Pirátům vadí střet zájmů, který podle strany mají někteří členové správní rady VZP. Po včerejším ohlášeném briefingu vedení správní rady to řekl člen rady za Piráty Zdeněk Hřib. Jak podle nové předsedkyně rady Věry Adámkové (ANO), tak podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka ovšem nedochází k žádnému porušení zákona a členové rady ani nemají nijak možnost ovlivňovat uzavírání konkrétních smluv.
„Ve správní radě jsou lidé, kteří tam podle zákona sedět nemohou. Náš pohled je takový, že pokud někdo má smlouvu s VZP a dostává od ní zaplaceno, je jednoznačné, že střet zájmů existuje. Kromě toho si osobně myslím, že ve slušné společnosti by to vůbec nemělo být předmětem jakýchkoliv hrátek se slovíčky. Pokud člověk instituci něco dodává a je jí placen, zcela logicky nemůže sedět v jejích správních a dozorčích orgánech. To je jakoby ČEZ řídili dodavatelé uhlí,“ myslí si Zdeněk Hřib.
Problém Piráti vidí u Miloslava Janulíka (ANO), který má v Břeclavi gynekologickou ambulanci, Jany Pastuchové (ANO) zasedající v dozorčí radě Krajské nemocnice Liberec, Pavla Plzáka (ANO), který má v Peci pod Sněžkou chirurgickou ambulanci, Petra Zimmermana (ODS), spoluzakladatele společnosti Privamed provozující tři nemocnice, Bohuslava Svobody (ODS), který má gynekologicko-porodnickou ambulanci v Podolí, a Jiřího Běhounka (ČSSD), majícího ortopedickou ambulanci v Kamenici nad Lipou. „Kdybych chtěl jít nad rámec zákona, tak bych se musel ptát, jak je možné, že je u nás členem správní rady hejtman kraje, který vlastní několik nemocnic,“ dodává Hřib.
V dozorčí radě VZP se pak Pirátům nezdá členství Rudolfa Stupky (ANO), jednatele a společníka v olomoucké společnosti ProMedica, Jiřího Maška (ANO), jednatele a společníka firmy Medicare, a profesora Julia Špičáka (ANO), jehož manželka Marie Špičáková je jednatelkou a společnicí ve firmě Alergologie – imunologie centrum Podolí. Střet zájmů se zde totiž podle Pirátů vztahuje i na případy, kdy má smlouvu s pojišťovnou osoba blízká. Strana by navíc stála o zrušení jmenování deseti členů správní rady ze strany vlády s tím, že také zde dochází ke střetu zájmů, tentokrát ze strany ministerstva zdravotnictví.
Piráti proto před včerejší volbou předsedy a místopředsedů správní rady apelovali, aby se daní členové volby neúčastnili a na své členství neprodleně rezignovali, nebo ukončili konfliktní aktivity. Se svými výhradami ale neuspěli, proto nyní plánují upozornit na věc poslanecké kluby, které zmiňované členy nominovaly. Pokud ani to nepomůže, chtějí Piráti podniknout právní kroky a nechat rozhodnout soud.
„Situaci považuji za nešťastnou, protože se dostáváme do podobné situace, jaká v roce 2016 nastala u VoZP. Tehdy také došlo ke zpochybnění legitimity některých členů a pojišťovna byla destabilizována,“ konstatuje Hřib. Podle něj by přitom měly být zdravotní pojišťovny ovládány pojištěnci, což v případě VZP zjednodušuje na to, že je volí poslanecká sněmovna (u zaměstnaneckých pojišťoven pak sami pojištěnci). „Zástupci pojištěnců volení sněmovnou by měli být nominováni v souladu s nominačním zákonem (jehož návrh Piráti chtějí předložit, pozn. red.). My jsme postupovali podle jeho pravidel už v okamžiku, kdy jsme nominovali naše zástupce do správní rady VZP – pořádali jsme na ně otevřené výběrové řízení,“ poukazuje Hřib (o výběrovém řízení na členy správní rady, které mají v tuto chvíli Piráti dva, jsme psali zde).
