 50 miliard korun. Před měsícem jsem rozdala na vládě tabulky pro všechny resorty a chtěla jsem, aby zhodnotily vývoj čerpání rozpočtu, výhled a kolik vidí, že nevyčerpají. Máme asi 160 miliard korun nespotřebovaných výdajů. Podle rozpočtových pravidel je nemůžeme resortům sebrat. Museli bychom je vzít z kapitol aktuálního rozpočtu, a to by si dorovnaly z nespotřebovaných výdajů. Ale to je složité politické rozhodnutí, které nelze udělat bez znalosti věci. Tyto tabulky mi budou odevzdávat každý čtvrtrok, abychom to mohli lépe sledovat.

* Jaký je Andrej Babiš šéf?

Nejlepší šéf v mém životě. Dělala jsem mu přímou podřízenou dva roky a nemohla jsem si stěžovat.