Diskuse o ovlivňování smluv někým z rady je plytká, říká Kabátek
Vedení pojišťovny ani správní rady ovšem s Piráty nesouhlasí. „Musím se zastat všech kolegů, kteří se mnou ve správní radě sedí. Neumím si představit mechanismus, jakým by k ovlivňování došlo. Správní rada jako taková nedělá žádné jednotlivé smlouvy, jen dělá a kontroluje metodiku,“ zdůrazňuje nová šéfka správní rady Věra Adámková.
„Zákon byl upraven, aby byl jednoznačný v tom, zda ten, kdo má praxi, je ve střetu zájmů či ne. Názor kolegů z pirátské strany neberu. Je to jejich přístup a věřím, že se ukáže, že výklad je takový, aby ve správní radě neseděli ti, kdo poskytují dodavatelské smlouvy – dodávají materiál a tak dále. Nikdo takový, pokud je mi známo, ve správní radě nesedí,“ uvádí místopředseda Jiří Běhounek, který je sám podle Pirátů ve střetu zájmů.
„Kdyby to fungovalo tak, jak se v diskusích ozývá, neměli bychom revizní lékaře. Ten je totiž zaměstnancem pojišťovny a zároveň provozuje lékařskou praxi,“ přidává se také druhý místopředseda Bohuslav Svoboda. „To je irelevantní, revizní lékaři neovládají zdravotní pojišťovnu, tu ovládá správní, potažmo dozorčí rada,“ kontruje Hřib.
Také ředitel pojišťovny Zděněk Kabátek vidí na věc jinak než Piráti. „Na střet zájmů pohlížím čistě právně z hlediska zákonné úpravy, která je dnes platná. Naši právníci neshledali, že by u někoho ze správní rady existoval střet zájmů. V současné době úprava vylučuje mít v orgánech společnosti dodavatele služeb ve smyslu obchodně-právního vztahu, jako je úklid, nikoliv ve smyslu zdravotních služeb, tedy zákona 48,“ konstatuje Zdeněk Kabátek, který vylučuje, že by za posledních pět let někdo ze správní rady ovlivňoval (s výjimkou kontrolní činnosti) rozhodování managementu pojišťovny. Zároveň poukazuje na transparentní třístupňový proces vzniku smluvních vztahů, kdy pojišťovna zveřejňuje nejen uzavřené smlouvy, ale i žádosti o ně, neúspěšní uchazeči navíc mají možnost se odvolat (více zde). „Diskuse o tom, že by někdo něco mohl ovlivňovat, je skutečně plytká,“ dodává Kabátek.
VZP by letos měla výrazně posílit rezervy
Právě ředitele VZP se týká další otazník do budoucna, v tuto chvíli to ale vypadá, že na svém postu ještě přinejmenším chvíli setrvá. Ačkoliv má ve správní radě většinu hnutí Ano, jehož šéf Andrej Babiš v srpnu 2016 vůbec nebyl nadšen znovuzvolením Kabátka na post ředitele největší české pojišťovny, v tuto chvíli vedení rady o změnu usilovat nechce. „Správní rada může odvolat ředitele, ale teď nevidím nejmenší důvod. Teprve jsme začali pracovat. Současná správní rada bude nadále úkolovat a kontrolovat, jak je jejím úkolem. Domnívám se, že to není na pořadu příštích jednání,“ říká Věra Adámková, podle níž by se do budoucna mohla změnit kritéria odměňování ředitele, včera to ale nebylo na pořadu dne.
Výsledky VZP přitom mluví ve prospěch Kabátka. Podle Jiřího Běhounka je totiž současná finanční situace VZP nejlepší za devět let od ekonomické krize. Na konci roku 2017 byl zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění 5,12 miliardy korun a saldo příjmů a nákladů činilo 4,23 miliardy korun, což je podstatně více, než předpokládal zdravotně-pojistný plán, který počítal s 250 miliony. Příjmy tak byly na úrovni 102 procent plánu, zatímco výdaje na 99 procentech. Rezervní fond se povedlo naplnit do zákonné výše 2,32 miliardy korun. Také lednová čísla naznačují, že by situace měla být i nadále příznivá.
„Podle výsledků lednových, loňského roku i predikcí, které máme k dispozici, si troufnu říct, že VZP bude i v tomto roce hospodařit s kladným saldem a očekávám, že velmi výrazně posílí i rezervy. Ekonomická konjunktura, která dnes podporuje rozvoj všech činností spojených s ekonomikou, totiž jednoho dne skončí,“ dodává Kabátek.
Michaela Koubová
